weby pro nejsevernější čechy

Sloup Panny Marie v Doksech

Na náměstí Republiky v Doksech stojí barokní pískovcový pilíř se sochou Panny Marie, obklopený čtveřicí svatých v mírně nadživotní velikosti.

Sousoší bylo pořízeno na náklady místních občanů v roce 1723 (jak je uvedeno v chronogramech) a pochází z dílny vlámského architekta Bernarda Canevalle. Není jasno, zda sloup stavěla obec z městských peněz, nebo byl sloup postaven přímo z darů místních dobrodinců. Mylné je tvrzení badatele Friedricha Bernaua, který tvrdil, že sloup byl postaven již roku 1685, jak je ještě např. uváděno v knize Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy Jiřího Slouky.

DSC_8886.JPG

DSC_8909.JPG

DSC_8916.JPG

Celkový pohled na sloup Panny Marie uprostřed náměstí

Na podstavci křížového půdorysu jsou okolo ústřední postavy Immakulaty rozmístěny sochy takto – vpředu vlevo Jan Křtitel v rozevlátém plášti na holém těle. V ruce drží knihu a u nohou mu leží beránek. Vpředu vpravo sv. Jan Nepomucký s typickými atributy – palmovou ratolestí, křížkem v náručí a děkanskou čapkou v pravé ruce. Vzadu vlevo obrácena na sever se nachází socha sv. Floriána v oděvu římského vojáka s praporem v levé a vědrem v pravé ruce. Vzadu vpravo k západu hledí poslední socha – podle některých zdrojů sv. Antonín Paduánský v mnišském oděvu, v pravé ruce mu leží jeho atribut „chléb svatého Antonína“. Podle knihy Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji (strany 60 až 66) se ale jedná o sv. Mikuláše Tolentinského.

DSC_8897.JPG

Svatý Jan Křtitel

DSC_8905.JPG

Svatý Jan Nepomucký

DSC_8889.JPG

Svatý Florián

DSC_8894.JPG

Svatý Mikuláš Tolentinský

Ústředním motivem sousoší je Panna Marie ve vzedmutém rouše se sepjatýma rukama, stojící na zeměkouli a nohou drtící hada. Kolem hlavy má svatozář s dvanácti hvězdami. V roce 1998 byla socha Panny Marie Neposkvrněného početí nahrazena kopií a originál je po restaurování uložen v nedalekém kostele sv. Bartoloměje.

DSC_8902.JPG

DSC_8906.JPG

DSC_8908.JPG

Vrcholová socha Panny Marie (kopie)

Latinské nápisy ve čtyřech ornamentálních kartuších tvořených akantovými listy na bocích podstavce sochy Panny Marie znějí v překladu:

přední strana – Občané města pro svou ochránkyni toto vybrali
vlevo – Jejím přispěním jsme chráněni
zadní strana – Ochránkyni křesťanů postavili její služebníci
vpravo – Shlédni a vyslyš modlitby prosících

DSC_8888.JPG

DSC_8890.JPG

DSC_8896.JPG

DSC_8901.JPG

Nápisy na podstavci sochy Panny Marie

Další nápis je mezi sochami svatých, jeho existence ale není v žádném z pramenů zaznamenána, natož vysvětlena.

DSC_8899.JPG

Nápis na podstavci mezi sochami svatých

První dokladovaná oprava proběhla roku 1821, o čemž informuje soupis soch dokeské farnosti z roku 1827 – údajně byly sochy při opravách nově vyzdobeny zlatem a stříbrem. V dalším soupise soch z roku 1835 je uveden jako čtvrtý svatý Mikuláš z Toleta. Vliv na výběr málo zobrazovaného augustiniánského světce měl zřejmě klášter v Bělé pod Bezdězem, nacházející se stejně jako Doksy na panství hrabat Valdštejnů.

Roku 1872 byla povětrností poškozená statue nákladem 1000 zlatých „nově štafírována“. Peníze pocházely z nájmu lovu, jehož se mnozí měšťané zřekli, zbytek doplatila obecní pokladna.

DSC_8892.JPG

DSC_8895.JPG

Sochy svatých na podstavci pod sochou Panny Marie

Další úvahy o opravě proběhly až v létě 1936, kdy se purkmistr Quaisser radil s českolipským konzervátorem památkové péče Hansem Cisarem. 27. června 1936 předložil hornopolický sochař Franz Rosa rozpočet, ale až 30. března 1937 žádal městský úřad Státní památkový úřad o finanční výpomoc, protože stav sloupu byl označen za „hrozivý“. Přes souhlas Úřadu ale práce zahájeny nebyly a v roce 1938 zaslal městu nový rozpočet sochař z Nové Vsi u Volfartic Gustav Herrmann. Jednání se však natahovala, dopisy v pohnuté době ztrácely a 9. května 1939 zhotovil Franz Rosa nový rozpočet, tentokrát už v říšských markách. Marně, neexistuje žádný doklad, že by k opravám došlo.

Až v roce 1951 začal Místní národní výbor usilovat o opravu, rozpočet byl vyhotoven ale až v roce 1956 akademickým sochařem Karlem Zentnerem z Libochovic. Konstatuje v něm dezolátní stav – tentokrát ale byly snahy korunovány úspěchem a Karel Zentner předal 15. srpna 1956 restaurovaný sloup po kontrole Státní památkové správy, která konstatovala uspokojivý stav s výjimkou nevhodného zásahu do schodiště.

DSC_8893.JPG

DSC_8907.JPG

Další práce v roce 1975 provedli akademičtí sochaři Ladislav Šobr a Ladislav Pichl za účasti restaurátora Václava Luxe, výše zmíněná kniha cituje jejich restaurátorské zprávy.

V roce 1995 restaurovali sochy Mgr. Vladimír Žák a restaurátor Radomil Šolc, který v roce 1998 spolu s Martinem Čumpelíkem zhotovil kamennou kopii mariánské sochy. K údržbě sousoší se pak Radomil Šolc vrátil ještě v červnu 2002.

Tagy