weby pro nejsevernější čechy

Sloup sv. Judy Tadeáše v Nábřežní ulici v Zákupech

This entry is part 10 of 181 in the series Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Na břehu Svitávky v Zákupech v ulici Nábřežní stojí „putovní“ sloup svatého Judy Tadeáše.

Památkový katalog popisuje sochu jako umístěnou v Borské ulici při jižní ohradní zdi zámeckého parku. Kdy a proč se sloup ocitl na současném místě neumím najít.

Vznik sloupu lze klást vzhledem k dochovanému nápisu do roku 1707. Původně sloup se sochou stával na jižním okraji Zákup u cesty do Bohatic po levé straně místní komunikace směřující do Bohatic a posléze do Mimoně (na pozemku gruntu donátora z čp. 61).  Sloup nechal postavit zdejší kolář a kovář Georg Bayer. Soupisy soch zákupské farnosti z let 1836, 1843 a 1855 památku mylně uvádějí jako sloup sv. Aloise, přestože u paty sochy je zřetelný nápis „S IVDAS THADEVS“. O opravě sloupu 1878 se dozvídáme pouze z nápisu na zadní straně podstavce.

Další pramen udává, že sloup stával nedaleko stávajícího koupaliště, přesněji v dnešní ulici Ke Koupališti a byl přesunut na p. č. 1907 (před bránou do angl. parku), parc. č.259.

Sloup byl roku 1972 přemístěn do zákupského zámku a zde provizorně uložen (rozhodnutí OK ONV čj. 3871/87 ze dne 18. 12. 1987). Restaurován a znovu osazen byl pravděpodobně až v 90. letech 20. století (?). Sloup v současné době spočívá na novodobém betonovém čtvercovém fundamentu. Na něm je osazen hranolový podstavec s patkou, zúženou střední částí a římsou. Zatímco boční stěny střední části podstavce člení vpadlé orámované pole s plastickým čtyřlistem, čelní a zadní stěna na sobě nese nápisy. Na čelní stěně se lze setkat s nápisem: “DISE CAPELLEN // HAT L (AS) EN AUF // RICHTER GEORGI // BAYER VAGER // VND SHMIDT // IN REICHSTADT // DEN 9. MAY // ANNO 1707.” V této souvislosti je ovšem nutné připomenout dvojici existujících starších přepisů tohoto nápisu obsažených na evidenčním listu nemovité kulturní památky ze 60. let 20. století, které se od současné verze z posledního restaurátorského zásahu poněkud liší. Především je po srovnání všech nápisů nejasné: “VAGER či BVRGER” a datum “9. MAY či 1. MARZ”. Zadní stěna střední části podstavce nese těžko čitelný nápis: “RENOV // ? // von Kolith (?) // 1878 (?)”.

Nad římsou podstavce se tyčí vysoký štíhlý sloup s entazí na drobném soklíku osmibokého půdorysu. Na korintské hlavici spočívá abakus se sochou přímluvce v beznadějných případech, sv. Judy Tadeáše. Na plintu figury lze z čelní strany číst nápis: “S IVDAS THADEVS”. Světec je oděn ve spodní roucho přepásané v partii pasu a svrchní mohutný plášť splývající přes ramena v dlouhých záhybech. Prostovlasý světec s plnovousem si pravici klade na prsa v gestu zbožnosti a v levici drží nevelký předmět oválného tvaru. Mohlo by jít o jeden z Judových obvyklých atributů-reliéfní desku s Kristovou podobou. Svrchní plášť je převázán v partii pasu a vytváří zde výrazný kompoziční motiv hustě skládaných záhybů.

Archivní průzkum k historii pilíře byl proveden PhDr. P. Zahradníkem v rámci práce pro publikaci Nejedlý, V., Zahradník, P: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji. Praha 2003 (s. 160-161).

Pískovcový sloup se sochou sv. Judy Tadeáše pocházející z roku 1707 patří mezi důležité doklady barokního sochařství regionu Českolipska. Přesto, že se nedochoval na svém původním místě vybraném jeho zákupským donátorem, neztratil nic ze své hodnoty realisticky cítěné sochařské práce počínajícího vrcholného baroka.

Původní evidenční list památky je v popisu o něco podrobnější:

Pískovec. Hranolový sokl uzavřený dole i nahoře římsou. Na obou stěnách plastické čtyřlístky, na čelní straně německý nápis. Na zadní stěně záznam o renovaci. Nad podstavcem vztyčen cca 3 metry vysoký sloup s mírnou antaží, s trnoží a patkou, uzavřený akcentovanou hlavicí s římsovou deskou. Na hlavici 1 metr vysoká socha světce ve splývavém rouchu, pravá ruka s atributem (kyj) uražena. Tvář světce s vousem a svatozáří. Draperie splývavá, drobně řasena v hlubokých záhybech.

Info, jak tedy výše zmíněno, lze najít v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře  v Libereckém kraji na stranách 160 a 161, ale není tam nic víc, než bylo dosud citováno.

Z fotografií v knize je zřejmé, že po renovaci sochy při přesunu do zámecké zahrady muselo dojít k dalšímu zásahu před posledním přemístěním, protože světec má např. novou svatozář.

Series Navigation<< Boží muka sv. Jana Nepomuckého na soutoku Vltavy a Lužnice u Týna nad VltavouSloup Panny Marie v údolí Kamenického potoka u Zákup >>
Tagy