weby pro nejsevernější čechy

Sloup svatého Isidora u hřbitova Šlapanice

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Naproti areálu hřbitova Šlapanice s kostelem svatého Isidora a hrobkou Kinských stojí na katastrálním pozemku obce Jarpice mezi kaštany barokní aleje pozůstatek sloupu svatého Isidora.

Wikipedie uvádí, že „Naproti kostelu u cesty stojí barokní boží muka s reliéfy sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého“. Nevím, kde se tato zmatečná informace vzala, protože nejde o boží muka a o žádných reliéfech nemůže být řeč.

Památkový katalog:

Historicky a umělecky hodnotná součást blízkého raně barokního sakrálního areálu. Sloup je možné datovat rokem 1673; socha sv. Isidora je dnes nezvěstná.

Sloup se nachází na cestě z Budeniček do Zlonic, přímo naproti kostelu sv. Isidora – jde o součást jednoho poutního komplexu. Sloup, založený na dvoustupňové čtvercové základně, sestává ze tří částí. Základnu tvoří hranolový sokl s velmi plastickou, profilovanou patkou a římsou. Jeho stěny zdobí oválná zrcadla a diamantované úseky v nárožích. Na jižní a severní straně jsou dnes obtížně čitelné nápisy, udávající mimo jiné donátora stavby a dataci 1673 (přepis viz starý evidenční list a literatura). Na sokl dosedá vlastní těleso sloupu, respektive pilíře, neboť má čtvercový půdorys. Pilíř má vlastní čtvercový plintus, oblounovou plastickou patku a výraznou, plasticky vyvinutou římsovou hlavici s prstencem. Dřík sloupu je členěn odstupňovaným vpadlým polem, které na horním a dolním konci ukončuje odsazený oblouček. Na vrcholku pilíře stála socha sv. Isidora, která je ovšem už více než deset let nezvěstná. Podle dochovaných snímků a popisů mělo jít o podživotní zobrazení světce v rolnickém oděvu (kazajka s výraznou sukní a vysokými koženými botami), držícího v rukou rýč, pod nímž tryská čtveřice pramenů. Figura sv. Isidora byla ztvárněna robustním, plastickým, byť v detailu a proporcích rustikalizovaným způsobem, s výraznou vousatou tváří, mohutnýma svalnatýma rukama a v lehkém kontrapostu zakrytém bohatě zřaseným šatem. Předmětem ochrany je sloup se sochou sv. Isidora a k němu náležející pozemek.

Původní evidenční list památky:

Na dvoustupňové čtvercové podezdívce stojí třídílný sloup se zrcadly ve všech čtyřech stranách. V pravém oválném zrcadle dole nápis: Iesu CHRISTE-FILI DEI VIVI&MISERERE.-Per …. Sancti Isidor! V zadním zrcadle vročení 1673. V levém zrcadle nápis nečitelný. Na vrcholu sloupu, na široké hlavici stojí socha světce v podživotní velikosti.Oděna je v rolnickém šatu typu 17.stol. V levé ruce drží rýč, pod nímž tryskají 3 prameny, pravá ruka pozdvižena do výše ramen. Legenda vypráví že sv. Isidor objevil v kraji vodu.

Trochu jiná verze popisu:

Matěj Ondřej Hartman z Kairšteina, držel Budenice a Údešice v letech 1664-1693, byl dlouhý čas hejtman kraje slánského. Pán z Kairšteina byl mužem nábožným a cti Boha dbalým. Roku 1673 postavil při silnici vedoucí z Budenic do Zlonic sloup kamenný se sochou sv. Isidora. Na čtverhranném kamenném sloupu stála pozlacená soška, kolem sloupu do čtverce ohrada kamenná se sedaly. Sv. Isidor byl španělský rolník, prohlášený roku 1662 za svatého.

V knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře ve Středočeském kraji (svazek 1) se o sloupu píše na stranách 170 až 172. Výběr:

Donátorem pilíře byl tehdejší majitel budenického zámku a hejtman Slánského kraje Matěj (Matyáš) Ondřej Hartmann z Klarštejna. Celek pilíře se zdvihá z hranolového soklu osazeného na dvoustupňovém pódiu. Dřík podstavce člení krásné oválné rámy, v nichž se nalézají zbytky votivních nápisů. Římsová hlavice soklu nese nižší hranolový útvar členěný oblamovaným vpadlým polem, který představuje plintus patky pilíře oblounového profilu. Dřík pilíře je probrán opět vpadlým oblamovaným polem a je ukončen kvazitoskánskou hlavicí, na níž stávala socha světce. Celková skladba budenického pilíře představuje neobvyklý pilířový typ, dokonce jde o jeden z vůbec nejstarších objektů tohoto typu na území Čech. Dle údajů literatury se kolem pilíře původně nalézala balustráda se sedadly; ta byla odstraněna údajně v roce 1847. Socha světce měla stejnou ikonografii jako socha svatého Isidora Madridského, která se nacházela ve zdejším kostele a jejímž autorem byl pražský sochař Jan Jiří Bendl. Sv. Isidor byl zobrazen v okamžiku, kdy vyrážel vodu ze skály. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem týkajících se vzniku celé památky nelze vyloučit, že by jejím autorem mohl být právě tento proslulý pražský sochař, jenž navíc ve stejném roce vytvořil pro dosud neznámého donátora sochu Panny Marie Immaculaty pro mariánský sloup v nepříliš vzdálených Lounech.

Na levé boční stěně podstavce se nalézají fragmenty malovaného nápisu, v současnosti již nečitelného – znění i s chybami převzato z literatury:

Ita rogat
Cum suis suplicer
Mathias Andreas Hartmann
L. Baro de Clarstein
cum aliis Sanctum & una Deum T.O.
Joannnes Dlauhoweský de longa villa
cui hoc erexit.

Na pravé boční stěně podstavce se nalézají fragmenty malovaného nápisu s chronogramem 1676, v současnosti obtížně již čitelného – znění rekonstruováno dle literatury:

IesV ChrIste
fILI DeI VIVI
MIserere
Per intercessionem
tui fidelis servi
Sancti Isidori

Čelní a zadní pole podstavce jsou v současnosti prázdná, dříve se dle informací farní pamětní knihy na prvním nalézal znak rytíře Matěje (Matyáše) Ondřeje Hartmanna z Klarštejna a jeho manželky, na druhém znak někdejšího pražského světícího biskupa Jana Ignáce Dlouhoveského z Dlouhé Vsi.

Na zadní stěně podstavce se pod římsou nalézá letopočet novodobě zvýrazněný červenou barvou 1673.

V dalším textu v knize je podrobněji rozebírána historie pilíře a dostupné prameny (všechny se shodují, že vysvěcení provedl 7. května 1673 výše zmíněný kanovník svatovítský Jan Ignác Dlouhoveský de Longavilla).

Series Navigation<< Sloup svatého Václava u kostela svatých Šimona a Judy v LenešicíchSloup Panny Marie na hřbitově ve Slaném >>
Tagy