weby pro nejsevernější čechy

Sloup Panny Marie v Mimoni

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Zatímco o některých sloupech je přetěžké najít alespoň základní informace, jiné jsou zmapovány velmi důkladně v mnoha zdrojích. Mariánský sloup v Mimoni patří do té šťastnější skupiny, byť přemíra informací občas přináší protichůdná stanoviska. Možná je sloup tak dobře „zmapován“ i proto, že je součástí místní Poutní cesty. Tudíž základní info je dostupné na různých městských prospektech. Jedná se o jeden z nejstarších sloupů na našem území a kniha Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy Jiřího Slouky z roku 2010 ho klade do souvislosti s násilnou rekatolizací původně luterské oblasti.

Infocedule zastavení Poutní cesty u mariánského sloupu

Ve středu dnešního náměstí 1. máje nechal roku 1677 postavit hejtman mimoňského panství Matthias Carl Liebstein sloup Panny Marie Vítězné. Slavnostní svěcení proběhlo v září 1677 (někdo tvrdí 7., kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji uvádí dle farní knihy 21.). Autor sloupu není znám. Nejedná se o sloup morový, jak uvádějí některé zdroje, protože od epidemie v roce 1633 (51 zemřelých ve městě) je vznik příliš vzdálen a další epidemie přišla až roku 1680.

29. 8. 2011

Sloup Panny Marie v Mimoni

Nynější soliterní sloup nesl podle některých zdrojů dvě sochy andělů, možná erb Putzů z Adlersthurnu a na parterní úrovni čtyři sochy svatých. Dobové prameny se však liší v určení, koho zobrazovaly. Podle soupisu soch mimoňské farnosti z roku 1835 sloup obklopovaly sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Františka Serafinského, sv. Floriána a sv. Josefa. Už tehdy autor soupisu zmiňuje, že sochy jsou poškozené a že „dosud se ještě pro tuto statui nenašel žádný dobrodinec“. Zápis v městské kronice z roku 1843 uvádí místo sv. Floriána sochu sv. Václava. Josef Tille roku 1905 pro změnu uvádí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Zikmunda, sv. Františka a sv. Václava.

Dnes nese podstavec pouze reliéfní erb, po sochách svatých či andělů ani památky

Už v jeho době sochy nebyly na svém místě, protože splašený kůň sedláka Kießlicha strhl a zničil sv. Václava. Podle některých zdrojů se tak stalo roku 1850. Podle knihy Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji je však o této skutečnosti zmínka již v citovaném soupise soch farnosti roku 1835, příhoda se ale v této verzi týká sochy sv. Josefa. Poškozené sochy sv. Zikmunda a sv. Františka byly sejmuty a stály na hřbitově u dveří márnice, sv. Jan Nepomucký pak na popud majitele hostince Josefa Zippeho postaven na jeho poli u silnice do Zákup. Podle jednoho z vydaných letáků o městě se sv. Jan Nepomucký ze svého místa u silnice ztratil neznámo kam v 50. letech 20. století a sv. Zikmund a sv. František čekají na restaurování v depozitu.

Silně poškozená socha sv. Františka (Xaverského?) u dveří márnice na bývalém hřbitově

Tille také zmiňuje opravu sloupu provedenou roku 1881. O restaurování sochy Panny Marie roku 1935 se dochovala poměrně bohatá korespondence mezi místním konzervátorem, arciděkanem a památkáři, ze které se dozvídáme o tristním stavu statue, které mimo jiné chyběly ruce a svatozář. Při té příležitosti byly kolem sloupu pokáceny přerostlé a odumřelé stromy. Panna Marie už v roce 1934 přišla o obě ruce, které byly zhotoveny ze dřeva. Restaurování samotné provedl malířský mistr Josef Tille za 2000 Kč. Jak poznamenává farní pamětní kniha, celá částka pocházela z darů. V roce 1936 bylo náměstí nově dlážděno a došlo k nevhodným úpravám okolí sloupu a vysazení nových stromů.

29. 8. 2011

Celkový pohled na dnešní podobu sloupu

16. prosince 2000 byl naklánějící se sloup se silně poškozenou sochou sejmut. Oprava byla za přispění EU provedena v letech 2002-6 restaurátorem Václavem Snížkem v Říčanech u Prahy. Sloup byl vysvěcen 24. června 2006. Z výzdoby sloupu však zůstaly pouze obláčky s anděly a na podstavci spojené erby hrabat Putzů z Adlersthurnu a Hartigů (při nedatované rekonstrukci za hraběte Josefa Ludvíka Hartiga tento reliéf nahradil původní výzdobu).

29. 8. 2011 – Dvojerb hrabat Putzů z Adlersthurnu a Hartigů na podstavci sloupu

Pískovec, z něhož je reliéfy bohatě zdobený sloup zhotoven, pochází z neznámé lokality. Na vrcholu sloupu stojí socha Panny Marie se svatozáří v životní velikosti. Sloup Nanebevzetí pravděpodobně nahradil sochu Madonny, která měla vzniknout po roce 1628, po započetí rekatolizace Mimoně. Z náměstí 1. máje byla socha později přestěhována do tzv. Horního zámku v Okrouhlické ulici a nakonec v roce 1777 přenesena do Kostelní uličky před sochu sv. Kateřiny Alexandrijské.

29. 8. 2011

Vrcholová socha Nanebevzetí Panny Marie

Detaily výzdoby obláčkového sloupu

Celkový pohled na parkovou úpravu okolí sloup Panny Marie v Mimoni

Series Navigation<< Sloup Panny Marie s Ježíškem v Klášterci nad OhříSloup Panny Marie v Mnichově Hradišti >>
Tagy