weby pro nejsevernější čechy

Sloup Nejsvětější Trojice s korunováním Panny Marie v Karlových Varech

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Když už jsem se motal nedávno po Karlových Varech, stačil jsem kromě oslav alespoň pár původně vytýčených cílů – jedním z nich byl sloup Nejsvětější Trojice a Korunování Panny Marie.

Pokud toho chcete vědět víc, než se vejde do jakž takž přijatelného objemu textu, pořiďte si knihu Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji, kde historie a popis sloupu zabírá rozsah od strany 62 do strany 69. A hodně informací je ke čtení také tady.

Pohlednice Karlových Varů se sloupem z vydavatelství Brück & Sohn z Míšně, odeslaná dle poštovního razítka 18. XI. 1932
Sloup na pohlednici nakladatelství Orbis-Praha, popisek „Lázeňský dům Wolker“, odhadem počátek 70. let 20. století
Sloup na pohlednici nakladatelství PressFoto (tisk Severografia Děčín), odhadem přelom 60. a 70. let 20. století

Návštěvník Karlových Varů sloup těžko může minout, i když si ho možná nevšimne tak, jak by si zasloužil. Nachází se na bývalém městském tržišti, v kopci pod Zámeckou věží mezi Tržní a Vřídelní kolonádou. Původní dominantní pozice proti chrámu sv. Máří Magdaleny byla potlačena stavbou poslední verze Vřídelní kolonády a úpravami okolí.

23. 2. 2017

Vrcholně barokní sloup byl postaven v letech 1711 – 1716 významným regionálním sochařem Oswaldem Josefem Wendou ze Žlutic u staré radnice na Tržišti. Morový sloup byl zřízen z vděčnosti, že se lázeňskému městu roku 1713 vyhnula rozsáhlá morová epidemie (v letech 1711 – 1715 zasáhla většinu Evropy velká vlna moru a jen v Čechách zemřelo na nákazu kolem 200 tisíc lidí). Stavba vznikla z příspěvků štědrých dárců, přičemž 1000 zlatých věnovala neznámá dárkyně (někdy je uváděno jméno hraběnka Marie Františka z Vrtby, která se před morem, řádícím v Praze, ukryla právě v Karlových Varech), 700 zlatých karlovarská městská rada a řád Křížovníků s červenou hvězdou. Slavnostní vysvěcení sloupu provedl roku 1716 tehdejší karlovarský farář František Matouš Böhm (pozdější generál řádu Křížovníků s červenou hvězdou).

Ústředním motivem pískovcového morového sloupu je Korunování Panny Marie Neposkvrněného početí Svatou Trojicí. Zpracování dvou hlavních námětů křesťanské víry je u barokních sloupů tohoto typu v Čechách výjimečné.

Nejsvětější Trojice korunuje Pannu Marii

Sousoší je postaveno na zeměkouli, ovinuté hadem dědičného hříchu. Ta ve vrcholové části zcela nahrazuje sloup.

Podstavcová zeměkoule s hadem

Trojboký podstavec s profilovanými horními krycími deskami a patkami nese na vrchních nárožích andělské alegorické postavy, které představují víru, naději a lásku včetně symbolů svých teologických ctností (kříž, srdce a kotva).

Alegorie víry

Alegorie naděje

Alegorie lásky

Základnu objektu tvoří trojboký podstavec, doplněný sochami biskupů sv. Vojtěcha a sv. Augustina (dva z hlavních světců řádu Křížovníků s červenou hvězdou) a sochou sv. Floriána, patrona hasičů. Celková výška objektu dosahuje 9 metrů.

Svatý Augustin

Svatý Vojtěch

Svatý Florián

Na spodní části podstavce jsou vyryty nápisy, zbožné modlitby k Nejsvětější Trojici a Panně Marii. Na východní straně stojí psáno: „SANCTA MARIA VIRGO DEIPARA ESTO HIC IBIQVE PATRONA NOSTRA“, v překladu: Svatá Marie, Panno Bohorodičko, budiž zde na Zemi i tam na onom světě ochránkyně naše. Na jihozápadní lze číst: „LAVS DEO PATRI DEO FILIO DEO SPIRITVI SANCTO“, Chvála Bohu Otci, Bohu Synu, Bohu Duchu svatému a na třetí straně: „PER ISTOS SANCTOS ADIVVA NOS SANCTISSIMA TRINITAS“, Prostřednictvím svatých těchto podporuj nás, Nejsvětější Trojice. Severozápadní plocha podstavce je ještě doplněna v levém dolním rohu nápisem: „ERECT 1716 J.WENDA“ a v pravém spodním rohu: „RENOV. 1909 J. WATZEK“. Poslední nápis na čelní straně podstavce v levém dolním rohu praví: „REN. 1931 P.WOLF“

První oprava sloupu proběhla už roku 1797, další dokladovaná v roce 1818 (k poškození došlo, když ke sloupu obchodník Josef Tschebek přivázal svého koně). Další opravy proběhly po roce 1842 poté, kdy bylo zcela změněno okolí – původní kamenné schody byly strženy 1839 a místo nich vybudovány nové až k Zámeckému zřídlu. Další oprava v mimolázeňské sezóně proběhla na přelomu 1899-1900, při ní došlo ke změnám šesticípých luceren – dostaly nové rámování z hořického pískovce a plech byl pozlacen. Frekvence oprav se zvyšovala, další se uskutečnily 1930-1931 (památkový ústav byl s výsledkem krajně nespokojen), 1986 (kromě jiného nové zábradlí kolem sloupu), a zatím naposledy 2000-2001.

Archivní snímek, diapozitiv z osmdesátých let 20. století:

Tagy