weby pro nejsevernější čechy

Kostel svatého Jiří ve Chřibské

Dominantou centra Chřibské je v mírném svahu stojící kostel svatého Jiří.

Kostel, v němž jsem byl bezpočtukrát, protože se v něm díky Sdružení Tadeáše Haenkeho pořád něco dělo a děje. Různá denní i roční doba, hudba ve všech podobách či betlém nebo zpřístupnění věže. Kolem kostela ambity po zaniklé křížové cestě, pomníky na přilehlém hřbitově…

Na webu Lužických hor:

Hlavní dominantou Chřibské je kostel sv. Jiří, stojící na svahu nad náměstím. Původní dřevěný kostelík, pocházející snad z počátku 15. století, byl roku 1596 přestavěn na kamenný, roku 1670 byl znovu upraven a nynější novogotickou podobu získal v roce 1901. Trojlodní stavba s trojboce ukončeným presbytářem má uvnitř vestavěnou třístrannou kruchtu a její klenbu zdobí malované výjevy ze života sv. Jiří, pocházející z 1. poloviny 19. století. Hlavní oltář a boční oltáře Panny Marie a sv. Antonína Paduánského jsou novodobé, barokní kazatelna s malovanými postavami Krista, sv. Jiří a apoštolů pochází z doby kolem roku 1670. V presbytáři jsou barokní sochy sv. Petra, sv. Pavla, sv. Jiljí a sv. Biskupa z 18. století, další sochy v kostelní lodi jsou rokokové. Do stěn presbytáře jsou vsazené kamenné náhrobky z konce 16. a ze 17. století. Na západní straně kostela stojí třípatrová hranolová věž, která byla v roce 1649 zvýšena a znovu upravena v 19. století. Ve zvonici, kryté cibulovou bání, jsou zavěšené dva zvony, odlité v letech 1460 a 1598. Mladší zvon od pražského zvonaře Brikcieho z Cinperku má české nápisy a zdobí jej reliéf Ukřižování s Janem a Marií. V letech 1999-2002 prošel kostel rozsáhlou opravou.

Vedle kostela stojí barokní polozděná budova bývalé fary, na jejímž kamenném vstupním portálu je rodový znak Kinských s letopočtem 1726.

Kostel dříve obklopoval hřbitov, zrušený koncem 19. století. V jeho horní části stála pseudogotická hrobka rodiny Tschinkelovy z Krásného Pole, vysvěcená roku 1875, ale po 2. světové válce zničená a nakonec v roce 1978 zbořená. V obvodové zdi hřbitova jsou četné kamenné náhrobky, mezi nimiž najdeme i náhrobek majitele sklářské hutě Antona Kittela z roku 1820. Dva renesanční kamenné náhrobky jsou vsazené také do vnějších zdí kostela: na severní stěně je náhrobek bývalého starosty Georga Lumpeho z roku 1688 a na východní straně sakristie další náhrobek z roku 1646. Na jihovýchodní stěně kostela byla v roce 1924 umístěna velká pamětní deska se jmény padlých v 1. světové válce a kousek od ní stojí sloupový pomník padlým z válečných let 1849, 1859, 1864 a 1866, zřízený na podnět Eduarda Lehmanna a vysvěcený 18. července 1875.

Před kostelem je dvouramenná Křížová chodba se čtyřmi nárožními kaplemi, přerušená uprostřed širokým vstupem. Podnět k její stavbě dal františkán Rudolf Horn, který k tomu získal v roce 1736 povolení od papeže Klementa XII. Stavět se ale kvůli válce a nouzi začalo až v roce 1760. V kaplích pak byly umístěné malované rokokové oltáře a v Křížové chodbě viselo 14 obrazů křížové cesty v rokokových řezaných rámech, vysvěcených 22. října 1769. Do vnější zdi kaple, stojící po pravé straně vstupní brány, nechal Eduard Lehmann roku 1898 vsadit pamětní desku chorvatského hraničáře Jakoba Mitereho, který zemřel ve zdejším špitálu na následky zranění, utržených v bitvě proti Prusům u Dolní Chřibské v srpnu 1778. V létě roku 1909 byla křížová chodba opravena, ale ve 2. polovině 20. století opět zchátrala a nyní se postupně rekonstruuje.

Pokud mne paměť neklame, prostory křížové chodby by jednou měly sloužit jako expozice zdejší zaniklé sklárny…

Na wiki (doplněno z dalších zdrojů):

Římskokatolický farní kostel svatého Jiří v Chřibské je gotická sakrální stavba v centru obce. U kostela je hřbitov. Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka. Rovněž je chráněna jako kulturní památka České republiky i fara stojící poblíž kostela.

Původní dřevěný gotický kostel sv. Jiří byl zcela přestavěn na kamenný v roce 1596. Úpravami prošel roku 1649, kdy byla zvýšena věž stavitelem K. Schrötterem z Pirny. Další přestavbu provedl roku 1670 stavitel F. Ceresola. Při rekonstrukci roku 1901 byl kostel opět regotizován. Kostel zasvěcený svatému Jiří prošel v letech 1999–2002 rozsáhlou opravou za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti a rodáků z Chřibské, žijících převážně v Německu.

Kostel je trojlodní síňová stavba s vestavěnou třístrannou kruchtou. Má obdélný, trojboce uzavřený presbytář. V západním průčelí kostela je hranolová věž. Po severní straně presbytáře jsou obdélné sakristie. Po jižní straně se nachází obdélná prostora s oratoří v patře, která je propojená do presbytáře a boční lodi, a také do prostor schodiště. Kostel má vybíhající rizalit na průčelí. Na jižní fasádě jsou hrotitá okna v obdélném rámci a pravoúhlá okna s daty 1596. V ostění okna jižního rizalitu je vytesáno jméno mistra sklářské huti „Merten Frederich“ s datem 1596. Věž je třípatrová s cibulovou bání. Jedná se o stav po úpravě z 19. století.

Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami a valeně s konchou s lunetami v závěru. V presbytáři je malba imitující festonem síťovou klenbu. V hlavní lodi je valená klenba s lunetami a valené pásy, které se sbíhají na polygonální pilíře. V bočních lodích jsou křížové klenby s valenými pásy. Kruchty bočních lodí jsou podklenuty valenou klenbou se sbíhajícími se lunetami. Kruchta na západní straně je podklenuta křížovými klenbami. Boční prostory po stranách presbytáře a schodiště mají křížovou klenbu. Portál vedoucí do sakristie je obdélný. Má kamenné ostění s datem 1597. Na klenbě lodi a presbytáře jsou nástěnné malby s výjevy ze života sv. Jiří z 1. poloviny 19. století.

V kostele se nachází hlavní oltář s tabernáklem a dva protějškové novodobé oltáře zasvěcené Panně Marii a sv. Antonínu Paduánskému. Kazatelna je z období kolem roku 1670. Je na ní boltcový ornament a na dřevě malované postavy Krista, sv. Jiří a apoštolů. V presbytáři se jsou čtyři barokní sochy sv. Petra, sv. Pavla, sv. Jiljí a sv. biskupa z 18. století. V lodi jsou také rokokové sochy Immaculaty a sv. biskupa. Pozdně barokní oválná mramorová křtitelnice má cínové víko. Kamenný náhrobník, který se nachází v presbytáři je z roku 1595 a další ze 17. století.

Na vnějšku kostela na severní straně je figurální náhrobník z roku 1646. Na jižním schodištním přístavku v průčelí je dvojitý nápisový náhrobník z let 1597 a 1598.

Kostelní zvony v Chřibské pocházejí z let 1460 a 1598.

Okolo kostela se rozkládal hřbitov, nyní již zrušený. V nejvyšším bodě hřbitova je pseudogotická kaple z roku 1875. Na jižní straně hřbitova při vstupu do města se nacházejí dvě ramena ambitů. Jsou na segmentovém půdorysu se čtvercovými nárožími kaplemi, které jsou datované roky 1760 a 1761. V ambitech se nacházejí zastavení křížové cesty v rokokových řezaných rámech. V kaplích jsou rokokové oltáříky. Na boční straně kaple jihozápadního úseku ambitů je figurální náhrobník z roku 1665. V obvodní zdi hřbitova jsou náhrobníky z 1. poloviny 19. století. Nachází se zde náhrobník skláře Antonína Kittla, který byl majitelem huti ve Chřibské († 1820).

Na čp. 9 se nachází fara. Jedná se o polozděný dům s kamenným portálem se znakem Kinských s chronogramem 1726.

V letech 1999-2002 byl kostel rekonstruován Římskokatolickou farností Chřibská za výrazné pomoci Města Chřibská. Od r. 2011 probíhá rekonstrukce křížové chodby, kterou hradí vlastník ambitu Město Chřibská. 

Při kostele v Chřibské působil od r. 1688 sbor adjuvantů, kteří zpívali na kůru církevní skladby. Carl Ferdinand Pohl, vnuk výrobce skleněných harmonik Ferdinanda Pohla z Chřibské, složil r. 1850 Mši č. 2, kterou věnoval Chřibské. Obnovenou premiéru uskutečnila v r. 1991 harfenistka Lýdie Härtelová – Henychová v Chřibské.

Kostelu byl věnován obraz Epitaf huťmistra Martina Friedricha (sklářského mistra z Chřibské) z r. 1612, s vyobrazením portrétů celé jeho rodiny uctívající Krista. Tato malba na dřevěné desce je kulturní památkou a nyní je součástí expozice Církev a město ve věži kostela sv. Jakuba v České Kamenici.

Kostel je kulturní památkou:

Původně gotický kostel prošel kolem r. 1596 výraznou renesanční přestavbou a později byl regotizován. Jižně od kostela stoji dva půlkruhové ambity uzavřené nárožními barokními kaplemi. Do stěn kostela a ohradní zdi s branami jsou vsazeny kamenné náhrobky.

kostel s náhrobníky

Původní dřevěný gotický kostel sv. Jiří byl zcela přestavěn na kamenný v roce 1596.Trojlodní kostel s převýšenou střední střední lodí a úzkými postranními loděmi je podélný, orientovaný, s polygonálním presbytářem a západní hranolovou třípatrovou věží.

křížová chodba I.

Areál kostela na jihu uzavírají dvě samostatná křídla křížové cesty, vystavěná v letech 1760-1769. Obě křídla chodby jsou postavena na púdoprysu segmentového oblouku. Na koncích křídel stojí kaple na čtvercovém půdorysu s půlkruhovým závěrem.

křížová chodba II.

Areál kostela na jihu uzavírají dvě samostatná křídla křížové cesty, vystavěná v letech 1760-1769. Obě křídla chodby jsou postavena na púdoprysu segmentového oblouku. Na koncích křídel stojí kaple na čtvercovém půdorysu s půlkruhovým závěrem.

ohradní zeď se dvěma branami

Liniová stavba z kvádrového zdiva, kterou na SV a JZ prostupují dvě brány, vymezovala plochu bývalého hřbitova na severu od kostela. K vnitřní straně ohradní zdi jsou přisazeny náhrobky z 1. poloviny 19. století.

vstupní brána

Areál kostela je z náměstí od jihu přístupný stoupající cestou, která míjela pilířovou bránu umístěnou mezi křídly křížové cesty. Pilíře jsou vyzděné z tesaných pískovcových kvádrů, které vrcholí profilovanou pískovcovou hlavicí.

Původní evidenční list památky:

Původně gotický, zcela přestavěn kolem roku 1596, věž zvýšena v roce 1649 stavitelem Schrötterem z Piryn, kostel přestavěn 1670 stavitelem Ceresolou, regotizován 1901, zařízení z 19. století

Obdélné síňové trojlodí s tříbokým závěrem presbytáře, s hranolovou věží v západním průčelí, se sakristií při severní stěně presbytáře a předsíní při jižní stěně lodi. Jižní stěna presbytáře rozšířena o patrovou oratoř. V západním průčelí třípatrová mírně představená věž se štukovým kvádrováním, uzavřena cibulí s polygonální vížkou s lucernou a makovicí. V nároží s lodí odstupněná. V severní stěně lodi 3 okenní osy, okna s hrotitým obloukem, pod nimi segmentově zaklenutá okénka. Vpravo ústupkový hrotitý portál. Ve stěně 2 opěráky do 3/4 výšky lodi. Pod korunní římsou probíhá vlys z hrotitých oblouků. Sakristie 1 x 2 okenní osy. V jižní stěně lodi v ose představená předsíň s trojúhelným štítem, se 2 hrotitými portálky v pravoúhlých rámech. Vpravo 2 okna, pod nimi pravoúhlá okénka, vlevo 3 okna a hrotitý portál. Okna hrotitá v pravoúhlých rámech s diamantováním ve cviklech. Okna presbytáře obdobná.

Hlavní loď sklenuta valeně s lunetami, boční lodi sklenuty křížovou hřebínkovou klenbou. Tribuny v západní části lodi a v bočních lodích podklenuty křížovou hřebínkovou klenbou, sneseny v severní stěně na 4 pilíře, v jižní stěně presbytáře vytvořen valeně sklenutý prostor se styčnými lunetami a hřebínky. V presbytáři vtažení opěráky. V západní části lodi na 3 pilířích tribun dřevěná kruchta. Popranice tribun zdobena pravoúhlými poli s věnci, nepravidelně vyplněnými štítky s erby. V severní stěně na popranici německý nápis dotvrzující zasvěcení sv. Jiří s letopočtem 1670.

Ohradní zeď z kvádrového zdiva do svahu stupňovitá.

Před jižní stěnou kostela na půdorysu půlelipsy 2 ambity křížové chodby se 4 obdélnými kaplemi v nárožích. V ose kaple segmentově zaklenutý portál, závěr půlkruhový. Stěny členěny pilastry, nad korunní římsou průčelí uzavřeno segmentovým štítem s oválným nápisovým polem. Nárožní kaple při vstupu datovány vlevo 1760, vpravo 1763, na vrcholu těchto kaplí sochy andělů. Ambity plochostropé, v mělkých nikách obrazy zastavení.

V ambitech zastavení Křížové cesty v rokokových řezaných rámech, v kaplích rokokové oltáříky. V ose kaple segmentově zaklenutý portál, závět půlkruhový. Na boční straně kaple jihozápadního úseku ambitů figurální náhrobní z roku 1665. Stav špatný, oprava krytiny na ambitech v roce 1974.

Epitafy:
1) uvnitř ve stěně presbytáře
Obdélná pískovcová deska rámovaná nápisem: ANNO DOMINI 1595 DEN 6. MAII ZWISCHEN 8. UND 9. UHR VOR MITAG IST IN GOT ENTSCHEEN DER EHRWIRDIGE UND WOLGELERTE HERR – v horní části desky v rolverkovém rámu nápis: IOHANNES FISCHER AUS DEM KARLSBAD IST ALHIE PFARHERR 36 IAR SEINES ALTERS 63 IAR DEM GOT GNEDIG SEI ROM 14 WIR LEBEN ODER STERBE SO SINT WIRD DES HERN – V dolní části desky erb s kalichem.

2) uvnitř ve stěně presbytáře
Obdélná deska s nápisem švabachem na obvodu. Uvnitř reliefně vystupuje deska s nápisem v dolní části, nad ním věnec rámovaný nahoře andílčími hlavami, v dolních liliemi. Ve věnci erb s bohatě zdobeným helmem: křídla, mezi nimi ruka držící předmět ve tvaru U, nad ní kardinálský klobouk a střapce.

3) zvenčí při věži
Obdélná deska rámovaná nápisem: ANNO 1597 IST IN GOT EINGESCHLAFEEN ZACHARIAS… SAMBT SEINEM SONE HAT ZUM ZEUG- nápis pokračuje v rolverku v horní části desky -NIS SEINES GLAUBENS X SCHOCK UR KIRCHEN BESCHEIDEN GOT WEK EIN AUF ZUM EWIGEN LEBEN / CHS IST MEIN LEBEN – Ve spodní části rolverková kartuš s nápisem: CHS IST UNSER HOFNAK . Z . L., ze stran letopočet 1598

4) zvenčí v severní stěně lodi
Na obdélné desce relief muže ve šlechtickém oděvu, ruce složeny na prsou s knihou a růžencem. Levá noha nakročena, draperie splývavá. Ve cviklech při hlavě andílčí okřídlené hlavičky. Kolem desky německý nápis s datováním 1688. Nad přímou římsou reliéfní supraporta s volutovými akanty, v ose nápisové pole s nápisem MRA . IHS . ISPH – nad nápisem andílčí okřídlené hlavičky

5) ve východní stěně sakristie zvenčí
Na obdélné desce reliefní postava muže v mělkém vykrajovaném výklenku. Ruce složeny na prsou s knihou, jednoduchý geometricky členěná šat. Po obvodu a v horní části desky německý nápis švabachem s datování 1646.

6) ve vnější stěně kapličky u ohradní brány
Menší obdélná deska s reliefem postavy a andělem. Německý nápis s datováním 1665. Z větší části otlučeno.

Zeď ohraničuje hřbitov na půdorysu obdélníka na sever od kostela. Podélné strany směrem do mírného svahu stupňovitě utvářeny. Členěna systémem pilířků a stavěna z pečlivě otesaných velkých kvádrů, Koruna zdi rovná, osázená čtvercovými deskami. V ohradní zdi náhrobníky z 1. pol. 19. stoloetí (náhrobník skláře Ant. Kittla, majitele huti ve Chřibské).

Series Navigation<< Kostel svatého Jiří v JiříkověKostel svatého Františka z Assisi na Studánce >>
Tagy