Sloup Panny Marie na Husově náměstí v Rakovníku

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Ve východní části Husova náměstí v Rakovníku stojí sloup Panny Marie.

Zvláště hodnotné barokní kamenné sousoší, dominující prostoru náměstí. Vrcholová socha Madony je osazena na hlavici čtyřbokého pilíře s obláčky a andílky. Hranolový podstavec je doplněn čtyřmi výraznými volutovými konzolami, nesoucími sochy světců.

Materiál pískovec. Sousoší je v kruhu vymezeno hranolovými pilířky a sloupky spojenými železným ostnatým řetězem. Socha korunované P. Marie s Ježíškem stojí na vrcholové výrazné bohatě profilované římse vysokého pilíře zdobeného plasticky vystupujícími ornamenty a obláčky s andílčími hlavičkami. Pilíř stojí na masivním podstavci, z něhož vybíhají čtyři volutově zakončené konzoly pro sochy – sv. Václava, sv. Víta, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. Na dříku podstavce vystupují obdélná zrcadla s vykrojenými rohy s rytými kapitálními nápisy. Na čelní západní straně je podstavec opatřen schránkou se železnými dvířky a nad ní v kartuši barevně pojatý znak města Rakovníka.

Původní evidenční list památky:

Socha Panny Marie spočívá na vysokém pilíři, který stojí na cca 3 m vysokém podstavci, jehož římsy se uprostřed stran stáčejí ve voluty. Dřík pilíře, plasticky zdobený stylizovanými hlavičkami andílků v obláčcích, stojí na attické patce a je zakončen hlavicí s akantem a volutami. Na hlavici přisedá zprohýbané kladí o trojdílném architrávu a bohatě profilované vykrajované římse, na které stojí vlastní socha Panny Marie. Madona stojí průčelně, v naznačeném kontrapostu, pravá noha vysunuta vpřed, na levém boku a ruce sedící Ježíšek, P. Marie jej objímá i pravou rukou. Po bočních stranách Madony sedí andílci. Z podstavce vystupují 4 mohutné volutové konzoly, na jejichž krycích římsách stojí skulptury v nadživotní velikosti: sv. Václav, Vít, Prokop, Vojtěch.
V nápisech na pilířích chronogramy (1749).
Na západní straně, kam je obrácena socha P. Marie, je schránka se železnými dvířky. Nad ní ve volutové kartuši znak města Rakovníka s datem obnovy: R.V. MCCCXXIX. Celé sousoší, vysoké 12 m, je vroubeno patníky, které jsou spojeny řetězy.
Sousoší od Krištofa Knopfa dle návrhu Václava Ettla obnoveno r. 1894, roku 1829 dána na sloup jiná socha P. Marie.

Další zdroje:

Mariánský sloup provedený z novohradského pískovce pro poutníky směřující na Svatou Horu u Příbrami byl na rakovnickém náměstí vztyčen v letech 1749–50 kamenickým mistrem Kryštofem Knopfem (Knoppem) podle nárysu Václava Ettla. Tvorby titulní plastiky i soch zemských patronů (svatí Václav, Vojtěch, Prokop a Vít) se zřejmě účastnil neznámý sochař. Původně byly sochy zemských patronů umístěny na kamenném zábradlí okolo sloupu, ale v roce 1829 poté, co jednu sochu porazila sousedka Kalíková (zvaná Šmatanka), která chtěla lépe vidět na odsouzence vedeného na popravu (dne 16. ledna byl oběšen Václav Ševčík, kovářský tovaryš, že zardousil jednu bábu pro peníze), a ta zabila její dítě stojící pod ní, byly přemístěny výše na podstavec a zábradlí bylo nahrazeno patníky spojenými řetězy (ty vyhotovil kovář Mašek v Lounské ulici).Opravy proběhly roku 1894, v 90. letech 20. století a naposledy v letech 2011-12. Latinské nápisy vyjadřují prosby, aby Bohorodička vyprosila pro Rakovník mír.

Soupis památek, ročník 39. Politický okres rakovnický, II. díl (1913) na stranách 244-246:

Encyklopedie Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře ve Středočeském kraji (svazek 2) na stranách 1102 až 1126 (výběr):

Sloup vtyčen na náklady města za přispění obecního rozpočtu i mnoha zdejších dobrodinců. Autorem návrhu celkového řešení by měl být místní měšťan Václav Ettl, kamenické práce realizoval také místní kameník Kryštof Knop (Knopf). Jméno autora sochařské výzdoby bohužel s jistotou neznáme, snad jím byl v pramenech zmíněný rakovnický Ondřej Link (Linek). Ten byl s vysokou pravděpodobností autorem nedochované sochařské výzdoby čtyř neznámých soch pocházejících z roku 1725 z též nedochované balustrády kolem pilíře. Balustráda byla odstraněna v roce 1829 a nahrazena pilířky s ocelovými řetězy. Starší historikové se domnívali, že výše uvedené čtyři sochy z balustrády byly dány na pilíř a ztotožňují je tak se čtveřicí soch z podstavce. Tato hypotéza je však nepravděpodobná, sochy na podstavci byly spíš součástí sochařské výzdoby již od dob vzniku statue.

Zbytek v knize…

PS: Omluva za kvalitu fotek, ale počasí si člověk někdy prostě nevybere (objektiv chvílemi plaval)