weby pro nejsevernější čechy

Sloup Panny Marie v Hradci Králové

Uprostřed Velkého náměstí v Hradci Králové stojí jako městská dominanta 19 metrů vysoký barokní mariánský sloup postavený na paměť ušetření města od morové epidemie.

Tenhle sloup fotím od roku 2011 při nejrůznějších návštěvách. A až letos v předjaří 2016 se mi podařilo zkompletovat všechny potřebné detaily.

Sloup Panny Marie na Velkém náměstí v Hradci Králové

Monumentální pískovcové sousoší bylo vytesáno a postaveno v letech 1714 až 1717 jako dík za ústup morové epidemie, která se v Čechách šířila roku 1713 a Hradci Králové se vyhla. Autorem díla je zřejmě Jan Blažej Santini. Hradecký historik Ludvík Domečka přisuzuje autorství soch Giovanimu Battistovi (Jan Křtitel) Bullovi, historik I. Kořán spíše Janu Pavlu Cechpauerovi.

Sloup Panny Marie na Velkém náměstí v Hradci Králové

Pohled na sloup z Bílé věže

Mariánský sloup zhotovený ze středněhrubého a světlešedého pískovce se skládá z vlastního sloupu, který je umístěn na dvoudílném hranolovitém podstavci. Kolem sloupu je balustráda na kamenném parteru zvedajícím se nad okolní terén vyrovnávacími kamennými schodišťovými stupni. Všechny tyto části jsou doplněny sochařskou výzdobou.

Na vrcholu hlavního korintizujícího sloupu je socha Panny Marie.

Vrcholová socha Panny Marie

Detaily hlavice na vrcholu sloupu

Na spodním dílu podstavce jsou plastiky sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Karla Boromejského a sv. Jana Nepomuckého.

Svatý Jáchym

Svatá Anna

Svatý Karel Boromejský

Svatý Jan Nepomucký

Ve dvou výklencích na podstavci se nachází reliéfy sv. Rozálie a sv. Františka Xaverského.

Reliéf svaté Rozálie

Reliéf svatého Františka Xaverského

Vůbec poprvé byl na podstavci vyobrazen nový královéhradecký znak – český lev držící písmeno G.

Lev s písmenem G – znak města Hradec Králové

Dvouhlavá orlice na protější straně podstavce

Ve vrchní části podstavce je několik nápisů.

Vpředu:
PERENI HONORI
VIRGINIS
DEI PARAE
SANCTAE
QVAE
DECADIS

Nápis na přední straně podstavce

Vpravo:
PROTECTIONI
AC
LARGIORI
BENEDICTIONI
POPVLI REGINAE
HRADECENSIS
PIE ERECTA
CONSISTO

Nápis na pracé straně podstavce

Vzadu:
SPLENDORI
ELEONORAE
AVGVSTAE
CAESARVM
PARENTIS

Nápis na zadní straně podstavce

A vlevo:
PROSPERITATI
INCLYTI
MAGISTRATVS
VRBIS

Nápis na levé straně podstavce

Balustrádu tvoří profilovaná podnož v půdorysných křivkách, hranolovité kuželky a madla. Mezi jednotlivými poli jsou hranolové sloupky s patkami a hlavicemi, na kterých jsou osazeny koule.

Detaily podstavce sloupu, balustrády a kovových dvířek

Před balustrádu vystupují čtyři mohutné podstavce, na kterých jsou sochy sv. Josefa, sv. Václava, sv. Vavřince a sv. Šebestiána.

Svatý Josef

Svatý Václav

Svatý Vavřinec

Svatý Šebestián

Sloup je popisován v mnoha propagačních materiálech města i na netu, nejvíc informací ale poskytuje kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Hradec Králové, strany 10 až 23.

Podrobnosti o sloupu uvádí historik František de Paula Švenda ve svém díle na přelomu 18. a 19. století, který čerpal z dnes nedochovaného městského archivu. Kniha z jeho díla o vzniku sloupu obsáhle cituje. Svěcení sloupu proběhlo roku 1718, jména autorů v archivu dochována nebyla, proto se dodnes vedou spory, kdo jimi mohl být.

Jak již výše uvedeno, historik Ludvík Domečka v roce 1918 porovnáním sloupu se sloupy v Opočně a ve Chrudimi usuzuje na Giovanniho Battistu Bulla. Nové bádání Ivo Kořána v 70 letech 20. století označuje za tvůrce soch Jana Pavla Cechpauera a za tvůrce architektonického návrhu Jana Blažeje Santiniho.

První dokladovaná oprava proběhla v roce 1812, štafýrování provedl královéhradcký malíř Jan Fink (v roce 1915 bylo na krycí desce hlavice sloupu pod Pannou Marií vytesané jeho jméno). V knize je citován kompletní rozpočet provedených prací. Další plánovaná oprava se neuskutečnila 1857, přes provedenou sbírku. Muselo se čekat 20 let, kdy městský děkan Leodegar Vacek inicioval roku 1877 věcnou loterii, z jejíhož výtěžku se oprava zaplatila.

Další oprava se začala plánovat roku 1915, kdy byl sestavením rozpočtu pověřen akademický sochař V. Škoda pod dohledem zemského konzervatorátu. S pracemi započal v říjnu 1915.

V roce 1919 byl sloup poškozen nejprve při konání jarního táboru lidu, na podzim pak neznámý vandal poničil reliéf na podstavci. Proto bylo rozhodnuto o opravě a zhotovení ochranné mříže, bližší údaje o jejím zhotovení se nedochovaly. Další oprava proběhla v letech 1935-6 firmou B. Václava Škody, syna předchozího restaurátora. Kniha opět rozsáhle cituje z rozpočtu, který už tehdy byl navýšen o dnes tak populární vícepráce. Na kompletní rekonstrukci nebyly prostředky, až po finančí záruce místní spořitelny se mohlo o rok později pokračovat, práce byla zadána opět firmě Škody mladšího.

V roce 1946 byla opravována vyvrácená kovová dvířka, v roce 1957 byla plánována údržba při opravách domů na náměstí, zřejmě k ní ale nedošlo. Na základě upozornění občanů po roce 1964 začalo další plánování oprav, k nimž došlo v roce 1966. Kniha cituje restaurátorskou zprávu akademických sochařů Radko Plachty, Mojmíra Preclíka, Miloslava Smrkovského a průmyslové výtvarnice Dagmar Tiché. Už roku 1970 ale kontrola konstatuje, že je třeba díky vandalství provést novou důladnou opravu. Práce byla svěřena akademickému sochaři a restaurátorovi Františku Bílkovi.

Poslední v knize zachycená oprava byla provedena 1990, kdy došlo k výměně částí balustrády a opravám schodiště.

Další rekonstrukce proběhla v roce 2004, podrobnosti o ní je možno nastudovat na webu akademického sochaře a restaurátora Jana Vícha, který ji prováděl.

Sloup se sochou Panny Marie

Pohled na Velké náměstí se sloupem Panny Marie z Bílé věže

Sochy na podstavci sloupu

Panna Marie

Sloup na modelu náměstí v Muzeu východních Čech

Tagy