weby pro nejsevernější čechy

Sloup se sochou svatého Vavřince v Jiřetíně pod Jedlovou

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

V knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře, která je věnována Ústeckému kraji (1144 stran!), lze nalézt řadu objektů z Výběžku, jedním z takových je sloup se sochou sv. Vavřince v Jiřetíně pod Jedlovou (strany 94 až 100).  Stojí na náměstí v blízkosti kostela Nejsvětější Trojice, původní autor je neznámý a podle datace jednoho z nápisů na sloupu pochází z roku 1716. Jedná se o pískovcový sloup zakončený plastikou sv. Vavřince, jednoho z křesťanských patronů chránících proti požárům.

Sokl nese nápisy ze všech čtyř stran (části některých nebyly čitelné už roku 1835, kdy jiřetínský farář P. Ignác Münzberg pořizoval soupis soch farnosti). Na zadní straně je již zmíněný nápis s datací vzniku, na přední straně pak německý nápis (zřejmě na místě přesekaného původního staršího textu), podle kterého byla plastika restaurována roku 1802 po požáru, který v Jiřetíně vypukl 11. srpna 1799 a sloup poškodil. Až tehdy sloup, původně zasvěcený Utrpení Kristovu, v rámci oprav obdržel novou sochu sv. Vavřince. Podle tradice celou pískovcovou skulpturu vytesal místní kameník Wieden z domu č.p. 33.

Detail horní části sloup se sochou svatého Vavřince

Ukotvení sloupu v terénu

Detail pravé boční stěny s nápisem (mariánský monogram a vročení)

Detail zadní stěny s nápisem (ve spodní části chronogram 1716)

Detail levé boční stěny s nápisem

Detail čelní stěny s nápisem (původně zřejmě s letopočtem 1799)

Poslední restaurátorské práce byly provedeny akademickým sochařem Michaelem Bílkem z Telnice v roce 1999, zmíněná kniha cituje takřka celou restaurátorskou zprávu.

Na tu odkazuje i záznam v Památkovém katalogu – sloup je totiž kulturní památkou:

Na dvou kamenných stupních se nachází čtverhranný sokl s římsovou patkou a hlavicí, na jehož čelní straně se nachází německý nápis a na jeho vrchu stojí na cihlovém čtverhranu sloup s ionskou hlavicí nesoucí kamennou, asi metr vysokou, sochu světce. 

1716 – vznik
1802 – restaurování
1999 – restaurování

Původní evidenční list památky:

Na dvou kamenných stupních čtverhranný sokl s římsovou patkou a hlavicí. Na čelní stěně soklu se nachází nápis: Dieses Denkmal der Verehrung ist nach dem gefahrvoleen Feuer vleches den 11. Augt. 1799 allhier aus brach zur ferneren Hekbilt zung dieser Gefahr van Gütthartern Ao 1802 der bessert und auts nein aufgerichtet worden. Na soklu na cihlovém čtverhranu sloup s ionskou hlavicí, na něm kamenní sochu světce sv. Vavřince asi 1 m vysoká. Světec oděný v mírně zvlněné roucho má pravou ruku na hrudi, v levé napřažené ruce drží rošt. Kolem hlavy plechová svatozář.

Dle knihy Jiřetín pod Jedlovou od Jana Smetany, vydané ke 450 letům města v Lužických horách (Obec Jiřetín pod Jedlovou 1998) je nápis věnován renovaci roku 1802, v upomínku na požár, který v Jiřetíně vypukl 11. srpna 1799. Na zadní straně soklu je sedm veršů, z nichž poslední dva mají formu eteostichu, tj. básně, v níž písmena, znamenající současně římské číslice, dávají součet 1716. Navíc se v nich říká, že plastika byla vztyčena v tomtéž roce, kdy byly lity zdejší zvony. Podle tradice celou pískovcovou skulpturu vytesal kameník jménem Wieden, pocházející ze zdejšího domu čp. 33.

Až do první světové války se osm dní před svátkem sv. Vavřince (10. srpna) konaly podvečerní pobožnosti se sborovým zpěvem. Později, ve 20. letech, se pořádaly v kostele a plastika bývala osvětlena elektrickými tělesy. Renovována byla v letech 1911 a 1998.

Pokud je vám záhadou předmět, který má socha v ruce – svatý Vavřinec byl umučen na železném roštu nad horkým uhlím…

Series Navigation<< Sloup Nejsvětější Trojice u zámečku Pachtů z Rájova v Jablonném v PodještědíSloup Panny Marie v Nejdku >>
Tagy