weby pro nejsevernější čechy

Sloup Nejsvětější Trojice ve Valči

Na kraji obce Valeč, přímo proti vstupu do zámeckého parku, stojí kostel Nejsvětější trojice a před ním se hrdě tyčí sloup stejného zasvěcení.

Je to fascinující pohled, když sjíždíte serpentinami směrem k Valči a pojednou se před vámi objeví zhmotněné baroko. Nedávno restaurovaný kostel, před ním gigantický sloup, vše korunováno panorametem zámku. Pravda, na druhý pohled trochu vychladnete, ale to je jiný příběh. Teď je čas věnovat se monumentu, připisovanému dílně Matyáše Bernarda Brauna.

Celkový pohled na sloup Nejsvětější Trojice ve Valči

Zvláštní je, že jde o tak mohutný sloup, autorsky významný, a vlastně se o něm skoro nic neví. To se projevuje i v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v karlovarském kraji, kde na stranách 107 až 111 je v podstatě jen citována restaurátorská zpráva z roku 1980 a konstatován fakt, že v roce 2003 byl stav sloupu havarijní. Naštěstí se od té doby leccos změnilo a jak kostel, tak sloup nedávno prošly komplexním restaurátorským zásahem, takže už zase dělají parádu.

S pomocí zmíněné knihy a (fantastického) portálu u památkách Karlovarska tedy něco z jeho historie:

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice nechal vystavět v letech 1727-1730 tehdejší majitel zdejšího panství Johann Ferdinand Kager z Globenu na prostranství před západním vstupním průčelím nového zámeckého kostela Nejsvětější Trojice při silnici do Vrbice na západním okraji městečka Valeč (Waltsch). Stavebník tak vyplnil poslední vůli své manželky hraběnky Marie Josephy, rozené svobodné paní ze Stechau, která nečekaně zemřela dne 8. července 1727 v Neckerhausenu u Mannheimu v Dolní Falci.

O vzniku sloupu existuje minimum informací. Podle pokladů, poskytnutých bývalým černínským archivářem v Jindřichově Hradci Karlem Třískou, byl sloup objednán v blíže neurčené sochařské dílně v druhé polovině července 1727. Silně zmrzlá sněhová pokrývka během tuhé zimy na přelomu let 1727/1728 ulehčila postupný transport kamenných částí objektu na saních z pražské sochařské dílny do Valče. Slavnostní odhalení a vysvěcení dokončeného sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice proběhlo v roce 1730, což dokládá nápis na dedikační desce.

Sloup Nejsvětější Trojice na prostranství před kostelem

Trojiční sloup byl zhotoven současně s dokončovacími pracemi na kostele Nejsvětější Trojice. O autorství nelze nalézt v žádných pramenech zmínku, obecně se předpokládá, že podle návrhu předního architekta Ferdinanda Maxmiliána Kaňky byl vyhotoven dílnou Matyáše Bernarda Brauna. Autorství je připisováno Antonínu Braunovi, synovci Matyáše Bernarda Brauna.

V roce 1855 proběhla renovace trojičního sloupu. Během jarní bouřky dne 18. května 1928 byl sloup se sousoším Nejsvětější Trojice silně poškozen zásahem blesku (přeřažena jeho horní část). Následně byl trojiční sloup obnoven. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být trojiční sloup udržován a postupně chátral. V roce 1980 sloup restaurovali akademiční sochaři Josef Buňka, Jan Hnedrych, Jiří Laštovička a Miroslav Vojtíšek. Jak již zmíněno, v knize jsou rozsáhlé citace z jejich zprávy ze 3. listopadu 1980. Zajímavostí je, že kromě běžného poškození zpráva uvádí i stopy po střelbě, díry po projektilech byly hluboká až 20 cm!

Během druhé poloviny 20. století byl sloup spolu se sousedním kostelem značně poškozen vandaly. Na počátku 21. století byly všechny tehdy již silně poškozené a zvětralé sochy a plastiky sneseny ze sloupu a dočasně převezeny do depozitáře kláštera v Kladrubech, kde jsou umístěny i originály soch ze zámeckého parku.

V letech 2009-2011 proběhla celková rekonstrukce zchátralého trojičného sloupu spolu s obnovou zámeckého kostela Nejsvětější Trojice financovaná z grantu FM/EHP Norska, tzv. Norských fondů. Restaurování sochařské výzdoby a architektury sloupu provedl akademický sochař a restaurátor MgA. Václav Štochl. Slavnostní znovuodhalení obnoveného sloupu Nejsvětější Trojice spolu s otevřením zámeckého kostela poté proběhlo dne 7. října 2011 za velké účasti občanů.

Trojboký sloup na mohutném dvoustupňovém podstavci trigonální dispozice měří kolem 8 metrů. Na vrcholu vysokého trojbokého komolého jehlancového pilíře je umístěna kovová plastika Ducha Svatého, v pozlacené trojboké svatozáři. Pilíř je umístěn na vrcholu mohutného trojbokého dvoustupňového podstavce s projmutými stěnami. Na stěnách pilíře jsou různě situovány plastické obláčky z různých druhů pískovce.

Vrcholový jehlan se symbolem Ducha Svatého ve svatozáři

Obláčky a putti na stěnách vrcholového jehlanu

Horní část podstavce je završena mohutnou vynesenou profilovanou římsou. Na nárožích římsy jsou na straně ke kostelu po stranách pilíře umístěny plastiky Boha Otce se zeměkoulí s pozlaceným křížkem, sedící na oblaku.

Bůh Otec

Syn (Ježíš Kristus) a Bůh Otec shlížejí na Nanebevzetí Panny Marie

Na protilehlé straně je situována socha Syna – Ježíše Krista s velkým křížem, sedící na oblaku a doprovázená malým andílkem.

Syn Boží – Ježíš Kristus s křížem

Mezi nimi na štítovém nástavci niky lomené římse je situována socha Nanebevzetí Panny Marie, vynášená postavami putti.

Nanebevzetí Panny Marie

Nižší část podstavce je završena opět římsou, na volutových konzolách v nárožích stojí další plastiky. Na pohledové straně sv. Václav ve zbroji a dlouhém plášti, nesoucí prapor.

Svatý Václav

Sv. Vít s kohoutem, doprovázený andílky.

Svatý Vít

Na zadní straně podstavce je sv. Jan Nepomucký.

Svatý Jan Nepomucký

Pod Pannou Marií je plastika andílka, nesoucího plastickou erbovní kartuši.

Anděl, nesoucí kartuši, nad dedikační deskou

Zbylé dvě strany podstavce nesou kartuše s erby.

Kartuše s erbem

Kartuše s erbem

Ve výklenku v podobě oltáře na přední straně podstavce pod Pannou Marií je umístěna kovová oválná nápisová deska s latinským věnovacím nápisem s chronogramem na roku 1730: „SacrosannCta et InDIVIDVA TrInItas VnVs DeVs. hvivs“ (Svatosvatá a nedělitelná Trojice, jeden Bůh). Druhá část nápisu zní: „Latreutico cultui ex piissima intentione et ultima voluntate Dominae Mariae Iosephae Comitissae de Globen natae Baronissae de Stechau ab eiusdem coniuge Ioanne Ferdinando Praesens Ss:[Sacrosancti/Sanctissimae] Trinitatis colossus erectus Est.“ (Jeho kultovnímu uctívání z nejzbožnějšího záměru a poslední vůle paní Marie Josephy, hraběnky z Globenu, rozené baronky ze Stechau, jejím manželem Johannem Ferdinandem přítomný Svatosvaté Trojice kolos vztyčen jest). Nápisové desky v nikách na ostatních stranách podstavce se nedochovaly.

Dedikační deska na podstavci sloupu

Celkový pohled na umístění dedikační desky

Prázdné výklenky na zbylých stěnách podstavce

V nejnižší úrovni na nízkých profilovaných hranolových soklech s projmutými stěnami jsou plastiky českých zemských patronů.

Sv. Vojtěcha s veslem.

Svatý Vojtěch

Sv. Prokop, šlapající na hlavu okřídleného ďábla.

Svatý Prokop

Sv. Ludmila.

Svatá Ludmila

Sokly jsou součástí pískovcového zábradlí na kamenných stupních. Nárožní hranolové podstavce mají koule na vrcholu, stěny zábradlí jsou zdobeny kuželkovou balustrádou s výplní, prolomenou kosočtvercovým otvorem. Horní krycí deska je doplněna volutami. Kolem celého objektu je postaveno šest zdobených profilovaných šestibokých pískovcových sloupků, mezi kterými je natažen silný kovaný řetěz.

Pískovcové zábradlí kolem sloupu a vnější ohraničení řetězem mezi sloupky

Tagy