Sloup Panny Marie v Pardubicích

This entry is part 176 of 182 in the series Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Pokud jsem onehdy zmiňoval, že každý předmět něčího zájmu byl už zmapován, a to leckdy velmi důkladně, neplácal jsem jen tak do větru.

Sotva jsem sem tam v nějakém městě vyfotil sochy na sloupech na náměstí (leckdy zcela mylně souhrnně považovanými za morové) a začal o nich shánět nějaké solidní info, přes KM jsem se dostal k encyklopedickému dílu Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře. Třeba díl o Pardubickém kraji má přes 600 stran formátu A5, z nichž rovných 28 je věnováno mariánskému sloupu na Pernštejnském náměstí v Pardubicích. Co pak chcete o takové památce napsat a nafotit, když text jde tak daleko, že pomalu cituje z policejních svodek o poškození soch místními vandaly?

Naštěstí i v tak rozsáhlém díle není místo na fotografie všech soch, takže jdeme na to.

Na netu se toho o sloupu moc najít nedá, navíc při stálém kopírování jednoho jediného zdroje dochází k opakování zažitých chyb. Jak uvádí zmíněná kniha autorů Vratislava Nejedlého a Pavla Zahradníka, za rok vzniku nelze považovat rok 1695 (uváděný třeba i v knize Mariánské a morové sloupy Čecha Moravy od Jiřího Slouky). Archiválie tehdy zmiňují pouze záměr stavby. Sloup byl postaven až v letech 1697-1698, což dokazují opisy dokumentů, v nichž o stavbu žádal pardubický děkan Valentin Kelčak u pražské arcibiskupské konzistoře. Povolen byl kamenný sloup se sochou Nejsvětější Panny, obklopené 4 patrony království Českého. Jméno autora není známo, při restaurování sloupu v letech 1982-1983 bylo na sloupu nalezeno jméno Lorenc, což ale může být jméno kameníka.

Sochařská výzdoba mariánského sloupu

Barokní sloup, financovaný právovárečnými měšťany, měl údajně připomínat morovou epidemii z roku 1680, což však nelze potvrdit. Dnešní podoba sloupu je ale rokoková – v období 1973 až 1777 vytvořil místní umělec Jakub Teplý na objednávku radních nákladnou a náročně výtvarně řešenou galerii osmi českých světců s pískovcovou balustrádou, heraldickými symboly a čtyřmi lvy s korunkou v rozích. V horní čtveřici u paty sloupu stojí sv. Václav, Ludmila, Vojtěch, Norbert (tyto sochy už zřejmě byly součástí původní dispozice), v dolní části na balustrádě sv. Josef, Prokop, Jan Nepomucký a blahoslavený Ivan. Popis Františka Červenky z roku 1827 uvádí jiné rozmístění soch, navíc místo Norberta jmenuje sv. Katharda. Vrchol nového, vyššího sloupu zdobí socha Panny Marie, pozlacená (snad 1780) na náklady místního celníka Josefa Kotíka (pozlacení obnoveno při opravách roku 1844).

Sochy lvů v rozích ohrazení sloupu

Heraldická výzdoba podstavců soch na balustrádě

Detail dekoru

Následovala řada restaurátorských zásahů a udržovacích prací, dokonce v roce 1942 (odstranění telefonní budky a elektrického vedení z blízkosti sloupu a přesazení 4 javorů). Po válce se četnost nutných úprav začala zvyšovat, svůj podíl na to mělo i vandalství. Poslední oprava proběhla v roce 2001, kdy na sloup spadl vánoční strom.

Panna Maria