Sloup Panny Marie s Ježíškem v Klášterci nad Ohří

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Co se týče světeckých sloupů, je město Klášterec nad Ohří poněkud výjimečné. Na cca 15 tisíc obyvatel tu totiž podle knihy Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji připadá hned 8 těchto objektů. Pravda, mnoho z nich tu není doma, protože pocházejí z okolí, které bylo postiženo těžbou uhlí. To je i případ sloupu Panny Marie s Ježíškem a dalšími sochami svatých, který je nyní umístěn u kostela Nejsvětější Trojice a stával původně v Prunéřově, který zanikl kvůli těžbě hnědého uhlí v roce 1966.

Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří – sloup Panny Marie s Ježíškem se nachází vpravo od průčelí

Autor znám není, Madona je kladena do roku 1696 a ostatní sochy do roku 1771. Socha Panny Marie je umístěna na sloupu, stojícím na dvoustupňovém soklu.

Dvoustupňový podstavec pod sloupem, nesoucím vrcholovou sochu Panny Marie s Ježíškem

Vrcholová socha Immaculaty

Zadní pohled na poškozený sloup

Další čtyři sochy jsou po dvou umístěny bočně od centrálního sloupu. Vlevo je sv. Josef (Plastika znázorňující světce s plnovousem, oděného v jednoduchém šatu, s levou rukou položenou v gestu na hrudi, stojícího v kontrapostu, pochází z roku 1771 a je umístěna na hranolovém odstupňovaném soklu.) a sv. Barbora (Plastika znázorňující světici v kontrapostu, oděnou v šatech a plášti, s korunkou na hlavě a pohárem v pravé ruce, přidržuje vrchol atributu věže, jenž se nachází při jejím levém boku, pochází z r. 1771 a je umístěna na hranolovém odstupňovaném soklu.), vpravo sv. Anna (Plastika znázorňující světici v kontrapostu, oděnou v rouchu s bohatě zřasenou draperií, v levé ruce drží otevřenou knihu, v níž ukazováčkem pravé ruky ukazuje na jednu ze stran, pochází z r. 1771 a je umístěna na hranolovém odstupňovaném soklu.) a sv. Alois z Gonzagy (Plastika znázorňující světce oděného ve zřaseném rouchu s výšivkami, stojícího u sloupku, na jehož hlavici má položenou otevřenou knihu, v níž listuje a přidržuje ji oběma rukama, pochází z roku 1771 a je umístěna na hranolovém odstupňovaném soklu.)

Celkový pohled na sloup a sochy v zahradě u kostela

sv. Barbora a sv. Josef

sv. Anna a sv. Alois z Gonzagy

Podstavce soch nejsou původní, zachovány zůstaly jen samotné sochy a drobný ozdobný sokl. Na původním místě v Prunéřově byly tehdy nestejně vysoké podstavce navíc propojeny zídkou, která na novém místě nebyla obnovena.

Detail podstavců soch a centrálního sloupu

Na zadní straně podstavce sloupu je dedikační nápis v latině se vročením, další nápis je na hraně soklu přímo pod sloupem. Dle nápisu nechal sloup postavit Christoph Adalbert Fidler (Kryštof Vojtěch Fidler) z Prunéřova 8. srpna 1696.

Dedikační nápis na zadní straně podstavce sloupu se vročením

Oslavná nápis na plintu sochy Panny Marie

Písemné prameny uvádějí soubor soch až 30. listopadu 1835, kdy soupis soch prunéřovské farnosti nejasně udává jejich umístění nejprve naproti faře, o pár odstavců dále pak ale na návsi v blízkosti školy. Dále soupis zmiňuje, že podle farní knihy byly v roce 1771 postaveny kolem Panny Marie další sochy panem farářem, kaplanem, úředníky a obcemi. V roce 1924 Josef Opitz připsal tyto sochy kadaňskému sochaři Karlu Waizmannovi.

Zadní pohled na sochy sv. Anna a sv. Aloise z Gonzagy

K přesunu soch došlo v roce 1963, kdy jejich restaurování provedl akademický sochař František Rada. Kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji, která popisuje tento sloup na stranách 284 až 288, cituje z jeho zpráv o stavu sloupu a zvolených úpravách.

Svatá Barbora

Svatý Josef

Svatý Alois z Gonzagy

Svatá Anna

Od té doby zřejmě další opravy neproběhly, sochy jsou porostlé řasou a mechy, kámen se drolí, sloup je znatelně popraskán. Snad se v dohledné době dočká nutného zásahu…