weby pro nejsevernější čechy

Sloup Panny Marie v Sokolově

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Když byl tento víkend víc než volný (aspoň pro mě, sport mě netankuje), prohrábl jsem archivy, abych objevil nějaké další sloupy. A překvapivě jsem narazil na jeden, který v již několikrát zmiňované knize Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy vůbec nefiguruje.

Naštěstí se o sloupu, který se nachází v Sokolově na Starém náměstí, nechají informace dohledat na internetu a to hned na několika místech.

Edit – o sloupu je podrobně v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji od strany 164 do strany 169.

8. 5. 2010

Mariánský sloup z roku 1701 je dílem chebského kameníka Wilhelma Felssnera (spolupracoval na něm se synem Petrem Antonínem, jak prokazují jeho iniciály, objevené při rekonstrukci v roce 1994 na hlavici sloupu) na základě smlouvy, která byla podepsána 2. dubna 1699.

Sloup má čtvercovou základnu s vystouplými nárožími, na nichž jsou sochy světců: sv. Jakuba Většího – patrona sokolovského farního kostela, sv. Antonína Paduánského – patrona klášterního kostela, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Na základně je čtyřboký sokl s reliéfy andílků a granátových jablek. Vlastní sloup má hladký povrch a je zakončen korintskou hlavicí. Stupně jsou vyhotoveny ze žuly, sokly, sloup i sochy pak z jemnozrnného pískovce.

Původní barokní socha Panny Marie byla v 50. letech poškozena pádem a nebyla obnovena. V té době i ostatní sochy byly v dezolátním stavu (svatý Karel Boromejský byl pádem Immaculaty rovněž silně poškozen), proto v roce 1955 proběhly restaurátorské práce, které byly o rok později dokončeny osazením kamenné koule místo zničené Panny Marie. Další restaurátorské práce, týkající se i nedaleké kašny, proběhly v roce 1965.

Podoba mariánského sloupu bez Panny Marie z 90. let 20. století (foto z plánu města z roku 1994)

Náměstí se sloupem bez vrcholové sochy v osmdesátých letech 20. století

V letech 1995–1996 byl sloup restaurován studenty Akademie výtvarných umění v Praze pod vedením akademického sochaře docenta Petra Siegla. Tehdy byla vytvořena podle dochované fotodokumentace volná kopie zničené sochy Panny Marie, která je dnes (od 11. července 1996) opět osazena na vrcholu sloupu.

Volná kopie zničené Immaculaty – Panny Marie z roku 1996

Při posledních restaurátorských pracích v roce 2002 (opět Petr Siegl se spolupracovníky) bylo navrženo kovové ohrazení sloupu.

Doplnění informací z výše zmínění encyklopedické knihy:

O vzniku sloupu informuje městská pamětní kniha z roku 1841, psaná tehdejším starším kaplanem P. Josefem Körblem – „Statue byla zhotovena a postavena z podnětu arciděkana Heinese. Dal totiž provést sbírku chmele, vydražil jej a spolu s falknovským magistrátem uzavřel s chebským kameníkem Wilhelmem Fälßerem smlouvu na to, že podle předložené kresby má být zhotoveno 5 soch se sloupem. Výška od prvního stupně až k soše Matky Boží měla činit 36 stop a šířka 22 stop. Za to měl, až by byla statue postavena, dostat na hotovosti 600 zlatých. Smlouva byla soudně uzavřena v roce 1689 dne 2. dubna a výplata byla ukončena 17. července 1701, v kterémžto roce byla také statue postavena.“

Datum uzavření smlouvy je v pamětní knize uvedeno chybně, v knize Michaela Pelletera z roku 1882 se cituje dnes ztracená smlouva, tehdy uchovávaná v archivu děkanství, datovaná 2. dubna 1699.

Pamětní kniha pak dále zmiňuje u sloupu dříve konané litanie o 6 větších mariánských svátcích (postupně se přesunuly do kostela) a také o opravách z roku 1837, kdy byly pořízeny nové řetězy a sloup byl štafírován.

V roce 1955 došlo k poškození sloupu, po němž následovala dvouletá obnova. Dopis Místního národního výboru, adresovaný Státní památkové péči, uvádí „Vichřicí dne 17. ledna 1955 byl shozen mariánský morový sloup, který byl umístěn na náměstí 9. května v Sokolově“. Nic se dlouho nedělo, proto MNV urgoval dezolátní stav dalším dopisem 3. září 1955. Tehdy Státní památková péče zadala zpracování rozpočtu sochaři Miroslavu Böswartovi z Prahy-Břevnova. Listina nese datování 25. září 1955. Již v říjnu zahájil tento sochař restaurátorské práce. Do 2. listopadu 1955, kdy proběhla kolaudace, byl opraven sloup a 4 světci. Pro nepřízeň počasí se na jaro 1956 odložila oprava zábradlí a schodů. Zřejmě při těchto pracích byla na místo zničené Panny Marie osazena kamenná koule.

V roce 1965 proběhly další práce. Současně s kašnou sloup restaurovali akademičtí sochaři Ludvík Kodym, Karel Čermák a Miroslav Starec. Rozpočet je datován 23. března 1965, restaurátorská zpráva byla předána 17. září 1965. V roce 1994 sloup restauroval akademický sochař doc. Petr Siegl se svými spolupracovníky. Volná kopie Immaculaty byla na sloup osazena 11. července 1996, o čemž ale restaurátorská zpráva mlčí. Kniha obsáhle cituje ze všech dostupných uváděných rozpočtů a zpráv.

svatý Jan Nepomucký

svatý Florián

svatý Antonín Paduánský

svatý Jakub Větší

reliéfy na patě sloupu

Památkový katalog:

Sloup se sochou Immaculaty stojí na mohutném podstavci obklopen sochami světců. Dílo z let 1699–1701 od Wilhelma Felssnera z Chebu ve spolupráci se synem Petrem Antonínem postavené s podnětu arciděkana K. F. Heinese z výtěžku z prodeje chmele.

17. ledna 1955 se při vichřici zřítil sloup se sochou Immaculaty, která při pádu srazila sochu apoštola Jakuba Většího. Roku 1956 byl sloup obnoven, Immaculata zjevně také, ale nebyla již osazena. Osazena byla pouze imitace zeměkoule, vyrobená z kusů cihel a betonu, zjevně menších rozměrů. 11. července 1996 byl sloup restaurován a na vrchol byla osazena nová plastika Immaculaty zhotovená dle dostupných fotodokumentací. Rozbitý originál sochy je v zavážce dolu Bohemie.

Podstavec, na třech schodech opatřených kovovým ohrazením, je hranolovitý se sochami sv. Jakuba Většího, sv. Floriána, sv. Antonína Paduánského, sv. Jana Nepomuckého v klasickém ztvárnění. Na něm sokl dříku, reliéfně zdoben vždy na protilehlých stranách stejně. Na soklu stojí korintský sloup s entazí, na jehož horní straně hlavice jsou nápisy “1701”, “APF”, “W:F” a kaligrafický mariánský monogram. Na vrcholu je socha P. Marie Immaculaty. Sloup novodobě ohrazen 8 kusy osmibokých sloupků s hlavicí a patkou, mezi nimiž je zavěšen kovový řetěz. Panna Marie (Immaculata) Socha světice v podživotní velikosti v klasickém ztvárnění s gloriolou kolem hlavy. Hledí k nebi, ruce má sepjaté, šat mírně rozevlátý. Stojí na zeměkouli ovinuté hadem s jablkem v tlamě. Atributy: had s jablkem v tlamě, ovinutý kolem zeměkoule pod jejíma nohama, gloriola. apoštol Jakub Větší Socha světce v podživotní velikosti v poutnickém oděvu se dvěmi mušlemi na prsou. Na zádech má poutnický klobouk. Levou ruku má podél těla, u něhož přidržuje knihu a nadzvedává si oděv. V pravé ruce přidržuje poutnickou hůl s vidlicí. Atributy: mušle na prsou, kniha, poutník (hůl, klobouk, mušle, oděv). Dle fotodokumentace z roku 1945 má v pravé ruce dýku. sv. Florián Socha světce v podživotní velikosti v klasickém ztvárnění jako voják. V pravé ruce drží kbelík s vodou, s níž hasí hořící dům. V levé ruce drží kopí. Atributy: dům, kbelík s vodou, kopí, voják. sv. Antonín Paduánský Socha světce v podživotní velikosti v kášterním rouchu, opásaný provazem. Pravá ruka je svěšená podél těla, držíc lilii. Levá je skrčená, držíc knihu na níž sedí Ježíšek. Ten má pravou ruku pokrčenou a dvěma prsty se dotýká světcovy hrudi, levou ruku má na klíně. Atributy: Ježíšek, lilie, františkán. sv. Jan Nepomucký Socha světce v podživotní velikosti v klasickém ztvárnění s pěti hvězdami kolem hlavy, v kněžském rouchu. V levé ruce drží za patu masivní krucifix, který je opřený o jeho pravou paži. Atributy: pět hvězd, krucifix, kněz. Materiál: sokly, sloup, sochy – jemnozrnný pískovec, stupně – žula.

Výtvarná dominanta Starého náměstí, vyplňující jeho táhlý, jinak pustý prostor.

Sloup prošel restaurátorskými pracemi v letech 1994 a 2002, provedl je restaurátor Petr Siegl.

Původní evidenční list památky:

Tagy