Sloup svatého Františka Xaverského v Krupce

V centru Krupky, v Husitské ulici, suplující náměstí, stojí sloup svatého Františka Xaverského.

Kolem sloupu jsem se několikrát mihnul bez šance ho nafotit, a když jsem konečně mohl, měl jsem smůlu – čekalo tu na mne jen prázdno. Sloup se stává často cílem okolní dopravy, sejmul ho v roce 2016 náklaďák a v roce 2019 autobus. Musel jsem si tedy nějakou dobu počkat, až se vrátí na své místo.

Web o Krupce:

V květnu roku 1680 vypukla v Krupce morová epidemie. V Praze se morem nakazil krupský měšťan Tobias Behr, jehož celá rodina nemoci podlehla. Do prázdného domu se vloupali zloději, kteří nákazu roznesli po celém městě. Zemřelo 327 lidí, tedy asi třetina obyvatel Krupky. Nemoc odezněla kolem 3. prosince, na svátek jezuitského misionáře sv. Františka Xaverského. Krupští tak přisoudili tomuto světci rozhodující zásluhu na potlačení epidemie. Jeho barokní socha z roku 1717 se stala symbolem města. 

V Památkovém katalogu je sloup evidován ve dvou částech:

Pilíř se sochou sv. Františka Xaverského nechal postavit roku 1762 tehdejší purkmistr města Johann Josef Tietz jakožto dodatečnou upomínku na příslib učiněný obyvateli Krupky na Kalvárii nad městem za morové epidemie roku 1680, kdy měla být tomuto světci postavena kaple. Třebaže mor ustoupil právě na svátek tohoto světce, k naplnění slibu, ovšem ve formě sochy na pilíři, došlo až výše uvedeného roku.

Ze soupisu náboženských soch, křížů a kaplí vyplývá, že ve 30. letech 19. století památka, obklopená přístupovými stupni, byla štafírovaná (bíle, se zlacenými detaily) a po stranách pilíř na čelní straně podpíraly dvě postavičky mouřenínů, které však musely zaniknout již před koncem 19. století, protože se nevyskytují ani na nejstarší fotodokumentaci. Obnova byla provedena v letech 1869-70 (letopočet na architektuře) a dále roku 1892. O další opravu bylo usilováno od dvacátých let 20. století, ale pro nedostatek financí k ní nedošlo. Restaurátorskými zprávami doložitelné restaurování provedl v letech 1983-84 akad. soch. M. Zentner a J. Šimůnek (tehdy konstatován již havarijní stav, novější hlava světce, chybějící ruce, většina reliéfu Obětování Krista v chrámu, voluty, a další detaily). Při restaurování byly doplněny menší detaily v umělém kameni a další rozsáhlejší modelační a architektonické prvky přírodním mšenským pískovcem, např. ruce světce, voluty; odstraněny byly poslední zbytky barevného pojednání nápisů, celý povrch napuštěn několikanásobně disperzí Disapolu a hydrofobizován Silifobem). V roce 1997 restauroval památku akad. soch. M. Bílek (tehdy bylo řešeno jen zpevnění a modelační doplňky vč. hydrofobizace), později byl celý pilíř osazen na nový betonový vyvýšený postament (vč. další hydrofobizace r. 2007). Po vážném poškození v důsledku havárie r. 2016 byl celý pilíř vč. oplocení celkově restaurován v roce 2019 R. Šolcem. Po další nehodě r. 2019, tentokráte poškozeno „jen“ oplocení, restaurování mříže provádí P. Podzemský a obnovu sloupku R. Šolc.

Socha sv. Františka Xaverského s oplocením se nachází v centru historického města Krupka, na náměstí tvořeném rozšířením dnešní Husitské ulice. Památka je umístěna na úrovni domů č. p. 43 a muzea č. p. 45 na západní straně a bývalé radnice č. p. 52 na východní straně souvislé uliční fronty. Průjezdní komunikace míjí sochu z východní strany, okolo památky je vodorovným dopravním značením vymezen pruh pro otáčení vozidel.

Dílo se skládá z vlastní sochy na vysoké soklové architektuře a z oplocení, tvořeného čtyřmi kamennými sloupky v rozích, do kterých jsou uchycena čtyři plotová pole z kované mříže. Mezi čtvercovým betonovým základem sochy, přisazeném blíže severní straně, a oplocením je nezpevněná část terénu částečně zarostlá nízkým jehličnanem. Bezprostřední okolí nízké podezdívky z lomového kamene je zadlážděné rovněž lomovým kamenem a v šířce chodníku oproti asfaltové ploše vozovky vymezené staršími betonovými obrubníky. Terén v místě památky shodně s náměstím resp. ulicí výrazně stoupá k severu. Pilíř se sochou je dominantou tohoto veřejného prostoru.

Přes řadu pozdějších zásahů je pilíř se sochou sv. Františka Xaverského regionálně jedinečným dokladem z uměleckohistorického hlediska málo obvyklého koncepčního i architektonického řešení rokokového pilíře se sochou protimorového patrona, propojeného s tradicí lokálního kultu sahajícího až do r. 1680 (zprostředkovaného jezuity z nedaleké bohosudovské rezidence). Další zajímavá ikonologická symbolika se odráží v půdorysu a reliéfech pilíře. V neposlední řadě je také dokladem rokokové regionální kamenosochařské produkce a dominantou náměstí v Krupce.

socha sv. Františka Xaverského

Socha na vyšší štíhlé soklové architektuře stojí uprostřed náměstí, obehnána čtvercovým oplocením. Památku tvoří masivní trojboký pilíř s okosenými nárožími (s vrapováním, kanelováním, asymetrickým prohýbáním) zdobený plastickým rokajovým reliéfním dekorem a reliéfy s nápisovými kartušemi na každé straně, ukončený zvlněnou římsou, na jejíž čelní straně spočívá ležící kostlivec, a rozvinutým plintem, na kterém je umístěna vrcholová socha sv. Františka Xaverského.

Reliéfy představují na čelní straně: Obětování Krista v chrámu, pod ním latinský dedikační nápis sv. Františkovi Xaverskému s chronogramem dávajícím letopočet 1762. Další reliéf zobrazuje sv. Floriána s praporcem, kterak hasí proudem vody z vědra hořící dům. Pod ním v kartuši dedikační nápis sv. Floriánovi se zkratkou ORPN s významem „pros za nás“. Někdejší čtyřřádkový text v další kartuši níže, který se vztahoval dle pramenných údajů ke zbožnému slibu, s chronogramem 1680, je zcela nečitelný. Pod posledním reliéfem, znázorňujícím sv. Annu, a kartuší se jménem světice, se nachází nápis vztahující se ke zřizovateli Janu Josefu Tietzovi. Skelet kostlivce ležícího na korunní římse je velmi kvalitně promodelován a je patrně jediným dokladem původního kvalitního sochařského provedení, které bylo u dalších skulpturálních prvků již částečně zkomoleno pozdějšími zásahy a doplňky. Vrcholová socha stojícího světce v klerice, řasené rochetě a se štolou kolem krku pozvedá pravou ruku v žehnajícím gestu. Levá ruka drží křížek a symbolicky vítězí nad poraženou smrtí – morovou nákazou vyjádřenou ležícím skeletem. Hlava světce se sluncovou svatozáří a ruce, doplněné patrně roku 1892 ve mšenském pískovci, jsou zlidovělou, téměř naivně cítěnou prací, která ne zcela souzní s kvalitnějším originálním pojednáním ostatní modelace. Památka byla vytesána z jemnozrnného, patrně kaolinického, málo odolného pískovce zatím neznámé provenience, také autor je neznámý.

mřížové oplocení

Kolem sloupu s plastikou, pocházející z roku 1762, se nachází nízká barokní tepaná mříž složená ze čtyř polí usazených mezi čtyřmi kamennými nahoru se zužujícími kvádry.

Oplocení je opakovaně ohrožováno a poškozováno dopravními prostředky. K poslednímu incidentu došlo při střetu s autobusem dne 4. 2. 2019 z důvodu smyku na zasněžené vozovce. Přeražen byl severozápadní nárožní sloupek a poškozeno západní a částečně i severní plotové pole. Restaurátorský záměr opravy vypracoval Petr Podzemský, Houska & Douda, s. r. o., 12. 4. 2019 (mříž zábradlí) a Radomil Šolc, 31. 5. 2019 (nárožní sloupek).

Čtvercové oplocení uprostřed krupského náměstí chrání zde na rokokové soklové architektuře vztyčenou sochu sv. Františka Xaverského. Oplocení tvoří čtyři pískovcové sloupky v nárožích, podezdívka z lomového kamene a čtyři mřížová plotová pole z kovaného železa.

Podezdívka pod plotovými poli je vyzděná z drobnějšího lomového kamene, na maltu s velkým podílem cementu, spárovaná, neomítaná. Vzhledem ke stoupajícímu terénu je na jižní straně vyšší, na severní výškově skoro splývá s navazujícím dlážděným terénem. Sloupky jsou lehce kónické, zakončené nízkou valbou. Z důvodů opakovaného poškození při kolizích s dopravními prostředky jsou jižní sloupky přeražené, čepované, lepené. Na sloupcích jsou patrné starší zatmelené otvory po osazování plotových polí. Severní sloupky jsou již nové, kopie. V současnosti je nový severozápadní sloupek opět uražen. Mřížoví plotových polí je tvořené ze snýtovaných rámů z plochých profilů a ze spirálově stáčených a drobnými akanty zdobených prutů kruhového průřezu. Florální výplety, vázané průniky, jsou k plochým profilům připojované objímkami. Objímky jsou k rámům z plochých profilů uchycené nýty. Jižní plotové pole je na čtyři části dělené, první a třetí část zleva je užší, třetí je navíc dovnitř otvíravá, jde o branku. Východní plotové pole je na dvě části dělené, hlavní širokou pravou část doplňuje úzká, levá. Nebylo tomu tak vždy, na fotografiích z r. 2005 je kompozice obrácená. Severní pole je shodné s východním, pouze stranově obrácené. Západní pole dnes chybí.

V knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji se o sloupu píše na stranách 887 až 893.

Nápis s chronogramem:

FVERAT NVNCESI SEMPERQVE / ERIT / DIVVS XAVERIVS / CIVITATIS IN PESTE PATRONVS