Sloup se sochami Ukřižovaného a Bolestné Panny Marie u hřbitova v Místě

O něco blíž k silnici než předchozí sloup stojí u hřbitovní zdi na okraji obce Místo další světecký sloup, přemístěný sem ze zaniklých Krbic.

Tento je naštěstí v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji popsán, věnuje se mu text od strany 342 do strany 344.

Sloup u hřbitovní stěny

Sloup nechal podle datačního nápisu na okapní desce římsy v roce 1722 postavit Johann Steigenhöfer v Krbicích, autora neznáme. Obec, v níž stával uprostřed na obecním pozemku poblíž čp. 2, zanikla v důsledku těžby hnědého uhlí v roce 1983. Památkový katalog píše o objektu zde ->

Dílo z 2. poloviny 18. století stojí před hřbitovem. Na hranolovém soklu s vegetativními motivy je vztyčen sloup s kompozitní hlavicí zakončený krucifixem. Na soklu, před sloupem je pak umístěna socha Panny Marie Bolestné.

Původní evidenční list památky zachycuje sloup ještě v původní pozici, včetně fotky:

Na hranolovém soklu, na vegetativní konzole stojící postava /Mater Dolorosa/ ve splývavém šatě. Za ní vysoký sloup s kompositní hlavicí završený kamenným krucifixem.

Celkový pohled

Na schodišťových stupních je umístěn hranolový sokl s bočními reliéfy, na jehož čelní stěně je konzola zdobená akantem a nesoucí sochu Panny Marie Bolestné.

Socha Panny Marie Bolestné, pod ní část dedikačního nápisu

Boční pohled na sochu Panny Marie Bolestné

Na stěnách podstavce jsou v mělkých nikách reliéfy – vpravo sv. Šebestián, na zadní straně sv. Florián a vlevo sv. Roch.

Svatý Šebestián

Svatý Florián

Svatý Roch

Sloup ukončený kompozitní hlavicí s lebkou Adamovou na Golgotě nese kříž s ukřižovaným Kristem.

Hlavice sloupu s hlavou anděla a Adamovou lebkou

Reliéfy andělů na hlavici sloupu

Socha ukřižovaného Krista na vrcholu sloupu

O sloupu se bez podrobností píše v soupisech soch krbické farnosti, poprvé je to 7. listopadu 1835, kdy ho zmiňuje farář K. Tschechner jako objekt v dobrém stavu, druhý soupis pořídil 30. ledna 1837 nový farář Heinrich Anton Glaser.

Žádné novodobé restaurování není v knize zaznamenáno, při stěhování z prostoru budoucího dolu Nástup Tušimice bylo Ing. akad. arch. Antonínem Kudrnáčem pouze konstatováno, že plastika je vcelku zachovalá. V památkovém katalogu jsou dva záznamy s restaurátorskou dokumentací Michaela Bílka – z roku 1973 z doby přemístění a z roku 2014.

Aktuálně ale sloup vypadá lépe, než na fotografiích v knize, v níž bylo i konstatováno, že díky povrchové korozi jsou detaily reliéfů i soch už mírně nečitelné, takže se mu zřejmě nějaké péče dostalo.