Solnice na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích

Na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích v sousedství kostela Obětování Panny Marie stojí budova solnice.

Wiki:

Solnice je název pro pozdně gotickou budovu na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. Postavena byla v roce 1531 jako skladiště obilí, později byla využívána jako městská zbrojnice a ještě později jako úložiště soli. Od svého posledního využití má i své jméno.

Jedná se o podlouhlou jednolodní budovu s přístavkem a pěti patry. Z jedné strany na břehu slepého ramene řeky přiléhá k původním městským hradbám, z druhé strany se otvírá na Piaristické náměstí. Fasáda je bílá, zakončená stupni s klíčovými střílnami. Ve výši pátého podlaží se nachází kamenná deska s letopočtem výstavby. Zajímavostí fasády jsou tři různě velké obličeje vytesané z kamene, čtvrtý se nachází na západním štítu budovy od Slepého ramene řeky Malše. Váže se k nim pověst, že jde o sťaté hlavy lupičů, kteří chtěli vyloupit přilehlý kostel Obětování Panny Marie. Objekt se pyšní 4. nejstarším krovem svého typu v České republice.

29. března 2019 zde po dvou letech rekonstrukce otevřela restaurace s výstavním prostorem, propojená unikátní sítí podzemních pivovodů s blízkým pivovarem v Hroznové ulici.

Encyklopedie Českých Budějovic:

Pro stavbu z roku 1531 bylo vybráno místo na okraji hřbitova navazující na hlavní hradební zeď opevnění města. Archeologickým výzkumem v interiéru solnice byl nalezen obytný objekt se zbytkem kamenného zdiva, otiskem dřevěné konstrukce, maltovinovou podlahou a velkým množstvím mazanice. Nelze přesně určit funkci objektu, ale jedná se o nejstarší stavbu s kameno-dřevěnou konstrukcí ve městě a na základě nálezů keramiky a mincí z hrobové vrstvy, která celou situaci zakrývala, je možně stavbu datovat do doby založení nebo těsně před založením Českých Budějovic ve 13. století.

Ve 14. století se na místě solnice současně s pohřbíváním provozovala činnost zaměřená na zpracování barevných kovů. Ta ustala ve 2. pol. 15. století. Solnice byla původně určena asi ke skladování obilí, následně sloužila jako městská zbrojnice, posléze byla využívána ke skladování soli.

Pozdněgotická stavba o pěti podlažích má obdélný půdorys, zadní štít vyrůstá z městské hradební zdi. Do Piaristického náměstí obrácená fasáda vrcholí vysokým stupňovitým štítem se střílnami. Pro přísun zboží sloužily vstupní otvory v úrovni každého podlaží, do kterého se vytahovalo kladkami. Ve výši pátého podlaží je zasazena kamenná deska s letopočtem výstavby. Zajímavostí, ke které se váže dobová pověst, jsou tři v kameni tesané lidské obličeje. Podobná maska je zasazena pod vrcholem západního štítu.

V interiéru oddělují jednotlivá podlaží trámové stropy na mohutných dřevěných pilířích. Páté podlaží je otevřeno do goticko-renesančního krovu (asi 1560). Po straně od vstupu do solnice je samostatný vstup do prostoru malé solnice Jednopodlažní objekt je zaklenut křížovými klenbami bez žeber, do Piaristického náměstí je uzavřen vysokou atikou s cimbuřím. Objekt byl do počátku 90. let 20. století používán pro skladovací účely.

Archeologický výzkum a rekonstrukce malé solnice byly provedeny 1997. V roce 2017 započala rekonstrukce velké i malé solnice, která se proměnila v restaurační zařízení s výstavním prostorem. Vlastník budovy, společnost Salinum CB a. s., nechala vystavět pivovar v domě na rohu České ulice a Hroznové ulice, odkud se unikátním potrubím transportuje pivo pod dlažbou Piaristického náměstí směrem do solnice. Po dokončení obdržela rekonstrukce ocenění Památka roku 2019.

Památkový katalog:

Výrazná pozdněgotická stavba se nachází na západní straně Piaristického náměstí. Do náměstí se obrací průčelím s výrazným stupňovitým trojúhelným štítem. Po pravé straně na solnici navazuje nižší budova – tzv. malá solnice, obě jsou funkčně propojeny.

Dnešní objekt byl postaven v roce 1531, pro stavbu bylo vybráno místo na okraji hřbitova navazující na hlavní hradební zeď opevnění města. Archeologický výzkum v interiéru solnice prokázal, že na jejím místě byla od 13. a 14. století provozována současně s pohřbíváním činnost zaměřená na zpracování barevných kovů. Ta ustala ve 2. polovině 15. století. Budova později sloužila jako městská zbrojnice, posléze byla využívána ke skladování soli. Pro přísun zboží sloužily vstupní otvory v úrovni každého patra, do kterého se vytahovaly kladkami. Ve štítu je zasazena kamenná deska s letopočtem výstavby.

Původně pětipodlažní zděná budova obdélného půdorysu byla postavena jako sýpka, což je patrné z rozmístění a velikosti oken jižního a západního průčelí a z masivních trámových stropních konstrukcí. Východní průčelí zakončené vysokým stupňovitým štítem má kromě oken v každém podlaží jeden vstupní otvor, do kterého se vytahoval náklad pomocí kladkostroje dodnes zachovaného jako součást druhé plné vazby goticko-renesančního krovu. Zadní štít budovy vyrůstal z městské hradební zdi. Nejnovější adaptace budovy pro provoz restaurace citlivě zachovala všechny hodnotné autentické prvky interiéru, zejména trámové stropy s průvlaky a sloupy. Obslužné prostory jako kuchyň, sklady a sociální zařízení byly umístěny do prostor přiléhající malé solnice, takže je stále umožněno celkové vnímání původních prostor. Restaurace má přízemí a dvě patra, prostor krovu je volný pro kulturní využití. V době, kdy solnice sloužila pro skladovací účely, bylo ještě v horní úrovni krovu další podlaží, toto již dnes neexistuje.

Solnice se nachází na Piaristickém náměstí, na území městské památkové rezervace České Budějovice. Jedná se o velice významný historický a urbanistický prvek, který vznikl v první polovině 16. století. Budova sloužila jako městská zbrojnice, později jako solnice. Budova s vysokým trojúhelným štítem je určujícím architektonickým prvkem v severozápadní části historického města. Solnice je spolu se sousedním kostelem a klášterem dominikánů pohledově exponovaná zejména z Černé věže a od Slepého ramene. Objekt je památkově hodnotný jak v exteriéru tak v interiéru. Jednoduché uliční průčelí má výrazný trojúhelný štít se stupňovitě uspořádaným cimbuřím s klíčovými střílnami. V západní stěně je zachován úsek hradebního ochozu s arkýřovým výstupkem. Památkově cenné jsou dochované historické konstrukce: v tzv. malé solnici je přízemí zaklenuto valenou klenbou s výsečemi. V objektu solnice se nachází mohutné trámové stropy podepřené svislými sloupky a sedly. Nejhodnotnější je goticko-renesanční hambalkový krov o třech úrovních. Památková ochrana se vztahuje na celý areál. Solnice odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči.

Původní evidenční list památky:

Zděná dvoupatrová budova, krytá vysokou sedlovou střechou (tašky). Průčelí jsou hladce omítaná, s pravidelně rozmístěnými čtvercovými okny. Vých. vstupní průčelí má v ose přízemí jednoduchý segmentový portál, v patrech a štítě vždy po 2 oknech, mezi nimi jsou umístěny úzké dveře na vytahování zboží; kolem oken zbytky rýsovaných rámů. Trojúhelný štít lemuje stupňovitě uspořádané cimbuří s klíčovými střílnami, ve vrcholu je maska, pod ni letopočet „1531“. Záp. průčelí ukončuje hladký trojúhelný štít s maskou ve vrcholu; v úrovni 2. p. je zachován úsek hradebního ochozu s arkýřovým výstupkem, krytý pultovou prejzovou stříškou. V interiéru je vestavěna konstrukce, nesoucí jednotlivá podlaží pater.

K sev. průčelí je připojen přízemní prostor, krytý do náměstí hladkou fasádou s portálkem a jediným oknem v nadpraží; ukončuje je atika s cimbuřím, doplněným klíčovými střílnami.