Samuelova jeskyně (Sloup v Čechách)

Ve skalním městě na jižním okraji Sloupu v Čechách se mimo značené cesty nachází tzv. Samuelova jeskyně.

Jak už to ve zdejších pískovcích bývá, nejde o pravou jeskyni. Jedná se o do skály vytesanou poustevnu.

Sochu poustevníka na zdejším hradě dozajista znají všichni, ale kam se Samuel dívá, to zřejmě zkoumá málokdo, natož aby se do oněch míst vydal. Přitom wiki (a mnohé další weby) hovoří jasně:

Samuel Görner (asi 1. polovina 18. století Sloup v Čechách – 1772) byl zbožný poustevník, známý ze zpodobnění (socha s dalekohledem) na vrcholu skalního hradu Sloup a ze svého působení v nedaleké Samuelově jeskyni nad obcí Sloup v Čechách na Českolipsku.

Narodil se ve Sloupu v Čechách, ve stavení čp. 118 poblíž sloupského dolního mlýna do rodiny optika Georga Görnera. Starý sklářský rod Görnerů se optickému řemeslu věnoval už od roku 1678. Samuel se sice vyučil okrasným zahradníkem, ale zabýval se i broušením skleněných čoček. Nad obcí si ve skále, dříve pojmenované jako Spitziger Stein (Špičatý kámen) v roce 1718 vyhloubil, či spíše nechal vytesat jeskyni, dnes po něm pojmenovanou Samuelova jeskyně. Zde se 17 let při svém poustevnickém životě věnoval výrobě optických pomůcek (brýle a dalekohledy).

Dne 27. dubna 1735 se odstěhoval do opuštěné poustevny dole v obci na skále, nazývané kdysi Poustevnickou, dnes známou jako skalní hrad Sloup. Zde zůstal jako pátý v řadě ze sedmi tam žijících poustevníků sedm let, věnoval se i nadále optice a na zahrádkách uplatnil i své znalosti vyučeného zahradníka. Jeskyně zůstala opuštěná. V roce 1742 odešel do Prahy z obavy, že bude pruskými úřady odveden k vojsku, už proto, že byl statné postavy. V Praze tento zbožný muž vstoupil do kláštera františkánů u Panny Marie Sněžné. Když se vrátil, živil se nějaký čas výrobou zapalovacích zrcadel.

Kolem roku 1756 vykonal pouť do Říma, nevrátil se však do Prahy, ale usídlil se roku 1760 v poustevně u Skalického vrchu (poblíž obce Skalice u České Lípy). Snad zemřel zde, či podle jiných pramenů se nakonec dostal do poustevny na Svaté Hoře u Příbrami, kde byl zavražděn.

Asi před 100 lety byla skála nad poustevnou upravena jako vyhlídka. Toto místo bylo zrenovováno v roce 2003 díky péči Lesů ČR a Obecního úřadu ve Sloupu.

Do jeskyně se vstupuje těsnou skalní štěrbinou s několika vytesanými schůdky, za níž je asi 2 x 2 metry velká předsíňka, sloužící původně i jako kuchyně. Z předsíňky vedou široké dveře do 6,5 m dlouhé a asi 2,5 m široké obytné místnosti, která protíná napříč celou skálu. V jejích protilehlých stěnách jsou vyražena dvě okna (bez skel, opatřeny železnou mříží) a na hlavní stěně je dnes již jen zčásti čitelný německý nápis z roku 1897, popisující Görnerův život: „Poustevník Görner povoláním okrasný sadař výrobce brýlí a dalekohledů, upotřebil zde 17 let svého života až k roku 1735, kdy potom přesídlil na poustevnu Einsiedlerstein – Skalní hrad. Po několika letech se objevil v prázdné stojící chatrči blízko Svaté Hory u Příbrami, kde byl jedné noci přepaden a zamordován. Po něm se místo nazývá Samuelova jeskyně.“ V roce 2002 byly v jeskyni umístěny dvě nové tabulky s českou i německou verzí původního textu.

Možností, jak se na místo dostat, je několik. Nejsnazší (pro orientaci, nikoli fyzicky) je asi z ulice Pod Samuelovou jeskyní po naučné stezce a z ní odbočit vzhůru do strmého kopce. Další pěšinky viz mapy.cz, i když u některých je třeba značné opatrnosti a intuice, aby člověk trefil.