Sloup Panny Marie Bolestné v Polici nad Metují

Na Masarykově náměstí v Polici nad Metují stojí sloup Panny Marie Bolestné.
Na wiki:

Sloup se sochou Panny Marie Bolestné je mariánský sloup na Masarykově náměstí v Polici nad Metují. Byl postaven v roce 1707 broumovským opatem Otmarem Zinke. Dílo bylo vytvořeno „pražským sochařem“, téměř jistě Janem Brokoffem a jeho dílnou. Sloup je zapsán v seznamu kulturních památek České republiky.

Sloup byl postaven uprostřed polického náměstí. Na tomto místě stál před tím údajně Selenderův sloup. Podle Václava Vladivoje Tomka o tomto umístění existuje svědectví Mariánského bratrstva Polického, nicméně další soudobé zdroje to nepotvrzují. Selenderův sloup byl pak přemístěn před klášterní Kostel Nanebevzetí Panny Marie, kde stojí dodnes.

Iniciátorem stavby bylo pravděpodobně Mariánské Bratrstvo sedmibolestné Matky Boží v Polici nad Metují.

Tvůrcem sloupu je s největší pravděpodobností Jan Brokoff spolu se svým synem Michalem Josefem Brokoffem a dalšími členy Brokoffovy dílny. Tato skutečnost není nikde výslovně uvedena, ale Brokoffovu autorství napovídá řada skutečností: Ve stejnou dobu prováděl Brokoff práce pro broumovský klášter. Existuje nepodepsaný účet za Brokoffovy práce pro broumovský klášter, kde je uvedeno: Item socha Panny Marie v Polici 30 tolarů, což činí 45 zl. Hlavice stojí stejně jako socha, požaduji však jen 20 zl.

Práce na soše Panny Marie začaly v roce 1706. Práce na sloupu byly zahájeny 11. srpna 1707. Místo pro sloup bylo vysvěceno 2. září 1707 superiorem Prokopem Jaškem. Sloup byl vztyčen 27. září 1707. Vysvěcen byl o rok později, dne 9. září 1708 opatem Otmarem Zinke.

V roce 1813 probíhaly oslavy 600 let založení polického kláštera. Při této příležitosti byl sloup ozdoben doplňující stafáží dřevěných sloupů se sochami andílků, která byla zobrazena v rukopisu „Šestá stoletní památka neb založení kláštera a kostela polického, léta Páně 1813 za velebného pána pana faráře Filippa Wolfa držaná“.

První větší zaznamenaná oprava proběhla v roce 1867 při příležitosti misie dne 8. září 1867. Opravy provedl Antonín Pátý z Úpice. Při této příležitosti byl šat sochy Panny Marie natřen bílou barvou a opatřen zlatým lemováním, sloup byl nabarven, kovové části byly pozlaceny.

Další oprava sloupu proběhla v roce 1924 nákladem P. Celestina. O kvalitě této opravy proběhla korespondence mezi malířem Josefem Vítkem a Státním památkovým úřadem.

Další oprava údajně proběhla v roce 1938, neexistuje ale o ní žádný písemný doklad.

Restaurace sloupu proběhla v roce 1977. Práce začaly 6. června 1977 a byly dokončeny v srpnu 1977. Restaurační práce provedl akademický sochař František Bartoš. Proti jeho způsobu práce byly vzneseny odborné námitky.

U sloupu proběhla řada slavností:

– dne 13. července 1766 zde proběhla oslava stého výročí založení Mariánského bratrstva v Polici nad Metují,
– dne 12. června 1870 – svěcení sokolského praporu opatem Janem N. Rotterem,
– dne 13. července 1897 – polní mše při příležitosti vysvěcení pomníku vojenských vysloužilců na hřbitově, sloužil opat Bruno Čtvrtečka,
– dne 2. června 1889 – svěcení praporu „Dělnické vzdělávací jednoty Budislav“,
– dne 23. srpna 1908 – svěcení praporu „Spolku katolických tovaryšů Vlastimil“.

Na třech kamenných stupních stojí čtyřhranný podstavec. Na jeho čelní (východní) straně je znak broumovského kláštera s nápisem:

O: AB:
17 07

(Othmar, Abbas Braunensis 1707).

Na levé (jižní) straně podstavce je nápis:

GLORIAE MATRIS DOLOROSAE STATVA ERECTA EST

(Překlad: Socha vztyčena k slávě Matky Bolestné; Chronogram = 1707).

Na pravé (severní) straně stojí:

O Maria, Swau Bolest a Sina tweho wtiskniž ni do Srdcze mého, dey nám zded spolu želeti, w nebi s Tebau se tiessiti.

Na zadní (západní) straně pak stojí:

O Maria, Dein und Deines Sohnes Schmerzen Drucke tieff in Herzen, Zur Gessellschaft hier im Leid dorten in der Himmels Freud.

Podstavec je kryt římsou, která má v rozích kovové konzoly, na kterých byly zavěšeny svítilny ve tvaru srdce.

Na podstavci stojí dva sáhy (3,8 metru) vysoký dřík, jehož povrch je ovinut růžovým šlahounem, do kterého jsou zapleteny symboly Kristova utrpení. Na vrcholu dříku je barokně-korintská hlavice a na ní socha Panny Marie Bolestné. Na hlavě má zlatou korunu a do srdce zabodnut zlatý meč.

Okolo sloupu byla původně kamenná balustráda na dvou kamenných stupních, ta byla při opravě sloupu v roce 1867 nahrazena čtyřmi kamennými sloupky spojenými kovovými řetězy. V roce 1901 byly řetězy nahrazeny oplocením z drátěného pletiva. To je ještě zobrazena na fotografii v Cechnerově Soupisu památek. Ten vyšel v roce 1930, ale fotografie je pravděpodobně ještě z doby před rokem 1914.

Sloup je kulturní památkou:

Roku 1707 nákladem břevnovsko-broumovských benediktinů vystavěný sloup se sochou Panny Marie Bolestné, s náročně dekorativně pojednaným dříkem sloupu, je jako dílo J. Brokofa hodnotným příkladem vrcholně barokní produkce z první třetiny 18. století.

Na třech stupních vysoký podstavec, v jehož rozích jsou připevněny čtyři konzolky pro svítilny. Na podstavci stojí 3,8 m vysoký sloup, barokně-korintského řádu, ovinutý úponky, v nichž jsou vpleteny nástroje umučení Krista. Na sloupu stojí Panna Marie s pozlacenou korunou na hlavě a pozlaceným mečem v srdci. Vpředu na pdstavci ve věnci jsou znaky broumovského a břevnovského kláštera, kolem je nápis O. A. B. 1707 /Othmar Braunensus/. Na severní straně podstavce je nápis O MARIA / Swaw BOLEST / a Sina twého / wtiskniz mi do srdce mého/dej nám zded / spolu želeti / W nebi s Tebau / se tiessiti. Na zadní straně je nápis O MARIA / DEIN UND DEINES SOHNES SCHERTZEN / DRUCKE TIEF IN / UNSERE HERTZEN / ZUR GESSELSCHAFT HIER IM LEID! DORTEN IN DER / HIMMELS FREUD /. Na jižní straně nápis s monogramem gLorIae / MatrIs / DoLorosae / statVa erecTa Est /.

Původní evidenční list památky obsahuje výjimečně shodný text jako samotný Památkový katalog. Navíc zmiňuje pouze fakt, že sloup je z pískovce.

Jak je na sloupu uvedeno, sloup prošel restaurováním v roce 2003 /Antonín Wagner (1935), Jan Nikendey (1958-2024)/.

Městský web:

Dominantu polického náměstí tvoří sloup se sochou Panny Marie Bolestné, zapsaný jako kulturní památka města Police nad Metují pod ev.č. 1849. Sloup barokního slohu, vysoký 3,8 metru spočívá na podstavci o třech stupních, je spirálovitě ovinut listnatým větvovím, do něhož jsou vpleteny nástroje, kterými byl umučen Kristus. Vrcholí korintskou hlavicí, na němž stojí trpící P. Marie (je to jedna z tzv. mariánských ikonografií, zobrazení Marie, které k nám přišlo z Itálie a pro které se ujal název Mater Dolorosa) s pozlacenou korunou na hlavě a s pozlaceným mečem v srdci. Na podstavci je na východní straně umístěný sdružený znak konventu břevnovského kláštera a jeho opata, kolem nápis »O. A. B. 1707« což značí: Othmar, Abbas Břevnoviensis, tj. Otmar, opat břevnovský. Na severní straně je český nápis: »O Maria, Swau Bolest a Sina tweho wtiskniž ni do Srdcze mého, dey nám zded spolu želeti, w nebi s Tebau se tiessiti«. Na straně západní je nápis německý, prakticky stejného znění předchozího: »O Maria, Dein und Deines Sohnes Schmerzen Drucke tieff in Herzen, Zur Gessellschaft hier im Leid dorten in der Himmels Freud«. „Je to prosba adresovaná Matce boží, podložená a podtržená motivem pašijových nástrojů na sloupu, aby vtisknutím bolesti své a synovy do lidských srdcí v nich vzbudila spolutrpitelský žal a uvedla je do své nebeské radosti.“ Konečně na jižní straně podstavce je chronogram: »Gloriae Matris Dolorosae statua erecta est« (= 1707), tj. „Socha vztyčena k slávě Matky Bolestné“.

Jak napovídají nápisy na podstavci, sloup dal postavit břevnovsko-broumovský opat Otmar Daniel Zinke (1700-1738) roku 1707, zřejmě z popudu polického náboženského sdružení „Mariánského Bratrstva sedmibolestné Matky Boží“. Práce na sloupu byly zahájeny v Polici 11. srpna, místo pro sloup bylo od superiora polického kláštera P. Prokopa Jaška, OSB vysvěceno dne 2. září. Socha sama byla zhotovena v Broumově významným sochařem doby baroka Janem Brokofem, kde mu tehdy pomáhal i jeho starší syn Michal Josef a samozřejmě i řada neznámých pomocníků – kameníků jeho sochařské huti. Dlouhotrvající pochybnosti o jeho autorství vyvrací v broumovském muzeu nacházející se fotokopie dnes nezvěstného originálu – dokladu, psaného rukou sochaře Jana Brokofa. Je to účet za zhotovení sloupu na broumovském náměstí a jej obklopujících soch (mimo hlavní sochu P. Marie, zhotovenou již dříve). V podrobném výčtu jednotlivých položek sochařských prací je také tato (pro nás zajímavá) pasáž: „V Polici socha naší milé Paní 30 tolarů, […] podstavec stojí jako socha, požaduji ale jen 20 tolarů“. Sloup byl vztyčen 27. září 1707 – letos tedy uplyne právě 300 let jeho existence; vysvěcen byl opatem Otmarem o rok později, 9. září 1708.

U mariánského sloupu se konaly i mnohé náboženské slavnosti. První taková (o které víme) se konala již roku 1766, 13. července, což byla velkolepá oslava stoletého výročí založení Mariánského bratrstva v Polici, za všechny ostatní vzpomeňme např. svěcení sokolského praporu opatem Janem N. Rotterem 12. června roku 1870, 13. července 1897 se zde sloužila polní mše, kterou u příležitosti vysvěcení pomníku vojenských vysloužilců na hřbitově sloužil opat Bruno Čtvrtečka. Konalo se zde svěcení praporu „Dělnické vzdělávací jednoty Budislav“ 2. června 1889 či svěcení praporu „Spolku katolických tovaryšů Vlastimil“ 23. srpna 1908.

Během let samozřejmě docházelo k různým zkrášlováním a renovacím sloupu i úpravám jeho okolí. První taková zpráva pochází z 30. dubna 1740, kdy daroval městský rychtář Melichar Rajman na sloup dvě lucerny. U příležitosti oslav založení Mariánského bratrstva byla „socha Matky Boží nákladem bratrstva všechna pěkně obnovena a opatřena novou korunou měděnou a v ohni pozlacenou, která stála samotna 40 zlatých“. K další velké renovaci sloupu došlo roku 1867 na obecní náklady. Za 490 zlatých rak. č. byl úkol svěřen „štafíru“ Antonínu Pátému z Úpice, o způsobu polychromie a zlacení rozhodlo obecní zastupitelstvo: „postava Panny Marie bílá a šat zlaceně obrouben býti má, koruna a držadlo meče zlaceny, tj. všecky výšiny zlaceny, spodek uvnitř bílý. Sloup, tj. půdu bledo kameno zelenou, všecky vyvýšiny bílé, železná držadla luceren zlacené, rytá písmena všecka vyzlacená.“ Současně byla odstraněna kamenná zahrádka, která obklopovala sloup a byla nahrazena čtyřmi sloupky, spojenými špičatými řetězy. Roku 1870 byly kolem sloupu vysazeny čtyři lipky (u příležitosti svěcení sokolského praporu). Řetězy obklopující sloup byly odstraněny roku 1901 (mnozí je budou ještě pamatovat kolem Selenderova sloupu) a místo nich byl dán ozdobný kovový plot, zhotovený Heřmanem Raudachem z Broumova za 244 K 56 hal. Kolem této obecní objednávky vznikl spor, když poličtí zámečníci Hitschfeld a Morávek protestovali proti zakázce, zadané Němci. Tehdejší starosta Vilém Pelly, aby situaci uklidnil, nakonec zaplatil plot ze svého. Kdy plot kolem sochy zmizel přesně neznám, bylo to ale určitě již před rokem 1958, tedy před rekonstrukcí celé plochy náměstí. K další obnově plastiky došlo roku 1977 akademickým sochařem Františkem Bartošem z Hradce Králové, k poslední roku 2003, kdy sloup se sochou renovovali akademičtí sochaři Antonín a Martin Wagnerovi ze Dvora Králové.

Podrobně:

Dominanta polického náměstí, sloup se sochou Panny Marie Bolestné, je zapsaná nemovitá kulturní památka města Police nad Metují (ev. číslo 1849). Je jednou z tzv. mariánských ikonografií – zobrazení P. Marie, které k nám přišlo z Itálie a pro které se ujal název »Mater Dolorosa«. Socha trpící P. Marie, s pozlacenou korunou na hlavě a s pozlaceným mečem v srdci, stojí na korintské hlavici. Hlavice uzavírá sloup barokního slohu, který je spirálovitě ovinut listnatým větvovím, do něhož jsou vpleteny nástroje, kterými byl umučen Kristus.

Sloup je vysoký 3,8 metru a spočívá na podstavci o třech stupních. Na východní straně podstavce je umístěn sdružený znak konventu břevnovského kláštera a jeho opata, kolem nápis »O. A. B. 1707« což znamená: Othmar, Abbas Břevnoviensis, tj. Otmar, opat břevnovský. Na severní straně je český nápis: »O Maria, Swau Bolest a Sina tweho wtiskniž ni do Srdcze mého, dey nám zded spolu želeti, w nebi s Tebau se tiessiti«. Na straně západní je nápis německý, prakticky stejného znění předchozího: »O Maria, Dein und Deines Sohnes Schmerzen Drucke tieff in Herzen, Zur Gessellschaft hier im Leid dorten in der Himmels Freud«. „Je to prosba adresovaná Matce Boží, podložená a podtržená motivem pašijových nástrojů na sloupu, aby vtisknutím bolesti své a synovy do lidských srdcí v nich vzbudila spolutrpitelský žal a uvedla je do své nebeské radosti.” Konečně na jižní straně podstavce je chronogram: »Gloriae Matris Dolorosae statua erecta est« (= 1707), tj. „Socha vztyčena k slávě Matky Bolestné”.

Jak napovídají nápisy na podstavci, sloup dal postavit břevnovsko-broumovský opat Otmar Daniel Zinke (1700-1738) roku 1707, zřejmě z popudu polického náboženského sdružení „Mariánského Bratrstva sedmibolestné Matky Boží“. Práce na sloupu byly zahájeny v Polici 11. srpna, místo pro sloup bylo vysvěceno superiorem polického kláštera P. Prokopem Jaškem OSB dne 2. září. Předtím zde na tomto místě stával tzv. Selenderův sloup z roku 1617, který byl proto přeložen před kostel Nanebevzetí P. Marie. Socha sama byla zhotovena v Broumově významným sochařem doby baroka Janem Brokofem, kde mu tehdy pomáhal i jeho starší syn Michal Josef a samozřejmě i řada neznámých pomocníků – kameníků jeho sochařské huti. Dlouhotrvající pochybnosti o jeho autorství vyvrací v broumovském muzeu nacházející se fotokopie dnes nezvěstného originálu – dokladu, psaného rukou sochaře Jana Brokofa. Je to účet za zhotovení sloupu na broumovském náměstí a jej obklopujících soch (mimo hlavní sochu P. Marie, zhotovenou již dříve). V podrobném výčtu jednotlivých položek sochařských prací je také tato (pro nás zajímavá) pasáž: „V Polici socha naší milé Paní 30 tolarů, […] podstavec stojí jako socha, požaduji ale jen 20 tolarů”. Sloup byl vztyčen 27. září 1707; vysvěcen byl opatem Otmarem o rok později, 9. září 1708.

U mariánského sloupu se konávaly i mnohé náboženské slavnosti. První taková (o které víme) se konala již roku 1766, 13. července, což byla velkolepá oslava stoletého výročí založení Mariánského bratrstva v Polici. Za všechny ostatní vzpomeňme např. svěcení sokolského praporu opatem Janem N. Rotterem 12. června roku 1870, 13. července 1897 se zde sloužila polní mše, kterou u příležitosti vysvěcení pomníku vojenských vysloužilců na hřbitově sloužil opat Bruno Čtvrtečka. Konalo se zde svěcení praporu „Dělnické vzdělávací jednoty Budislav“ 2. června 1889 či svěcení praporu „Spolku katolických tovaryšů Vlastimil“ 23. srpna 1908.

Během let samozřejmě docházelo k různým zkrášlováním a renovacím sloupu i úpravám jeho okolí. První taková zpráva pochází z 30. dubna 1740, kdy daroval městský rychtář Melichar Rajman na sloup dvě lucerny. U příležitosti oslav stoletého výročí založení Mariánského bratrstva byla roku 1766 „socha Matky Boží nákladem bratrstva všechna pěkně obnovena a opatřena novou korunou měděnou a v ohni pozlacenou, která stála samotna 40 zlatých“. K další velké renovaci sloupu došlo roku 1867 na obecní náklady. Za 490 zlatých rak. č. byl úkol svěřen „štafíru“ Antonínu Pátému z Úpice. O způsobu provedení polychromie a zlacení rozhodlo obecní zastupitelstvo: „postava Panny Marie bílá a šat zlaceně obrouben býti má, koruna a držadlo meče zlaceny, tj. všecky výšiny zlaceny, spodek uvnitř bílý. Sloup, tj. půdu bledo kameno zelenou, všecky vyvýšiny bílé, železná držadla luceren zlacené, rytá písmena všecka vyzlacená.“ Současně byla odstraněna kamenná zahrádka, která obklopovala sloup a byla nahrazena čtyřmi sloupky, spojenými špičatými řetězy. Roku 1870 byly kolem sloupu vysazeny čtyři lipky (u příležitosti svěcení sokolského praporu). Řetězy obklopující sloup byly odstraněny roku 1901 (mnozí je budou ještě pamatovat kolem Selenderova sloupu před kostelem) a místo nich byl dán ozdobný kovový plot, zhotovený Heřmanem Raudachem z Broumova za 244 K 56 hal. Kolem této obecní objednávky vznikl spor, když poličtí zámečníci Hitschfeld a Morávek protestovali proti zakázce, zadané Němci. Tehdejší starosta Vilém Pelly, aby situaci uklidnil, nakonec zaplatil plot ze svého. Kdy plot kolem sochy zmizel není přesně známo, bylo to ale určitě již před rokem 1958, tedy před rekonstrukcí celé plochy náměstí. K další obnově plastiky došlo roku 1977 akademickým sochařem Františkem Bartošem z Hradce Králové, k poslední roku 2003, kdy sloup se sochou renovovali akademičtí sochaři Antonín a Martin Wágnerovi ze Dvora Králové.

Připomeňme, že i v obci Ledhuje se od roku 1743 nacházel na návsi před starobylou Krčmou sloup s P. Marií Bolestnou, zničený v prosinci roku 1947.