weby pro nejsevernější čechy

Sloup Panny Marie na jižním okraji Mařenic

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Na trase žluté turistické značky z Mařenic k vyhlášeným skalním reliéfům (Útěk do Egypta, Kamenný oltář) je bez označení na jižním okraji obce v lese skryto torzo sloupu Panny Marie.

Kdo není připraven a nekouká do mapy, místo mine bez povšimnutí. Žádná místní odbočka, žádná tabulka. Leč i ten, kdo je připraven, bude mít trochu problém. Mapy.cz ukazují pozici sloupu na kraji cípu lesa u odbočky z hlavní cesty do lesa. Jenže tam nic není…

Jak je vidět ze záznamu trasy, sloup je až o pěkných pár metrů dál, a vidět ho přes stromy moc není. Je prostě třeba udělat pár kroků navíc, aby člověk zůstal zírat – v podstatě jde o místo, kde by nikdo tohle nečekal, není tu aktuálně nic, co by přítomnost tohoto dnes skrytého artefaktu odůvodňovalo. Je třeba zahloubat se do dostupných pramenů, kdo a proč – naštěstí to v tomto případě jde.

Spolek Drobné památky severních Čech uvádí:

Sloup stojí asi 70 m za hájovnou vlevo od staré cesty přes Třídomí do Kunratic.

Sloup dala postavit majitelka zákupského panství Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská v roce 1704. Za 30 dnů jej s několika pomocníky vytesal a sestavil Bartoloměj Einsele, který za to obdržel 60 zlatých a 1 sud piva, 2 zlaté dostal také lamač kamene. Autorem sochařské výzdoby byl zřejmě dvorní sochař velkovévodkyně Ondřej Dubke.

Ve starých pramenech se uvádí, že již roku 1836 byly 4 sochy poškozené a bez rukou, v roce 1920 ležely dvě spodní sochy roztříštěné pod sloupem a dvěma horním sochám chyběly i hlavy.

Oprava sloupu, červenec-říjen 2004: Památkově chráněný sloup byl před opravou značně poškozen, z paty podstavce byly odcizeny 2 pískovcové štuky, hrany a rohy soklu byly na několika místech uražené a sloup ležel na zemi přeražený na dvě části. V první etapě opravy byly do podstavce doplněny chybějící pískovcové kvádry a poškozené části soklu byly opraveny umělým pískovcem a zpatinovány. Jednotlivé části kamenného sloupu byly v místě zlomu spojeny a opravený sloup byl osazen zpět na vrchol soklu. U blízké hájovny byly nalezeny některé fragmenty soch a torzo jedné z původních pěti soch (Panna Maria, Antonín Paduánský, František z Assisi a dvě další) bylo nalezeno v nedalekém domě. Ve 2. etapě by měla být na vrchol sloupu upevněna hlavice s Mariánskou sochou.

Opravu sloupu prováděl Mgr. Vladimír Žák a p. Kraus, peníze na ni věnoval Obecní úřad v Mařenicích, částečně z dotace, získané z Libereckého kraje.

Stav sloupu před opravou – foto na webu Spolku

Jak je vidět z aktuálních fotek, čas se na torzu opět podepsal. Sloup sice drží, ale ke 2. etapě nedošlo.

Foto na wiki ukazuje kolem dokola les, což aktuálně už není pravda:

Web Lužických hor:

Asi 150 m jižně od bývalé hájovny je u postranní lesní cesty památkově chráněný Mariánský sloup, který tu nechala v roce 1704 postavit Anna Marie Františka Toskánská. Sloup vytesal kamenický mistr Bartoloměj Einsele a sochařskou výzdobu zřejmě vytvořil Ondřej Dubke ze Zákup. Na širokém pískovcovém podstavci se sasko-lauenburským erbem a  sochami sv. Antonína Paduánského, sv. Františka z Assisi a dalších dvou světců stál vysoký sloup se sochou Panny Marie na vrcholu. Už v 19. století ale byly sochy světců poškozené a v roce 1920 byly dvě z nich rozbité a zbývajícím dvěma chyběly hlavy. Po roce 1945 i tyto sochy zmizely a nakonec spadl i sloup s mariánskou soškou. Rozpadající se podstavec byl po roce 2004 opraven a byl na něm vztyčen renovovaný sloup, ale už bez vrcholové sošky. Menší kamenná socha Panny Marie s Jezulátkem stojí naproti domu č.p. 187 v horní části vsi. Na jejím podstavci je vyrytý nápis o renovaci roku 1893 a naposledy byla restaurována v roce 2003.

Jedná s o kulturní památku:

Sloup nechala u hájovny postavit v roce 1704 tehdejší majitelka zákupského panství Anna Marie Františka Toskánská. Práce byla zadána kamenickému mistrovi Bartoloměji Einselemu. Sochařskou výzdobu provedl patrně dvorní sochař velkovévodkyně Ondřej Dubke.

Původní evidenční list památky:

Mohutný hranolový, dvakrát odstupněný sokl. Horní část s volutovými boky, na přední stěně toskánský znak ozdobený akantem. Korintský sloup na vrcholu s Madonou. Vedle sloupu pův. sochy sv. Antonína Pad. a sv. Františka. Postranní sochy svaleny.

Součástí listu je foto, z něhož lze tušit podobu vrcholové Madony:

V Mařenicích naproti domu čp. 187 stojí socha Panny Marie (jak zmíněno výše), která by snad mohla být částečně z tohoto sloupu:

Při opravě podstavce sochy byla odkryta pod podezdívkou hlavice s reliéfy. Ta by možná mohla pocházet z vrcholu Mariánského sloupu, který je povalený v lese za hájovnou na konci Mařenic u staré cesty na Třídomí a Kunratice.

Series NavigationSloup Panny Marie v zámecké zahradě v Teplicích >>
Tagy