weby pro nejsevernější čechy

Sloup Nejsvětější Trojice v Kynšperku nad Ohří

Barokní období je u nás spojeno s demonstrací vítězství katolické víry a růstem religiozity, jež našly výraz v řadě sakrálních staveb a sochařských kompozic.

V Kynšperku nad Ohří byl roku 1700 vztyčen městskou obcí na hlavním náměstí (Markplatz, dnes náměstí Míru) sloup Nejsvětější Trojice, jako přímluva, aby město bylo nadále uchráněno morových ran. Chebský sochař Vilém Felsner (1648-1730) umístil svoji značně tradičně pojatou dvoustrannou plastiku Nejsvětější Trojice (ikonograficky upomíná na středověk) na sloup postavený na soklu a stupňovité základně. Oboustranné sousoší je ztvárněno jako Trůn milosti (Gnadenstuhl) – Bůh Otec skrývá pod svým pláštěm Syna.

Sokl sloupu nese nápis „Zu Ehren den // Allerheiligsten // Dreifaltigkeit ist // diese Seul auff // gestellt worden // In Jahr 1700! – Ke cti Nejsvětější Trojice byl tento sloup vztyčen roku 1700. Pod nápisem je reliéf trnové koruny, na zadní straně je dekorativní figurální reliéf a datační nápis MDCC a boky podstavce zdobí akantová rozvilina. Kolem sloupu sochař umístil do čtverce uspořádanou kamennou balustrádu s dvěma postranními sokly završenými sochami světců sv. Jana Nepomuckého a sv. Tadeáše, obě byly po r.1946 zničeny (model v chodbě u místního Infocentra z neznámých důvodů má sv. Tadeáše nahrazeného sv. Šebestiánem). Pod balustrádou je terasovité schodiště.

V knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji je sloupu věnován prostor stran 149 až 152. První zmínky o plánovaných opravách existují v archivech až z roku 1931. Došlo k nim však až v roce 1937, kdy podává Státnímu památkovému úřadu tamní konzervátor zprávu o hrozícím nebezpečí provedení neodborných zásahů (oštokování kamene, nátěr barvou). Podle knihy se ještě v roce 1951 na balustrádě nacházela jedna ze světeckých soch a okresní konzervátor památkové péče Miroslav Bouček navrhoval vsadit na místa postranních soch nevyužité sochy z kostela sv. Petra a Pavla v Krajkové. K opravám nedošlo a ztratila se i druhá socha. Restaurování proběhlo až v letech 1988-1990, práce provedl akademický sochař František Košulič (kniha cituje zprávu z 28. listopadu 1988). Podle informačních cedulí ve městě byl sloup v letech 2000 a 2001 restaurován z prostředků města a Ministerstva pro místní rozvoj, kniha upřesňuje, že práce provedl akademický sochař doc. Petr Siegl a taktéž cituje jeho zprávu. Na jeho návrh byla v roce 2001 soše Nejsvětější Trojice podle dobových fotografií doplněna svatozář, zhotovením byl pověřen ing. Ondřej Šimek.

A protože se pohybujeme na Sokolovsku, mohu se dovolat i úžasné encyklopedie Umění, památky a umělci do roku 1945. V prvním dílu jsou na str. 429 dobové fotografie původního vzhledu sloupu i s postranními světci.

 

 

Tagy