weby pro nejsevernější čechy

Sloup Panny Marie v Mimoni

Zatímco o některých sloupech je přetěžké najít alespoň základní informace, jiné jsou zmapovány velmi důkladně v mnoha zdrojích. Mariánský sloup v Mimoni patří do té šťastnější skupiny, byť přemíra informací občas přináší protichůdná stanoviska. Možná je sloup tak dobře „zmapován“ i proto, že je součástí místní Poutní cesty. Tudíž základní info je dostupné na různých městských prospektech. Jedná se o jeden z nejstarších sloupů na našem území a kniha Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy Jiřího Slouky z roku 2010 ho klade do souvislosti s násilnou rekatolizací původně luterské oblasti.

Infocedule zastavení Poutní cesty u mariánského sloupu

Ve středu dnešního náměstí 1. máje nechal roku 1677 postavit hejtman mimoňského panství Matthias Carl Liebstein sloup Panny Marie Vítězné. Slavnostní svěcení proběhlo v září 1677 (někdo tvrdí 7., kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji uvádí dle farní knihy 21.). Autor sloupu není znám. Nejedná se o sloup morový, jak uvádějí některé zdroje, protože od epidemie v roce 1633 (51 zemřelých ve městě) je vznik příliš vzdálen a další epidemie přišla až roku 1680.

Sloup Panny Marie v Mimoni

Nynější soliterní sloup nesl podle některých zdrojů dvě sochy andělů, možná erb Putzů z Adlersthurnu a na parterní úrovni čtyři sochy svatých. Dobové prameny se však liší v určení, koho zobrazovaly. Podle soupisu soch mimoňské farnosti z roku 1835 sloup obklopovaly sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Františka Serafinského, sv. Floriána a sv. Josefa. Už tehdy autor soupisu zmiňuje, že sochy jsou poškozené a že „dosud se ještě pro tuto statui nenašel žádný dobrodinec“. Zápis v městské kronice z roku 1843 uvádí místo sv. Floriána sochu sv. Václava. Josef Tille roku 1905 pro změnu uvádí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Zikmunda, sv. Františka a sv. Václava.

Dnes nese podstavec pouze reliéfní erb, po sochách svatých či andělů ani památky

Už v jeho době sochy nebyly na svém místě, protože splašený kůň sedláka Kießlicha strhl a zničil sv. Václava. Podle některých zdrojů se tak stalo roku 1850. Podle knihy Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji je však o této skutečnosti zmínka již v citovaném soupise soch farnosti roku 1835, příhoda se ale v této verzi týká sochy sv. Josefa. Poškozené sochy sv. Zikmunda a sv. Františka byly sejmuty a stály na hřbitově u dveří márnice, sv. Jan Nepomucký pak na popud majitele hostince Josefa Zippeho postaven na jeho poli u silnice do Zákup. Podle jednoho z vydaných letáků o městě se sv. Jan Nepomucký ze svého místa u silnice ztratil neznámo kam v 50. letech 20. století a sv. Zikmund a sv. František čekají na restaurování v depozitu.

Silně poškozená socha sv. Františka (Xaverského?) u dveří márnice na bývalém hřbitově

Tille také zmiňuje opravu sloupu provedenou roku 1881. O restaurování sochy Panny Marie roku 1935 se dochovala poměrně bohatá korespondence mezi místním konzervátorem, arciděkanem a památkáři, ze které se dozvídáme o tristním stavu statue, které mimo jiné chyběly ruce a svatozář. Při té příležitosti byly kolem sloupu pokáceny přerostlé a odumřelé stromy. Panna Marie už v roce 1934 přišla o obě ruce, které byly zhotoveny ze dřeva. Restaurování samotné provedl malířský mistr Josef Tille za 2000 Kč. Jak poznamenává farní pamětní kniha, celá částka pocházela z darů. V roce 1936 bylo náměstí nově dlážděno a došlo k nevhodným úpravám okolí sloupu a vysazení nových stromů.

Celkový pohled na dnešní podobu sloupu

16. prosince 2000 byl naklánějící se sloup se silně poškozenou sochou sejmut. Oprava byla za přispění EU provedena v letech 2002-6 restaurátorem Václavem Snížkem v Říčanech u Prahy. Sloup byl vysvěcen 24. června 2006. Z výzdoby sloupu však zůstaly pouze obláčky s anděly a na podstavci spojené erby hrabat Putzů z Adlersthurnu a Hartigů (při nedatované rekonstrukci za hraběte Josefa Ludvíka Hartiga tento reliéf nahradil původní výzdobu).

Dvojerb hrabat Putzů z Adlersthurnu a Hartigů na podstavci sloupu

Pískovec, z něhož je reliéfy bohatě zdobený sloup zhotoven, pochází z neznámé lokality. Na vrcholu sloupu stojí socha Panny Marie se svatozáří v životní velikosti. Sloup Nanebevzetí pravděpodobně nahradil sochu Madonny, která měla vzniknout po roce 1628, po započetí rekatolizace Mimoně. Z náměstí 1. máje byla socha později přestěhována do tzv. Horního zámku v Okrouhlické ulici a nakonec v roce 1777 přenesena do Kostelní uličky před sochu sv. Kateřiny Alexandrijské.

Vrcholová socha Nanebevzetí Panny Marie

Detaily výzdoby obláčkového sloupu

Celkový pohled na parkovou úpravu okolí sloup Panny Marie v Mimoni

Tagy