Radovesická výsypka

Mezi Bílinou a Kostomlaty pod Milešovkou se nachází rozlehlé území, doklad toho, jak civilizace dokáže měnit (či deformovat) krajinu – tzv. Radovesická výsypka.

Jsou místa, o nichž nemá člověk tušení, a když k nim náhodou dorazí, nestačí se divit a zírat. Jasně, severní Čechy. Těžba, doly, zaniklé obce, rekultivace. Ale o něčem takovém, jako je Radovesická výsypka a odvodňovací štola jsem neměl nejmenší tušení. Něco se lze dozvědět přímo na místě, něco dodatečně z různých zdrojů:

V polovině 60. let 20. století bylo tehdejšími státními orgány rozhodnuto v bílinské části mostecké pánve vybudovat povrchový „velkolom“ zcela založený na nových technologiích ve zcela nových měřítkách, který by dokázal spolu s dalšími doly v pánvi oživit skomírající těžbu hnědého uhlí a umožnil vybudovat novou energetickou základnu republiky. Za účelem založení lomu a výsypek bylo rozhodnuto o zrušení 10 obcí a přesídlení cca 7 tisíc obyvatel do Bíliny, Duchcova, Mostu a Teplic. Oblast údolí Lukovského potoka byla z několika navrhovaných lokalit vybrána pro umístění výsypky skrývkových zemin z bílinského povrchového lomu.Tato tzv. vnější výsypka měla sloužit k uložení předstihové skrývky – hmoty nadložních zemin, kterou je potřeba uložit mimo plochu dolu, aby mohla vzniknout dostatečně rozměrná jáma dolu, která zajistí jeho bezpečný provoz v hloubkách i přes 200 m. Protože otevřený objem jámy dolu měl dosáhnout více jak 1 miliardy kubických metrů, uvažovalo se ještě v roce 1988 na Radovesické výsypce o umístění této kubatury a s dobou provozu až do roku 2015. Výsypka se měla opřít o svahy Českého středohoří a dosáhnout výšky 535 m n. m. srovnatelné s horou Bořeň. Ještě v roce 1992 se uvažovalo o výšce 518 m n. m. a v roce 1997 o 460 m n. m. Bylo zde uloženo 0,68 miliardy kubíků zeminy (což je pro porovnání více než dvojnásobek objemu hory Říp) a výsypka dosahuje maximálních výšek pouze kolem 421 m n. m.

Sypání Radovesické výsypky bylo zahájeno směrem od Chudeřic, kde byl nejprve zasypán historický lom Jirásek. Pokračovalo se k bývalým Radovesicím, tedy proti svahu stoupajícímu k Českému středohoří. Tento postup byl nutný z hlediska lepší stability výsypky a možností jejího postupného zvyšování.

Zcela odtěžen bylo například chráněné naleziště Bělák nacházející se nedaleko Radovesic. Tento opukový hřbet byl drobnější obdobou „Bílých strání“ u Litoměřic. Byl rovněž jediným nalezištěm lnu žlutého na levém břehu Labe v Českém středohoří. Z chráněných a ohrožených druhů se zde vyskytovaly sasanka lesní, bělozářka liliovitá a větvitá, hvězdnice chlumní, plamének přímý či prvosenka jarní. 

V místech dnešní výsypky se dříve nacházelo celkem pět vesnic – Lyskovice, Chotovenka, Hetov, Dřínek a největší z nich byly právě Radovesice, které byly především dopravní křižovatkou, a podle nichž se dnes výsypka jmenuje. Radovesice zanikly roku 1971. Jediná nestržená budova v Radovesicích – kostel Všech svatých – byla zasypána skrývkou v roce 1983.

Od té doby zde byla až do roku 1996 ukládána vytěžená zemina z blízkých bílinských dolů. S doly byla donedávna výsypka spojena pásovým dopravníkem, jehož stopy jsou ještě dnes dobře viditelné. Nejvýznamnějším pozůstatkem byl především betonový most, který vedl nad dopravním koridorem u výjezdu z města Bílina směrem na Teplice. U místních se používal název „pasovka“. Most byl v oblasti koridoru zbourán v r. 2011. Na výsypce bylo ukončeno sypání skrývky v červenci roku 2003.

Průměrná mocnost výsypky se pohybuje mezi 50 a 70 metry. Největších mocností (cca 120 m) dosahuje výsypka v ose údolí bývalého potoka.

Po deštích, které způsobily podmáčení a zvodnění části svahu, došlo 20. srpna 1994 k sesuvu který, se proměnil v bahnotok dlouhý 600 m a po několika hodinách pohybu na dvou místech poškodil pásový dopravník.

V současné době je výsypka v rekultivaci a pracuje se na vybudování infrastruktury. Součástí by měla být i nová silnice z chlumského sídliště v Bílině do Kostomlat pod Milešovkou. Ta je již dnes sjízdná a hojně využívaná cyklisty. Do budoucna s výsypkou město počítá jako s rekreační oblastí, také se počítá s výstavbou obchvatu města Bíliny – přeložením silnice I/13, která pak povede pod úpatím výsypky. V budoucnu se plánuje i další silniční propojení přes výsypku z Kostomlat do Štěpánova, Razic a Bíliny.

Obec Hrobčice, pod kterou zaniklé Radovesice spadají, plánuje výstavbu infocentra věnovaného zaniklé obci a krajině.