weby pro nejsevernější čechy

Pustý zámek

This entry is part 28 of 62 in the series Skály, hory, vrcholy, jeskyně, propasti

U silnice z České Kamenice směrem na Mlýny a Kytlice v údolí říčky Kamenice, kterým vede i železniční trať, se tyčí nevšední skála.

Jsme tu u nás zvyklí na čedičové varhany, ty známé i ty utajenější. Většina z nich si označení varhany vskutku zaslouží, protože ať už je průměr „sloupků“ jakýkoli, mají vertikální tvar. Tady je ovšem výjimečno – jedná se o znělcový kopec, a sloupce jsou ve spodní části uloženy vodorovně s terénem. Směrem vzhůru se postupně naklání, takže skála vytváří jakýsi vějíř s užší částí vlevo, rozevřený doprava. Skála je ohromující i při pohledu zdola, ze silnice (malé místo k zaparkování je u železničního přejezdu, kudy vede červená turistická značka). Ovšem parádní výhled se naskytne z malé vyhlídky pod protějším Břidličným vrchem (nevede k němu značená cesta, prochází tu jen cyklostezka s názvem Kamzičí stezka).

Něco málo odborného (především z webu o Lužických horách):

Pustý zámek je strmý znělcový skalní ostroh (405 m n. m.), ležící v údolí říčky Kamenice asi 3 km východně od České Kamenice. Spolu se sousedním Břidličným vrchem původně tvořil souvislé znělcové těleso, ale říčka v něm postupně vyhloubila úzkou skalní soutěsku, která dnes oba útvary odděluje.

Erozí řeky vznikla na Pustém zámku asi 50 m vysoká skalní stěna, která byla částečně odlámána při stavbě silnice v 19. století. Tvoří ji mohutné čtyř až šestiboké znělcové sloupce, jejichž délka dosahuje 25 m a tloušťka až 1,85 m. Tyto sloupy jsou na úpatí skály uložené prakticky vodorovně, ale směrem vzhůru se stále více naklánějí, takže vytváří obrovský vějíř. K zajištění ochrany tohoto útvaru byla v roce 1956 vyhlášena přírodní památka Pustý zámek.

Skála ale není zajímavá jen geologicky, protože na jejích stěnách a přilehlých svazích se vyvinula pestrá rostlinná společenstva. V údolních partiích s chladným mikroklimatem se vyskytují některé horské druhy, jako například udatna lesní, devětsil bílý, třtina chloupkatá, starček hajní nebo kozlík bezolistý, ve vrcholových partiích se naopak uplatňují teplomilná společenstva s jestřábníkem hladkým, rozchodníkem bílým, kostřavou sivou a dalšími druhy. Zajímavé jsou také řídké porosty buků, lip a jilmů se souvislým podrostem třtiny rákosovité, nebo velká populace meruzalky alpské. V okolí se zdržují kamzíci, kteří sem byli na počátku 20. století dovezeni z Alp.

Series Navigation<< Vyhlídka Pustý zámekStřední vrch >>
Tagy