Sloup Panny Marie v zámecké zahradě v Teplicích

V zámecké zahradě v Teplicích v její západní části nedaleko ulice Alejní stojí sloup Panny Marie.

Sloup je kulturní památkou:

Velmi hodnotná, ikonograficky pozoruhodná barokní sochařská památka pochází z doby kolem poloviny 18. století, z dílny Matyáše Kühnela. Reliéfy na sloupu znázorňují propojení mariánské a svatojánské úcty se symbolikou Nejsvětější Trojice.

Sloup stál původně v areálu teplické nemocnice, odkud byl roku 1986 s ohledem na dostavbu nemocničního areálu přemístěn na nynější místo v zámeckém parku.

Pískovcový sloup stojí na dvou kamenných stupních, obklopujících ho ze všech stran a sledujících jeho půdorys (horní stupeň je výrazně užší). Sloup tvoří trojstupňová trojboká architektura se zdůrazněnými nárožími. Dolní stupeň má stěny a boky konkávně vybrané. Dole je podstavec, přecházející zaobleně v hlavní část, která je nahoře a dole vystupující. Na první stěně se nachází reliéf polopostavy sv. Ignáce (?), vystupující z pásu oblaků. Oděv s dlouhými rukávy je přepásaný cingulem, paže kryje pláštěnka, sepnutá u krku. Obě paže jsou ohnuté v lokti – levá ruka drží roztaženými prsty za dolní okraj dlouhý kříž, opřený o světcovu paži. Pravá ruka je pozdvižená, otevřenou dlaní směřuje vzhůru. Světec má na bradě krátký plnovous, nad prostovlasou hlavou je zploštělá svatozář. Nahoře se stěna ve střední části zvedá do mírného segmentového oblouku a završena je bohatě profilovanou římsou stejného tvaru. Na druhé stěně je polopostava sv. Jakuba (?), opět vystupující z oblaků. Oblečen je v přepásaný šat s dlouhými rukávy, paže kryje pláštěnka s dvěma našitými mušlemi. U pasu je zavěšena tykev, na zádech velký klobouk. Pravá paže je ohnutá v lokti před tělem, ruka s oddáleným palcem spočívá na prsou. Levá paže je ohnutá v lokti mírně od těla, ruka přidržuje dlouhou hůl, zakončenou křížkem. Hůl, opřená o světcovu paži, směřuje diagonálně vzhůru doprava (z hlediska pozorovatele). Na hlavě, nakloněné k levému rameni, jsou krátké vlasy, na bradě krátký plnovous. Výrazné jsou silné rty. Nad hlavou se nachází zploštělá svatozář. Na třetí stěně je reliéf polopostavy světce (sv. Bernarda?), opět dole lemované oblaky. Je oblečen v bohatě nařaseném řádovém rouchu. Obě paže jsou ohnuté v lokti před tělem, ruce drží nástroje umučení Krista, opřené o světcovu pravou paži (pravá ruka zakrývá levou). Nad bezvousou a snad i lysou hlavou, natočenou k pravému rameni, je zploštělá svatozář. Na pravé straně (z hlediska pozorovatele) za světcem se nachází berla, směřující mírně diagonálně doprava. Hrany mezi jednotlivými stěnami jsou v úrovni, odpovídající reliéfům, opatřeny plastickou výzdobou. Jde o vpadlé pole s reliéfním střapcem z listových motivů, nahoře je voluta.

Střední stupeň má základnu zhruba stejně širokou jako dolní, avšak směrem vzhůru se mírně zužuje. Nad reliéfem sv. Ignáce se nachází reliéf Piety, tzv. bohosudovského typu. Panna Marie sedí na poměrně vysoké kruhové základně, na jejích široce rozkročených nohou spočívá tělo mrtvého Krista. Je oblečená do dlouhých šatů s dlouhými rukávy, na hlavě má plášť, který splývá přes předloktí a paže. Obě paže jsou ohnuté v lokti, pravá ruka drží Krista za pravé rameno, levá spočívá na jeho klíně. Mariiny oči hledí na Krista. Kristus leží v mírně diagonální pozici. Obě nohy jsou ohnuté v kolenou vedle sebe, pravá paže visí dolů, levá je položena podél boku. Muskulatura je propracována jen náznakově, výrazný je hrudní koš. Na Kristově hlavě jsou dlouhé vlasy, dole zvlněné, na bradě krátký plnovous. Ústa jsou pootevřená. Nad hlavou P. Marie se nachází velká koruna, nesená dvěma diagonálně situovanými letícími andílky. Oba jsou až na bederní roušku nazí, na zádech mají rozepjaté křídlo. Andílek na pravé straně je zobrazený v levém poloprofilu. Obě nohy jsou pokrčené v kolenou, zadní je výše. Andílek je baculatý, má výrazné břicho a prsa. Paže jsou ohnuté v lokti – levá vedle těla, ruka přidržuje roušku, pravá je pozdvižená od těla, ruka drží korunu za vnitřní okraj. Na hlavě jsou krátké vlnité vlasy. Andílek na levé straně je zobrazený v pravém poloprofilu. Má pokrčené nohy, pravá paže, ohnutá v lokti od těla, je pozdvižená, ruka drží korunu za okraj. Horní část středního stupně, oddělená nahoře a dole profilovanou římsou, je opatřená plastickou kanelací. Nad reliéfem sv. Jakuba se nachází reliéf sv. Jana Nepomuckého, zobrazeného jako poutníka do Staré Boleslavi. Světec je situován na pravé straně výjevu, zobrazený je s odlehčenou levou nohou v levém poloprofilu. Stojí na náznaku skalnatého terénu. Oblečený je do kleriky s výraznými knoflíky, u krku je kolárek. Pod oděvem je vidět část pravé boty. Světec má obě paže ohnuté v lokti před tělem. Pravá ruka přidržuje za horní okraj poutnickou hůl, zdvižená levá ruka drží masivní růženec. Janova hlava je natočená do levého profilu. Na hlavě jsou delší vlasy, na bradě plnovous. Světec hledí ke zjevujícímu se staroboleslavskému palladiu. V pozadí je na pravém okraji rozvětvený stylizovaný strom. Na levé straně výjevu je naznačen chrám s dveřmi, z nichž jsou vidět dvě obdélné, na šířku orientované výplně – na horní z nich je kruhové madlo. Dveře jsou přístupné po dvou přiložených schodech. Před dveřmi se zjevuje staroboleslavské palladium – tedy poprsí Panny Marie, držící v náručí Ježíška. Marie má řasnatý šat a plášť, který kryje i hlavu. Pod pláštěm je na ní ještě rouška, na hlavě je koruna. Oči hledí na Ježíška, kterého drží oběma rukama – pravou pod jeho pravou paží a na hrudi, levou pod zadečkem a nohama. Sedící baculatý Ježíšek se opírá o matčino pravé rameno. Obě nohy má pokrčené v kolenou vedle sebe. Pravá paže visí dolů, levá je ohnutá v lokti a ruka spočívá na prsou. Ježíšek má krátké vlnité vlasy, kolem jeho hlavy je paprsčitá svatozář.

Nad reliéfem světce je situován reliéf P. Marie Bolestné, pravděpodobně podle sochy v kostele v Mariánských Radčicích (i když v provedení jsou odchylky). Panna Marie stojí s odlehčenou levou nohou na skalnatém terénu před patou kříže, z něhož je vidět dolní část svislého břevna. Oblečena je v dlouhý šat s dlouhými rukávy, pod dolním okrajem jsou vidět části obou bot. Na hlavě je plášť, splývající po zádech a přehozený přes levou paži – jeho cíp je zde rozevlátý. Obě paže jsou ohnuté v lokti před tělem, ruce překřížené (levá ruka přes pravou). Do těla P. Marie je vetknut dlouhý meč s mohutným tordovaným jílcem, směřující diagonálně horní částí doprava (z hlediska pozorovatele). Po obou stranách postavy jsou stromy se stylizovanými korunami, vlevo nahoře jsou obláčky.

Hrany středního stupně zdobí střapec ze čtyř listových motivů nad sebou (jejich provedení je odlišné od dolního stupně). Dole hrana vybíhá v mohutnou volutu, zdobenou mušlovitým dekorem. Závit voluty se uplatňuje na stěnách, obklopují ho opět mušlovité motivy (jiného typu). Horní stupeň je užší než střední a směrem vzhůru se zužuje. Nad reliéfem Piety se nachází plasticky provedené jméno MARIA (nahoře propletené MA, dole RIA). Nad jménem je reliéfní koruna. Na zbývajících dvou stěnách je mušlovitý dekor rozdílného provedení. Hrany zdobí konkávní pole s dvoudílným listovým střapcem, nahoře a dole zatočené do voluty. Celou skulpturu zakončuje směrem vzhůru se zužující strukturovaný článek, snad piniová šiška.

Jedná se o velmi hodnotnou raně rokokovou kamenosochařskou památku, pocházející z doby kolem poloviny 18. století, pozoruhodnou též ikonograficky. Její původ lze spatřovat v okruhu duchcovské dílny Matyáše Kühnela. Výjevy na sloupu znázorňují na reliéfech propojení mariánské a svatojánské úcty se symbolikou Nejsvětější Trojice, naznačené trojbokým půdorysem sloupu.

Památkový katalog obsahuje odkaz na restaurátorskou dokumentaci z roku 2000 (restaurátor Petr Vitvar)

V knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji se o sloupu píše na stranách 968-970:

Na čelní straně pilíře se nalézají reliéfy sv. Františka Xaverského a nahoře Bohosudovské Piety korunované dvěma anděly. Na levé boční stěně jsou reliéfy sv. Jakuba Většího a sv. Jana Nepomuckého putujícího ke Staroboleslavskému Paládiu. Na pravé boční stěně jsou reliéfy představující sv. Bernarda z Clairvaux a Bolestnou Pannu Marii s mečem v prsou. Ve třetí etáži se nahoře na čelní stěně nalézá mariánský monogram.

O vzniku pilíře nejsou k dispozici žádné prameny. V dochovaných soupisech soch teplické farnosti z let 1835-1840 o něm není zmínka. První zpráva je z 21. ledna 1985, kdy stál v Teplicích-Řetenicích v areálu nemocnice. Tehdy Zdravoprojekt Praha žádal restaurátorskou komisi Ministerstva kultury ČSR o transfer s ohledem na novou výstavbu. Piedestal byl obklopen ze severovýchodu a severozápadu stávajícími objekty infekčního a ortopedického oddělení, ze strany východní pak navrhována stavba dětského oddělení.

Kniha cituje z výše zmiňované restaurátorské zprávy Petra Vitvara.