weby pro nejsevernější čechy

Sloup Panny Marie ve Sloupu v Čechách

Do Sloupu v Čechách se jezdí za zcela jinými turistickými cíly, nicméně i tady se nachází jeden z mariánských sloupů, popisovaných v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v libereckém kraji na stranách 126 až 128. Sloup je to poněkud putovní. Dnes raně barokní sloup z roku 1694 stojí mezi farou a kostelem svaté Kateřiny Alexandrijské, původně ale stával v lese na tzv. Dutém kameni u staré cesty do Pihelu. V roce 1735 jej hejtman Martin Fleck nechal přemístit k silnici na úpatí svahu (na původním místě byl „nepovšimnut“), odkud byl po renovaci v roce 1843 přestěhován doprostřed parčíku u kostela a teprve po 2. světové válce přenesen na dnešní místo.

Dnešní umístění mariánského sloupu u vchodu do kostela

Jeho autorem je Osvald Wenda ze Žlutic a o jeho postavení se píše v listu administrátora farnosti P. Karla Christ. Aug. Tippolta litoměřické biskupské konzistoři dne 4. srpna 1694: „Můj farník Bartoloměj Schille ze vsi sloupu postavil u veřejné cesty kamenný sloup s nahoře postaveným vyobrazením Nejsvětější Panny Marie, za jehož benedikci nejpokorněji prosí“. Působnost sochaře Osvalda Wendy ve zdejším regionu vyplývá z faktu, že Sloup tehdy patřil pánům ze Žlutic, Kokořovcům z Kokořova.

Mariánský sloup ve Sloupu v Čechách

Na podstavci vpředu je v kartuši nápis „S. MARIA ORA PRO NOBIS“, v rozích kartuše letopočet „1694“ a na zadní straně podstavce „Renovirt und übesetzt im Jahre 1843 RENO 1861 VATA“

Podstavec sloupu s nápisy a reliéfy

V soupisech soch sloupské farnosti z roku 1835 je sloup lokalizován do Janova k silnici ze Sloupu do Svojkova a zmiňuje se renovace v roce 1826, po níž je údajně sloup a socha ve výborném stavu. Po přesunu mezi kostel a zámek roku 1843 byl ale sloup opravován znovu. Obojí financoval hrabě Karel Kinský. Další dokladované opravy následovaly 1861 a 1915.

Detaily sloupu – výzdoba paty

Ozdobná hlavice sloupu pod sochou

Přes nesouhlas Státního památkového úřadu došlo k dalšímu transferu v roce 1948, záminkou byla stavba pomníku T. G. Masarykovi (plný text dopisu je v knize citován). Místní ovšem na požadavky úřadu ohledy nebrali a v dubnu 1948 přes přítomnost odborné firmy Josefa Víta z Konecchlumí došlo při rozebírání sloupu k jeho poškození. Majitel firmy (která realizovala i zmiňovaný pomník TGM) v protokolu uvedl, že materiál je velmi měkký, drobivý a s ohledem na jeho stav hrozilo zřícení sochy. Poškozená hlavice byla na náklady obce nahrazena kopií. Poslední dokumentovaný restaurátorský zásah byl proveden akademickým sochařem Ladislavem Šobrem v roce 1979 (podle citované zprávy byl sloup v dost bídném stavu) a popravdě, dnes už by si zasloužil další, zub času silně zahlodal.

Vrcholová socha Panny Marie s Ježíškem


Tagy