weby pro nejsevernější čechy

Sloup sv. Jakuba Většího u Jelení skály

This entry is part 69 of 124 in the series Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Člověk je plný předsudků a zažitých omylů. Přitom ne každý kamenný kříž musí být nutně smírčí, ne každý světecký sloup musí být nutně morový a ne vždy musí sloup stát na náměstí. Uprostřed lesů v blízkosti Jelení skály (Konopáče) u staré Pražské cesty stojí sloup sv. Jakuba.

Nejspíš ho proto budou znát turisté – od železniční zastávky Jedlová se k němu lze dostat po zelené značce, která nedaleko něho odbočuje ke zmíněné Jelení skále, a pokračuje dál na Novou Huť. V jeho blízkosti je k vidění Třípanský kámen (hranice kamenického, tolštejnského a zákupského panství).

Sloup svatého Jakuba Většího u staré Pražské cesty

Samotný sloup sice nese letopočet 1700, ale ten byl s největší pravděpodobností doplněn až dodatečně. Pověst, spojená se vznikem sloupu, je zřejmě také nepůvodní. I dnešní podoba nejspíš neodpovídá tomu, jak sloup vypadal.

Vzhled sloupu v roce 2014

Sloup, cca 270 cm vysoký, snad původně na vrcholu překrytý deskou, nesl sochu sv. Jakuba Většího – okolí se totiž nazývalo U svatého Jakuba, tento světec byl patronem poutníků, pocestných, a formanů, kteří kdysi využívali tuto Pražskou cestu, než byla v roce 1805 dokončena císařská silnice přes Šébr.

Sloup svatého Jakuba Většího

Kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji (strany 101 a 102) cituje z obecní kroniky Tolštejna zápis učitele Augustina Pleschkeho z roku 1925 – „Na kameni je vidět reliéf světce v kněžském oděvu, jak s holí v ruce stojí naproti jelenovi vycházejícímu z lesa. Kulatý sloup, jenž k němu náleží, leží z poloviny na kraji cesty, zbývající polovina, jakož i hlavice sloupu chybějí.“ Některé prameny udávají, že postava na reliéfu na podstavci měla v ruce meč. Může se jednat buď o oblíbeného ochránce lesních samot svatého Jiljí, k němuž se uchyluje lovcem pronásledovaný jelen. Častější výklad ale tvrdí, že jde o sv. Huberta, patrona lovců, při jeho setkání s jelenem s křížem mezi parožím.

Podstavec sloupu

Detail poškozeného reliéfu na podstavci sloupu

V roce 1929 proběhla z popudu zmíněného kronikáře oprava sloupu, o niž se postaral spolek Gebirgesverein für das nördliche Böhmen nákladem 700 korun.

V roce 2002 byl rozpadající se sloup opraven vlastníkem – Lesním závodem Rumburk. Práce provedl děčínský kameník Jan Pokorný, který na vrchní část doplnil pískovcovou kaplici s vyobrazením sv. Jakuba Většího, zakončenou kovovým křížkem. Reliéf vychází z ikonografického vzoru z knihy Ikonografie a atributy svatých Věry Remešové z roku 1991.

Nová kaplice s reliéfem svatého Jakuba Většího

Series Navigation<< Sloup Panny Marie ve Vysokém nad JizerouSloup Panny Marie s Ježíškem (Svatohorská Madona) v Klášterci nad Ohří >>
Tagy