weby pro nejsevernější čechy

Radobýl

Článek je součástí seriálu Skály, hory, vrcholy, jeskyně, propasti

Dominantou nad Litoměřicemi je nad tokem Labe jeden z vrchů Českého Středohoří, čedičový kopec Radobýl.

Ale také být dominantou nemusel. Stejně jako většina míst, na která jsme tolik hrdi „u nás“, i tenhle kopec měl namále, protože tu fingoval lom. Naštěstí i tady se těžba zastavila a místo ní nastoupila příslušná péče.

Na vrchol se lze dostat z Litoměřic (nebo opačným směrem od Žalhostic) po žluté turistické značce, přímo na vrchol vede odbočka. Jako místo s výhledem je na mapy.cz označen pouze samotný vrchol, což je poněkud omezující – výhledy v podstatě začínají už od místa, kde žlutá odbočuje ze silnice mezi Litoměřicemi a Michalovicemi, a pokračují až do Žalhostic (popřípadě obráceně, podle směru putování). A jsou nejen na samotném kopci, ale i z plata pod čedičovými varhanami po opuštěném lomu. Žádné návodné tabule s panoramatem tu k dispozici nejsou, ale většina toho, co je vidět, je natolik jasná, že člověk pozná, nač se dívá. Snad jen pohled na Kamýk mi dělal trochu problém. Ovšem za pohled stojí nejen okolí, ale i odhalená stěna. Už jen kvůli tomu, jak jsou na ní krásně vidět různé směry toku a tuhnutí.

Takže kompilát z různých zdrojů:

Osamoceně stojící neovulkanický kuželnad tokem řeky Labe u Litoměřic je hlavní krajinnou dominantou zmíněného města a přilehlého okolí. Na vrcholu je umístěn mohutný železný kříž, historicky je pak tato hora pevně spjata s posledními dny básníka Karla Hynka Máchy.

Vrchol částečně zalesněné hory o nadmořské výšce 399 m nabízí krásný kruhový rozhled do okolí. Málo kdo si dnes ale uvědomí, že nechybělo mnoho a tento úžasný monumentální kopec již nemusel vůbec existovat. Před postupujícím kamenolomem, zakusujícím se již takřka do vrcholu, byl zachráněn téměř v hodině dvanácté. První forma přírodní ochrany se mu dostala v letech 1966 a 1969 (čedičové sloupce a biologicky vzácná oblast jižních svahů), přírodní památkou byl pak vrch Radobýl vyhlášen roku 1992.

Z botanického hlediska je velmi cenný jihozápadní a západní svah hory pokrytý travnatou vegetací skalní stepi s řadou vzácných a chráněných rostlin (např. divizna brunátná, kozinec bezlodyžný, kozinec vičencovitý, bělozářka liliovitá). Ze zoologického hlediska se jedná o nejcennější výskyt teplo a suchomilné fauny na pravém břehu Labe v Českém středohoří. Zjištěno zde bylo téměř 900 druhů motýlů, přičemž některé druhy zde byly zjištěny poprvé v Čechách. Vyskytuje se zde i endemit Českého středohoří a to saranče Stenobothrus eurasius bohemicus.

Geologickou zajímavostí je pak skladba čedičové skalní stěny bývalého lomu se sloupcovitou odlučností. V ní lze dokonce rozeznat dva po sobě jdoucí sopečné výlevy magmatu. V jižním svahu směrem k Žalhosticím docházelo a dochází k sesuvům. Jinou geologickou zajímavostí je pak puklina s 10 m dlouhou pseudokrasovou jeskyní.

Od středověku byla hora a přilehlé svahy využívána jako vinice, pozůstatky této činnosti jsou tu dodnes patrné. Kříž na vrcholu je doložen již v 17. století. Roku 1862 byl starší dřevěný kříž nahrazen železným, dnešní kříž pochází z obnovy v roce 1992.

V neděli 23. října 1836 si Karel Hynek Mácha z vrchu Radobýlu, kde upravoval svou poslední báseň Cesta z Čech, všiml plamenů, které zachvátily stodolu na okraji města Litoměřice. Nebylo to daleko, rozběhl se hasit, při záchranných pracíchse nalokal vody, jež mohla být zdrojem jeho pozdějšího infekčního onemocnění, na které v listopadu 1836 zemřel.

Z vrcholu se otevírá téměř kruhový výhled na Litoměřice, Terezínskou kotlinu, Labe, Píšťanské jezero, přes řeku začouzené Lovosice, Žernosecké jezero, dvojvrch Lovoše, Milešovka, Boreč, Oltářík, Hazmburk, Říp, Ralsko, přes Polabí až k Mělníku. Na druhou stranu je vidět zřícenina Kamýka, Brána Čech a pahorky přecházející k Ústí. Koukat se lze třeba i na dálnici v neblaze proslulém úseku a na rozhlednu Radejčín.

Cestou dolů z kopce směrem do Žalhostic jsou u cesty zbytky staveb. Předpokládám, že jde o provozní zázemí výše zmiňovaného čedičového lomu. Ovšem umístění nutí k zamyšlení – jak to tu asi původně vypadalo? Kudy sakra sem nahoru jezdila auta? Nic, co by se podobalo sjízdné trase tu dnes k vidění není…

Series Navigation<< MilešovkaŠvarcvaldská skalní brána ve Skalním divadle u Hamru u Jezera >>
Tagy