weby pro nejsevernější čechy

Dům čp. 10 ve Chřibské

Na severní straně malého náměstí ve Chřibské před kostelem svatého Jiří stojí dům čp. 10.

Památkový katalog:

Patrový dům obdélné dispozice pod mansardovou střechou se sedlovými vikýři pochází z roku 1804, dle datace na klenáku elipsovitě zaklenutého portálu s bočními pilastry s píšťalami. K zadní části domu přiléhá zděný patrový přístavek se sedlovou střechou.

Havarijní stav, část krovu zaniká, hrozí řícení především v úžlabí mezi hlavní a vedlejší budovou.

Původní evidenční list památky:

Zděný omítaný obdélný patrový dům s mansardovou střechou krytou břidlicí. Do průčelí 3 vikýře se sedlovou stříškou, v horní části mansardy vikýře volská oka. Podélné průčelí 7 okenních os, v přízemí v ose portál elipsovitě zaklenutý s bočními pilastry s píšťalami ve spodní části, pod hlavicemi růžové festony, v klenáku s kotvou datování 1804, v překladu pletenec, nadpraží uzavřeno přímou profilovanou římsou. Okna přízemí v hladkých rámech, stěny v lisenovém rámu. Pravá boční stěna 3 okenní osy, ve štítě ozdobně pobitém břidlicí 3 okna. Ke stěně přiléhá patrový zděný přístavek 3×2 okenní osy pod vlastní sedlovou střechou. Levá boční stěna 6 oken v patře. Štít pobit břidlicí. Patro odděleno pásovou římsou. Chodba je sklenuta plackami s klenebními pasy.

1967 – obytný dům, stav dobrý, potřeba opravit střechu.

Na webu Lužických hor:

Přímo na náměstí stojí několik zděných historizujících domů, památkově chráněný je například patrový dům č.p. 10 s mansardovou střechou a ozdobným vstupním portálem, stojící na svahu před kostelem.

Dlouhé roky obyčejný dům, na němž „svítil“ nápis Prodej skla, se prudce proměnil.

iDNES:

2. května 2026 – Historický dům č. p. 10 na náměstí ve Chřibské na Děčínsku dnes možná působí nenápadně, jeho příběh je však úzce spojený s jednou z nejvýznamnějších kapitol severočeského sklářství. Objekt z 19. století byl sídlem firmy Zahn & Co., jejíž lustry chtěla i císařská rodina. Budova si však prošla i horšími časy. Pak ale přišla Sněžana Veverková a udělala z ní dobový penzion.

Sever Čech patřil mezi centra sklářské výroby už od 15. století a místní podnikatelé byli napojeni na mezinárodní obchodní sítě. Samotný dům nebyl izolovanou stavbou, ale součástí širšího systému výroby a obchodu.

V regionu bylo běžné, že produkce probíhala ve sklářských hutích v okolí měst, zatímco reprezentativní domy na náměstích sloužily jako obchodní, administrativní a obytné zázemí majitelů. To ostatně potvrzuje i současná majitelka budovy Sněžana Veverková. „Objekt pochází z roku 1804 a byl to obchodní dům. Nebyla tam sklárna,“ říká.

Firma spojená s domem měla podle dostupných informací přesah i do Vídně, a její jméno tak bylo známé nejen v regionu. Ve městě na Dunaji si totiž otevřela pobočku a své zboží vyvážela váženým a vlivným zákazníkům v Evropě i mimo ni. Obchodovala například s Orientem. „Bylo to v té době něco opravdu významného,“ doplňuje Veverková.

Na obchodní minulost odkazují i dochované architektonické prvky. Například znak kotvy na vstupním portálu symbolizuje dálkový obchod, který byl pro tehdejší podnikání zásadní.

Firma Zahn & Co., která byla založena už v roce 1780, využívala dům do přelomu 19. a 20. století. Poté se zde usadil lékárník, později tu byly třeba i byty či prodejna skla. Nakonec však dům zůstal zcela opuštěný. Když ho v roce 2019 koupila současná majitelka, byl už ve velmi špatném stavu. „Několik let zde nikdo nebydlel a vůbec se tam nic nedělo,“ popisuje.

K samotné koupi přitom vedla spíše náhoda než dlouhodobý plán. „Mám tady kamarádku, která má penzion, a jezdila jsem za ní. Moc se mi tu líbilo, tak jsem si řekla, že to není špatný nápad,“ vzpomíná Veverková.

Po několika neúspěšných pokusech narazila právě na tento dům. Přestože už při první prohlídce bylo zřejmé, že ji čeká náročná rekonstrukce, rozhodnutí přišlo rychle. „Zvenku to ještě vypadalo jakž takž, ale vevnitř to bylo hrozné. Byl to havarijní stav. Ale já jsem se do toho domu prostě zamilovala.“

Pořizovací cena odpovídala stavu objektu. „Byly to zhruba tři miliony korun,“ říká otevřeně.

Následovala šestiletá rekonstrukce, která znamenala nejen technickou obnovu domu, ale i návrat k jeho historické podobě. Prvním krokem byla oprava střechy. „Ta byla úplně zničená. Dřevomorka, vlhko, propadlá konstrukce. Byla tam díra,“ popisuje majitelka.

Vzhledem k tomu, že je dům kulturní památkou, musela navíc Veverková při opravách úzce spolupracovat s památkáři. To však hodnotí pozitivně.

Důraz byl při obnově objektu kladen na zachování maximálního množství původních prvků. „Snažili jsme se zachovat všechno, co šlo. Díky tomu ten dům dnes vyniká,“ vysvětluje Veverková.

Obnovovaly se detaily podle historických fotografií, vracela se původní podoba vikýřů, portálu i fasády. Čistil se původní pískovec a tam, kde to bylo možné, se zachovala okna. Kromě toho se podařilo zachovat i unikátní historické stropy. Na některých trámech jsou stále podpisy z 19. století, které dokládají stáří konstrukce.

O celkových nákladech na opravy nechce Veverková mluvit, ale zásadní roli sehrály dotace. „Pomohly mi hodně. Měla jsem štěstí, že jsem všude našla pochopení – u památkářů, kraje a obce,“ říká.

O tom, jaký bude nový účel domu, měla současná majitelka jasno v podstatě hned. „Od začátku to byl penzion. A chtěla jsem si vytvořit zázemí i pro sebe,“ říká. Dnes tak objekt slouží turistům a bydlí tu i ona sama. Propojení historického prostoru s novým využitím podle ní funguje přirozeně. „Ten dům má atmosféru. To cítí každý, kdo sem přijede.“

Penzion je u návštěvníků lokality populární, i když Veverková přiznává, že si ho vybírají zejména zahraniční hosté. Tragická událost z letošního ledna, kdy ve městě došlo ke střelbě na úřadě, podle majitelky provoz ubytovacího zařízení výrazně neovlivnila. „Hosté ze zahraničí o tom často ani nevědí. Spíš se to dotklo místních,“ popisuje Veverková.

Větší dopad měl podle ní požár v blízkém Českém Švýcarsku, který změnil charakter výhledů a dočasně ovlivnil vnímání místa. „Najednou to bylo jiné, takové smutnější. Lidé si toho všímali,“ říká.

Změny způsobené požárem z léta 2022 byly podle majitelky v krajině patrné ještě dlouho poté. Postupem času se však situace stabilizovala a lokalita se vrací k běžnému turistickému provozu. Penzion tak dnes funguje bez výraznějších výkyvů a potvrzuje, že i přes zásahy do okolí zůstává region pro návštěvníky nadále atraktivní.

Historická pohlednice na obecním webu:

Tagy