Sloup svatého Floriána v Žatci

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Zatímco trojiční sloup na žateckém náměstí Svobody je takřka na každé fotografii města a vidí ho snad každý, kdo do města chmele a piva zavítá, málokdo už ví, že jen o pár metrů dál je velmi podobný sloup na náměstí 5. května. Roku 1738 postihl Žatec zničující požár. Na paměť této události a na ochranu před dalšími pohromami byl v letech 1742–46 vztyčen na dnešním náměstí 5. května sloup, který vytvořil zdejší sochař Jan Karel (Johann Karl) Vetter. Prostředky na stavbu byly získány sbírkou mezi žateckými občany. Podle knihy Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji však o výstavbě sloupu, jemuž je věnován prostor stran 723 až 738, bylo rozhodnuto už ve dvacátých letech 18. století, což dokladuje zápis v městských písemnostech ze dne 26. dubna 1724. Sbírka na stavbu byla vyhlášena roku 1730.

Sloup se sochou sv. Floriána a Boha Otce na náměstí 5. května

Internetové zdroje udávají sloup jako trojiční, ale jde o omyl a neznalost – na vrcholu sloupu je postava Boha Otce sedícího na zeměkouli (dnes již jen kopie, viz další text).

Celkový pohled na sloup

Vrcholová socha Boha Otce, stojícího na zeměkouli

Detail sochy Boha Otce

Obecně je ale sloup nazýván podle sochy svatého Floriána, ochránce před požáry, umístěné na jeho podstavci. I náměstí se do roku 1945 nazývalo Floriánské.

Na třech stupních ve tvaru šestiúhelníku je umístěna balustráda. Uvnitř stojí trojboký obelisk. Okosené rohy podstavce jsou osazeny ozdobnými volutami, na jejichž horní straně jsou sošky andílků.

Branka na schodišti sloupu

Podstavec sloupu s rohovými volutami

Letopočet jedné z renovací

Andílci mezi sochami svatých

Mezi andílky jsou sochy – již zmíněný sv. Florián, vlevo sv. Vavřinec a vpravo Panna Marie s Ježíškem.

Svatý Florián

Svatý Vavřinec

Panna Marie s Ježíškem

Další trojice andílků je o etáž výš, na římse.

Sochy andílků pod obláčkovým sloupem

Na římse začíná trojboký obláčkový obelisk, ukončený žehnajícím Bohem Otcem.

Detaily výzdoby obláčkového sloupu

Soupis soch žatecké farnosti ze 14. března 1836 je popsána i renovace roku 1833, provedená z příspěvků dobrodinců a kostelního jmění. Další oprava následovala 1884, ta byla financována městem.

Sochy svatých na podstavci sloupu

Když byla roku 1908 provedena oprava obelisku Nejsvětější Trojice, začalo se s přípravami i u tohoto sloupu. Kniha cituje zprávu z roku 1909, na jejímž základě byl vypracován rozpočet, podle něhož byla oprava v roce 1911 zahájena. Práce se ale zadrhly a pokračovaly velmi pomalu, na obelisku se objevila celá řada původně neodhalených závad. Situaci pak velmi zkomplikovala vichřice, která v roce 1913 srazila horní část sloupu – došlo k rozlámání obláčkového obelisku a zničení sochy. Po dlouhých dohadech úřadů a řemeslníků byly základní záchranné práce ukončeny 1915. Ovšem obnova se natahovala, teprve v roce 1940 bylo dokončeno restaurování obelisku, vrcholová socha ale stále chyběla. V roce 1949 se dokonce uvažovalo o stržení sloupu, protože MNV tu chtělo zřídit autobusovou zastávku. V té době dokonce chyběly části dosud zachovalých soch. Na svou původní slávu si sloup musel počkat ještě dlouho, vrcholová socha byla roku 1976 nahrazena laminátovou replikou podle fotodokumentace Výsledek oprav, proběhlých v letech 1974-76 byl ale poměrně tristní, další opravy proběhly v roce 2000 (schodiště, zábradlí, branka) a poslední zdokumentované opravy jsou z roku 2005. Laminátová replika byla jako kuriozita přemístěna do muzea, několikadílný obelisk byla rozebrán, opraven a nevyhovující náhražky vyměněny, a hlavně byla rekonstruována socha Boha Otce kamenosochařskou metodou. Opraveny a zkompletovány byly podle dostupných dobových fotografií i ostatní sochy, takže sloup opět dělá parádu.