Sloup Nejsvětější Trojice se svatým Františkem Xaverským v zámeckém parku v Duchcově

V zámecké zahradě v Duchcově stojí sloup Nejsvětější Trojice.

Městský web:

Barokní sloup stál původně u silnice do Teplic, později u zadního vchodu na městský hřbitov. Počátkem 80. let byl restaurován a přemístěn do zámecké zahrady. Jedná se o dílo Matyáše Kühnela. Na vrcholu sloupu se nachází sv. Trojice – Bůh Otec s papežskou tiárou přidržuje ukřižovaného Boha Syna a mezi nimi se třepetá rozkřídlená holubice Božího Ducha. Pod tímto sousoším leží postava sv. Františka Xaverského. Dále zde najdeme reliéf P. Marie Krupské (Šejnovské), k níž duchcovští konali v 17. a 18. století pravidelné poutě. Také zde najdeme reliéfní zobrazení převozu zázračného obrazu P. Marie do Duchcova v roce 1618, za asistence chomutovských jezuitů.

Sloup je kulturní památkou:

Kamenný sloup pochází z roku 1744 a jeho autorem byl M. Kühnel. Trojboký dvakrát odstupňovaný sokl, na něm Bůh Otec s krucifixem. Ve spodní části soklu reliéfy klečící ženy, sedícího mnicha a postavy s holí.

Sloup se původně nacházel u hřbitova v Duchcově, odkud byl přemístěn roku 1982 do zámeckého parku. Bez prokazatelných archivních podkladů bývá vrcholová plastika připisována sochaři Mathiasi Kühnelovi.

Samotné dílo vzniklo jako připomínka stoletého výročí převozu plastiky – Bohosudovské Piety z místa přechodného útočiště v Duchcově za neklidných válečných let 1618 – 1621 zpět do Bohosudova. Tuto událost převozů připomínají basreliéfy na dvou stranách horní části sloupu s patřičným textovým komentářem, na zbývající třetí straně je znázorněn basreliéf Bohosudovské Piety.

Sloup bez vrcholového zakončení byl cílem četných procesí a v roce 1744 byl korunován obvyklým sousoším Nejsvětější Trojice, umístěné na chýši, v níž leží na úmrtním loži sv. František Xaverský. O vzniku sloupu nás informují nápisy na samotné památce, podle nichž sloup dal postavit 7. prosince 1743 ke cti sv. Františka Xaverského Abraham Taucher a posvětil jej 4. července 1744 P. Johann Joseph Wagner.

V roce 2002 a 2009 byl sloup restaurován ak. sochařem M. Bílkem ve spolupráci s Janem Kubrickým.

Pískovcová statue Nejsvětější Trojice dnes stojí v zámeckém parku, západně od pavilonu s Reinerovou freskou, čelem obrácená na jihozápad. Jedná se o dvouetážový pilíř s reliéfy trojúhelného půdorysu s mírně konkávně prohnutými stranami a okosenými hranami. Na vrcholu osazeno sousoší představující sv. Františka Xaverského umírajícího v chýšce ledabyle sestavené z kmenů stromů, na níž na oblacích spočívá skupina Nejsvětější Trojice v podobě tzv. Gnadenstuhlu – sedící korunovaný Bůh Otec má mezi koleny krucifix, nad nímž se vznáší Duch Svatý. Horní konkávně prohnutá etáž má nahoře profilovanou římsu, na okoseních girlandy a na stranách mírně vpadlá zrcadla kasulového tvaru v nichž reliéfy: na čelní jihozápadní straně Bohosudovské Piety, na severní a východní straně je zobrazeno přenášení této sošky. Dolní etáž, od horní oddělena profilací, sedí na hoře profilovaném soklu, na okosení jsou zase girlandy, na stranách ve vpadlých obdélných zrcadlech se čtvrtkruhy vybranými rohy reliéfy: na čelní jihozápadní straně Kající se sv. Máří Magdalena, na severní straně sv. Antonín Veliký, na východní straně sv. Jan Křtitel. Před transferem stálo dílo u západní zdi městského hřbitova.

Sloup včetně výzdoby představuje mimořádně hodnotné kamenosochařské dílo zcela ojedinělé ikonografické koncepce vysokých uměleckohistorických kvalit včetně souvislostí kulturně – historických a vztahu k dějinám regionální mariánské úcty.

Nápisy:

• „S. MARIA BIT FÜR UNS DURCH IHRO. HOCHWÜRDEN HERRN DECHED. PATER. JOHANNES. JOSEPHUS WAAGNER. EINIGEWEIHEIT. DUX DEN 4 JULY […] IAR 1744.“ (na čelní stěně pod reliéfem druhé etáže sloupu)
• „ABRAHAN TAUCHER DIESE STATUA HAT ZU EHRE DER H. FRANCISCI XAVERI B. F. U. (na čelní straně nad reliéfem nápis)
• „S IOHA […]“ (na levé boční stěně pod reliéfem první etáže sloupu (sv. Jana Křtitele) )
• „DAS GNATEN BILT UNSER LIEBEN FRAUEN WURTE. AO 1618 DURCH TAMAHLIGEN HERRN DAECHENT UON DUX UND HERRN PATER RECTORUON COMMETAU WEGEN TAMAHLIGEN KIRGENSTER MERNN ACER DUX [ A…ET]“ (na levé boční stěně pod reliéfem druhé etáže sloupu )
• „BURCELAUS DUX ALLERHEILIGEGSTEN TREIFALTIGKEIT IN DES“ (na levé boční stěně nad reliéfem )
• „S.[…]“ (na pravé boční straně pod reliéfem první etáže)
• „IN AN: 1621 IST DIE GNATENREICHE MUTTER GOTTES WIE TERUMB IN IHRE UORIGE ZUERSTERE WOHLTEN WOHN UNG ZURUCK GEKÖRTALL WOSIRIS DATO MITÜBERFLÜSIGEN GNATENAUSTHEILT“ (na pravé boční stěně pod reliéfem druhé etáže )
• HEILIGEM FRANCISCI XAVERI ERBAUENLA SSEN 7. DECE […]ANNO 1743 (na pravé boční stěně pod reliéfem druhé etáže )

Původní evidenční list památky:

U vchodu na hřbitov trojboký dvakrát odstupňovaný sokl, na něm Bůh Otec s krucifixem na konstrukci ve stromě ležícím sv. Františkem X. Ve spodní části soklu reliéfy: 1. klečící žena lomící rukama nad krucifixem, 2. sedící mnich, vpravo kříž, v pozadí postava s napřaženou holí, 3. sedící Jan Křtitel. V horní: 1. Pieta, 2. čtyřspřeží s kočárem, doprovázené jezdcem na koni, 3. obdobné čtyřspřeží jedoucí proti předcházejícímu. Reliéfy doprovázeny nápisy. Kámen. Tvarově velmi neobvyklí, ale umělecky velmi hodnotné sochařské dílo.

Sloup přemístěn od hřbitova do zámeckého parku.

V knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji se o sloupu píše na stranách 878-883:

Dvouetážový pilíř s reliéfy vrcholí „dřevěnou“ chýškou s umírajícím sv. Františkem Xaverským a nad ním trůnícím sousoším Nejsvětější Trojice v podobě tzv. Gnadenstuhlu. Reliéfy v horní etáži představují Bohosudovskou Pietu, na obou bočních stěnách pak přenášení tohoto milostného zobrazení. Na dolní etáži se nalézají reliéfy Kající se sv. Maří Magdalény, sv. Jana Křtitele a sv. Antonína Velikého.

O vzniku pilíře informují místy v průběhu let upravené nápisy na samotné památce. Nápisy dále připomínají události z roku 1618, kdy byla socha Panny Marie Bohosudovské v čase válečného nebezpečí odnesena do Duchcova, a z roku 1621, kdy byla vrácena zpět.

Kniha cituje z pamětní knihy duchcovské farnosti (nedatovaný zápis) podrobnosti o převozu sochy Bohosudovské Matky Boží z Chomutova přes Most, Bílinu, Duchcov a Teplice do Bohosudova v roce 1641 – při té příležitosti měly být na sloupu pořízeny výše zmíněné reliéfy a nápisy, a poté teprve na vrchol osazeno sousoší: Podle tohoto zápisu byl tedy nejprve v roce 1744 postaven vlastní pilíř, který byl až v roce 1746 obohacen o vrcholovou sochu. Autor zápisu se však zjevně mýlil a datumy četl nesprávně – celý pilíř je nutno klást do let 1743-1744. 

V roce 1982 akademičtí sochaři Bořivoj Rak a Karel Pauzer pilíř, zvaný tehdy „Onofrius“, transferovali od městského hřbitova do parku a restaurovali jej. O transferu se vyjednávalo již od roku 1979. Kniha obsáhle cituje z restaurátorské zprávy a zmiňuje lidovou pověst, po svém vykládající reliéfy na soklu – nedaleko Duchcova se do jedné ze starých šachet propadl kočár s koňmi.

V roce 2002 pilíř restauroval akademický sochař Michael Bílek ve spolupráci s Janem Kubrickým. I z jejich zprávy kniha cituje (dílo je složeno z 22 pískovcových bloků, některé jsou nahrazeny výdusky).

V roce 2008 konstatován havarijní stav podstavce (sype se z něho písek, místy praskliny, puchýřkování povrchu kamene), proto došlo k dalšímu restaurátorskému zásahu, celý povrch dotmelen, zpevněn a vyčištěn, obnoveno spárování.