weby pro nejsevernější čechy

Sloup Panny Marie ve Vysokém nad Jizerou

This entry is part 70 of 126 in the series Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Je to už nějaký čas, kdy jsem ve Vysokém nad Jizerou byl alespoň na chvíli, a až teď jsem při hrabání se ve fotoarchivu zjistil, že mám nafocený zdejší Mariánský sloup se sochou Madony a reliéfy národních patronů na náměstí Karla Kramáře. Sloupu se věnuje kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji na stranách 284 až 289, na netu jsou dostupné jen poměrně kusé informace.

Celkový pohled na znovupostavený sloup Panny Marie ve Vysokém nad Jizerou

Podle nápisu vzadu na horním podstavci byl sloup postaven roku 1759, neexistuje však jediný doklad, který by tento údaj potvrzoval. Písemně je sloup zmíněn až v roce 1836 vysockým farářem P. Josefem Michealem Kramářem v soupise soch vysocké farnosti. Tehdy ale nestál na náměstí, nýbrž na prostranství před kostelem. Na náměstí stála socha Dobrého pastýře nesoucího ovci se 4 vedlejšími figurami. V roce 1851 byl ale Pastýř v žalostném stavu, údajně hrozil sesutím a za opravu nestál, proto doprovodné sochy zaujaly nová místa. Dvě před hlavní vchod chrámu Páně (sv. Barbora s kalichem a korunkou, sv. František Xaverský nebo sv. Ignác s knihou a křížem), dvě vedle cesty k novému hřbitovu (sv. Florián a sv. Antonín). Místo původní sochy zaujala přestěhovaná Panna Maria, která začala překážet na rozcestí na svém původním místě.

Socha Panny Marie na vrcholu sloupu

Protože se však zdála socha místním příliš nízká, byl vyhotoven „velký podstavek“ a kolem sochy bylo doplněno šest kamennýsch slupků, které „řetězy se spojiti mají, aby se neslušný přístup k samé soše zamezil“. Na horním (původním) podstavci jsou reliéfy – vlevo sv. Václav, vpravo sv. Jan Nepomucký, vpředu sv. Josef.

Svatý Josef s Ježíškem

Svatý Jan Nepomucký

Svatý Václav

O přesunu existují písemné doklady, městský výbor pořizoval zápisy ze schůzí, na kterých se o stěhování jednalo, a existují i účetní doklady (v knize jsou podrobně citovány), práce na soše se protáhly až do roku 1852.

Další oprava proběhla 1912, ale tehdy měla původní socha namále – vysocký farář P. Antonín Láš totiž pojal na počátku 20. století úmysl sloup vyměnit. Na novou sochu se vybralo takřka 1300 korun, ale tehdejší památkové orgány akci zakázaly („socha Madony nemá velkou uměleckou cenu, vcelku ale má sloup intimní venkovský charakter“). Opravy provedl sochař Vejs (Weis) z Hořic, zlacení místní řezbář František Hanuš.

K nejhoršímu došlo v roce 1959 – sloup byl na opakované žádosti MNV o řešení havarijního stavu stržen, protože na opravy nebyly prostředky (12. srpna 1955 socha sv. Františka Xaverského / sv. Ignáce usmrtila při pádu místního patnáctiletého chlapce Antonína Vaverku). Socha byla uložena v předsíni kostela sv. Kateřiny, sloup na farní zahradě.

Ke znovuosazení sloupu došlo v roce 2000, podíleli se na něm akademičtí sochaři Jiří Novák, Taťána Konstantinová a Alfonz Dovičovič. Kolaudace proběhla 11. října 2000. Už v roce 2002 však podle knihy nový podstavec i schody „zdobilo“ několik trhlin a sloup, složený ze tří částí, se drolil. To se do roku 2013, kdy jsem ho viděl já, příliš nezměnilo.

Detail vrcholové sochy Panny Marie s Ježíškem

Series Navigation<< Sloup Nejsvětější trojice v TeplicíchSloup sv. Jakuba Většího u Jelení skály >>
Tagy