weby pro nejsevernější čechy

Sloup Panny Marie v Plzni

Zřejmě jedinou (a tudíž poslední) oblastí, kterou autoři monumentálního encyklopedického díla o mariánských, trojičních a dalších světeckých sloupech a pilířích dosud nezmapovali, je Plzeňsko. Tudíž nezbývá, než se spolehnout na internetové zdroje, které ale nejsou zdaleka tak obsáhlé. A kde jinde začít, než přímo v samotné metropoli. Renesanční mariánský sloup v Plzni stojí na náměstí Republiky „ve stínu“ katedrály svatého Bartoloměje, která se chlubí nejvyšší kostelní věží na území republiky a z níž jsem se rozhlížel v loňském roce, mezi katedrálou a radnicí.

Mariánský morový sloup na náměstí Republiky v Plzni

Sloup na čtvercovém půdorysu je umístěn v severozápadním kvadrantu náměstí. Nechala ho postavit městská rada jako poděkování za skončení morové epidemie a její mírný průběh. Rozhodnutí padlo při slavnostním procesí 22. 9. 1680. Už v říjnu byly vyhloubeny základy a v listopadu téhož roku arciděkan Jan Alexus Čapek položil základní kámen. Na realizaci spolupracovali sochař Kristián Widman, plzeňský kameník Jan Meilich (Mejlík) a zedník Martin Novák. Dílo, které zahrnovalo hlavní sloup a snad i sochu sv. Rosálie, bylo dokončeno roku 1681. Po další morové epidemii v letech 1713 až 1714 byl morový sloup rozšířen o vnější část a další sochařskou výzdobu do dnešní podoby.

Podstavec sloupu, ohraničený kovovým zábradlím a kamennou balustrádou

Sochy svatých kolem sloupu

Mariánský sloup

Spodní část tvoří šest schodů vedoucích od kovového zábradlí k balustrádě, která je tvořena kuželkami a zpevňujícími pilířky, ozdobenými platickými rozetami. Na středových pilířcích tří stran jsou usazeny sochy, na ostatních jsou umístěny koule. Další čtyři sochy světců jsou na pilířcích v rozích hlavního soklu, z něhož vyrůstá hladký pilíř ozdobený zlacenými akanovými listy u patky a vrcholící také pozlacenou korinskou hlavicí.

Rozeta na pilíři balustrády

Patice sloupu, zdobená listy

Hlavice sloupu, nesoucí vrcholovou sochu

Sloup je zakončen barokní replikou gotické Plzeňské Madony z hlavního oltáře katedrály sv. Bartoloměje.

Plzeňská Madonna

Na východní straně se nachází mramorová deska s nápisem: „Roku 1681 nákladem Plzeňské obce na odvrácení morové rány postavena. Roku 1890 a znovu roku 1931 dobrovolnými příspěvky opravena.“

Detail desky na sloupu

Morový sloup zdobí celkem 8 soch světců (po směru hodinových ručiček počínaje sv. Rosálií uprostřed východní strany): ležící sv. Rosálie, sv. Bartoloměj, sv. František Xaverský (1714), sv. Roch, sv. Barbora (1714), sv. Florián, sv. Petr z Alkantary (1714) a sv. Václav. Na vrcholu sloupu pak zmiňovaná replika Plzeňské madony s Jezulátkem, které v rukou drží místo jablka.

svatá Rosálie

svatý Bartoloměj

svatý František Xaverský

svatý Roch

svatá Barbora

svatý Florián

svatý Petr z Alkantary

svatý Václav

Zajímavostí z historie sloupu je pokus arciděkana Hlavana z roku 1865 o přestěhování sloupu, který naštěstí skončil neúspěchem. Sloup byl několikrát opravován, naposledy byl rekonstruován v 90. letech 20.století. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Na podrobnosti a zajímavosti si budu muset počkat, až výše zmíněná kniha konečně vyjde.


Tagy