Sloup Panny Marie v klášteře v Oseku

Na nádvoří cisterciáckého kláštera v Oseku stojí na nepůvodním místě sloup s oboustrannou sochou Panny Marie.

Sloup, který původně stál v Novém Sedle v okrese Chomutov, je popsán v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji na stranách 919 až 922.

Je evidovanou kulturní památkou:

Sloup byl postaven roku 1709 v Novém Sedle nad Bílinou v okrese Chomutov a kolem roku 1987 byl přemístěn do cisterciáckého kláštera v Oseku – stojí uprostřed velkého hospodářského dvora.

Areál kláštera tvoří jihovýchodní čtvrt hlavní (západní) části obce, sloup se sochou Panny Marie – Immaculaty stojící zhruba ve středu velkého hospodářského dvora, jenž je v rámci kláštera v jeho severozápadní části. Sloup stojí v prodloužené ose hlavní brána kláštera – vnitřní brána – sloup. Jedná se o pískovcový hladký korintský sloup s běžnou patkou osazený na hranolovém soklu stojícím na třech schodišťových stupních. Sokl má profilovanou patku a římsu (ta je tč. omylem osazena vzhůru nohama) a na každé straně dříku má po obdélném zrcadle nahoře zakončeném odsazeným půlkruhem. Pouze zrcadlo na čelní západní straně obsahuje reliéf se sedícím svatým Vítem s pro něj netypickými atributy lva a nádobky na olej. Pod zrcadlem datace: “ANNO:1709”. Na sloupu je osazena pískovcová socha – vlastně “dvojsocha” Panny Marie – Immaculaty. Jedná se o dvě sochy téže světice obrácené k sobě zády a stojící každá na svém srpku měsíce, ale na společné zeměkouli obtočené dvěma hady s jablky v tlamách – každá ze dvou Pannen Marií má svého hada a svůj měsíc. Odděleny jsou paprsčitou svatozáří zhotovenou asi z měděného původně pozlaceného plechu. Obě sochy představují prostovlasou postavu stojící v nevýrazném kontrapostu s rukama sepjatýma na prsou oděnou ve splývavý šat. Liší se úpravou draperie šatu či pláště. Soše na západní straně tvoří tato draperie jakousi girlandu na pravé ruce, socha na východní straně má tuto draperii ovinutou kolem pasu.

Sloup se sochou Panny Marie je jedním z mála objektů zachovaných z katastrů obcí tzv. “těžební oblasti”. Tento sloup je nad to kvalitní vrcholně barokní prací ikonograficky ne zcela běžnou.

Další detaily z výše uvedené knihy:

O vzniku sloupu, umístěného původně ve vsi, jež zanikla v roce 1975 v důsledku těžby hnědého uhlí, nejsou s výjimkou letopočtu na podstavci žádné informace. V Novém Sedle stál sloup při silnici poblíž kostela. V květnu 1966 sestavili akademičtí sochaři František Rada a Miroslav Zentner rozpočet na restaurování několika soch, v němž se píše – „Památky vesměs v desolátním stavu. Bude provedena I. etapa, tj. demontáž, zajištění pro přepravu a uložení v depositním kostele ve Vysočanech, nebo na místech nové instalace, např. Osek (lapidárium).“ Ještě v roce 1966 sloup do Oseka přemístil akademický sochař František Rada, kniha cituje z jeho zprávy, sepsané 27. listopadu 1966. Dle ní byla socha silně poškozena, zřejmě nárazy větví blízko sloupu stojícího stromu, části byly dokonce nalezeny opadané v blízkém křoví. Na demontáž dorazil speciální jeřáb státních silnic ze Žatce, demontáž byla náročná pro nestabilitu zvětralého pískovce. Sloup se ale plánovaného restaurování v Oseku nedočkal a ležel na nádvoří. Až 15. května 1978 akademičtí sochaři Bořivoj Rak a Karel Pauzer předložili rozpočet. K postavení sloupu však došlo až o rok později, restaurování provedli výše zmínění, o své práci sepsali v září 1979, z níž kniha rozsáhle cituje. Reliéf určili jako evangelistu Jana, autoři knihy se však přiklánějí k tomu, že jde nejspíš o Daniela v jámě lvové, možná o netradičního svatého Víta… Sochu poškodilo nevhodné uložení. Římsy olámány, sloup zlomen, socha roztržena, chybí hlavy, ruce, velké kusy draperie. Chyběla řada detailů… Restaurovaný sloup byl 13. listopadu 1979 prohlédnut komisí a konstatovala velmi dobrý výsledek.

Už v roce 2004 konstatuje kniha chátrání sloupu. Navíc byl sloup sestaven chybně, římsa je vzhůru nohama. Od té doby porůstání povrchu vegetací pokročilo, stejně jako zvětrávání a devastace – schodišťové stupně se rozlézají a lámou, doplňky degradují a opadávají.