weby pro nejsevernější čechy

Sloup Nejsvětější Trojice v Krásné u Pěnčína

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Mezi kostelem svatého Josefa a farou v Krásné u Pěnčína stojí monumentální sloup Nejsvětější Trojice.
Místní web:

Morový sloup Nejsvětější Trojice je umístěn mezi farou a kostelem. Jedná se o významnou barokní uměleckou památku. Na kruhovém podstavci spočívá tříboký jehlan. Podstavec vybíhá ve tři mohutné konsoly se sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a sv. Vojtěcha. Mezi konsolami jsou umístěny další plastiky sv. Šebestiána, P. Marie a sv. Rocha. V poslední třetině sousoší dominuje plastika Nejsvětější Trojice.

Na wiki zmínka:

Morový sloup se sochami světců a sousoším Nejsvětější Trojice byl dle nápisu na podstavci vytvořen pražským sochařem Josefem Lederem a kameníkem Godefridem Lawaczem z podnětu Josefa Kittla roku 1772. Sousoší bylo povrchově upravené roku 1846. V roce 1889 bylo obnoveno a vybaveno sochami Immaculaty a českých patronů.

Kdo se trochu vyzná ve svatých a jejich atributech, tomu je jasné, že jde opravdu o sloup morový – nejmarkantnější je to asi u svatého Rocha a jeho psa.

Sloup je kulturní památkou:

Morový sloup se sochami světců a sousoším Nejsvětější Trojice byl dle nápisu na podstavci vytvořen pražským sochařem Josefem Lederem a kameníkem Godefridem Lawaczem z podnětu Josefa Kittla roku 1772.

Původní evidenční list památky:

Tříboký jehlanec, spočívající na kruhovém podstavci, vybíhajícím ve tři mohutné konsoly se sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a sv. Vojtěcha. Mezi nimi jsou plastiky sv. Šebestiána, P. Marie a sv. Rocha. V poslední třetině sousoší dominuje plastika N. Trojice. Na kruhovém podstavci jsou nápisy, svědčící o tom, že sochu zbudovali pražský sochař Leder a kameník Lawacz z podnětu Josefa Kittla. Jediná barokní plastika tohoto typu v Jabloneckém okrese.

Památkový katalog eviduje restaurování bez podrobností v roce 1972, poté v roce 2022 (Martin Pokorný).

O restaurování:

25.05.2022 – Také v letošním roce odsouhlasili krajští radní a zastupitelé poskytnutí peněz na obnovu památek v rámci individuálních dotací. Tato částka činí 13,8 milionu korun. Jedním z projektů, které se dočkají podpory, je obnova morového sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice v obci Pěnčín-Krásná. Kraj přispěl částkou 600 tisíc korun.

„Areál v Krásné je mimořádné místo, spojené s doktorem Kittelem. Tamní kostel, morový sloup a fara jsou navíc usazené v jedné linii vedle sebe. To místo na vás okamžitě velmi silně zapůsobí. Liberecký kraj podpořil z dotačního programu opakovaně obnovu kostela a nyní také obnovu morového sloupu. Přispíváme tak k revitalizaci tohoto krásného areálu,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Morový sloup Nejsvětější Trojice se nalézá mezi farou a kostelem. Na kruhovém podstavci je nápis svědčící o tom, že sochu zbudovali v roce 1772 pražský sochař Josef Leder a kameník Godefrid Lawacz z podnětu Josefa Kittela. Je významnou barokní uměleckou památkou. Na kruhovém podstavci spočívá tříboký jehlan. Podstavec vybíhá ve tři mohutné konzoly se sochami svatých: Jana Nepomuckého, Václava a Vojtěcha. Mezi konzolami jsou umístěny další plastiky svatých Šebestiána, Rocha a Panny Marie. V poslední třetině sousoší dominuje plastika Nejsvětější Trojice.

Letos odborníci vypracují doplňující restaurátorský průzkum, zrestaurují kovovou výzdobu včetně zlacení a doplní chybějící prvky. Provedou očištění, odstraní nevyhovující doplňky, povrch barevně vyretušují a nápisy barevně upraví.

Tradovanou domněnku, že za vytvořením sloupu stojí osobně Jan Josef Antonín Eleazar Kittel vyvrací čtení nápisů na sloupu:

Před farou nás zaujme výstavný morový sloup Nejsvětější trojice, ozdobený sochami světců. Z úcty a vděčnosti jej nechal postavit Kittelův pacient Christian Richter, představený řádu Benediktinů. Sochy zobrazují patrona Benediktinů sv. Vojtěcha, po stranách jsou sochy sv. Rocha a sv. Šebestiána. Proti vchodu do kostela je socha P. Marie obklopená sochami českých patronů sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Sloup byl postaven r. 1772 podle návrhu sochaře Lederera a kamenicky ho zpracoval místní mistr Godefrid Lawacz. Překlad nápisu z latiny zní: „Svaté trojjedinosti a Neposkvrněné Panně ke cti nechal jsem jí zřídit a zbudováno v roce spásy, kdy mnozí bídou a hladem zhynuli.“

Píše se o něm v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v libereckém kraji na stranách 169 až 173 (kniha uvádí, že sloup NENÍ kulturní památkou):

Na podstavci figury v čele Panna Maria Immaculata, vlevo sv. Roch, vpravo sv. Šebestián; na vystupujících pilířích pódia vlevo sv. Václav, vpravo sv. Jan Nepomucký, vzadu sv. Vojtěch. Nad Pannou Marií sousoší Nejsvětější Trojice.

Vpředu na podstavci nápis:
GLORIAE
saCraTIssIMAE TrIaDIs
ILLIbaTae
ET
VIrgInIs HonorI
posVI

Vpředu na podstavci zcela dole:
Renovata
MDCCCXLVI

Na vystupujících pilířích zcela dole nad schodem, kolem dokola:
FM – IHMA – AT

Vlevo na podstavci nápis:
ErECTA
Anno SALVTIS VbI COpIOSI
PENVRIA ET FAME
PErDITI
Sumptibus
Domini
CHRISTIAnI RICHTER
PRAGENSIS

Vpravo na podstavci nápis:
LabOrE
IOSEPHI LEDER
STATUArII
GODEFrIDI LAWACZ
LATOmI
IOSEPHI Kittel
Executoris

Sousoší Nejsvětější Trojice v Krásné dal postavit, jak vyplývá z nápisu na něm, v roce 1772 Christian Richer z Prahy, a to prací sochaře Josefa Ledera, kameníka Gottfrieda Lawacze (Hlaváče) a Josefa Kittela, označeného v nápise nejasně jako „executor“ čili vykonavatel. Podrobnější zprávu o vzniku sousoší podává zápis v pamětní knize krásenské fary, jenž pochází z roku 1786, tedy z doby nedlouho po vzniku statue: … dobu, v níž byla statue zřízena, ukazuje nápis, který je vpředu proti kostelu vyznačen chronogramem. … Další nápis směrem k východu slunce – latinský nápis, jenž následuje po chronogramu, dostatečně oznamuje původce této statue. Směrem k západu můžeme nalézt kameníka a vykonavatele celé věci.

Kameník byl se Sestroňovic v jenišovické farnosti. Sochař byl Pražan, který se tu objevil na rozkaz pana Christiana Richtera.

Tato statue má dosti hluboký základ ze zdiva na vápno a stojí na bývalém pozemku Gottfrieda Martina Kittela z Krásné, který byl koupen p. Christianem Richterem a určen pro postavení této statue. Aprotože tehdy tu bylo ploché příkré pole či louka, byly – aby se získalo rovné místi pro statui i školu – nákladem zakladatelovým u sochy zřízeny jak dole, tak i nahoře kamenné nasypané zdi čili skarpy, z nichž byla z horní části odebírána zemina pro dolní část, a tak všude vznikla úplná rovina.

Statue byla sice započata tak, aby byla provedena stejně jako její vzor, který vidíme v Praze na Malé Straně na Vlašském náměstí, zdejší horská krajina však nedovolila stejnou výšku, jelikož by mohlo často docházet k drahým opravám, jakož se přihodilo roku 1773, že na soše svatého Jana se mrazem skoro polovina kamene na hlavě uvolnila od kamene. Jako by však obezřetnost prvních sochaře takovýto případ předvídala, a proto byl na pravé straně ponechán silnější kus kamene, tak bylo také velkým potěšením, že tato škoda mohla být Janem Chládkem, sochařem z Turnova, opravena.

Špička s kamennou pyramidou představuje Nejsvětější Trojici. Dole jsou kolem dokola tři mudrci, z nichž jeden představuje trojúhelník, označující Nejsvětější Trojici, druhý alfu, znamenající bez počátku, a třetí omegu, značící bez konce.

Náklady, které byly na tuto statui vynaloženy, činí dohromady 475 zl. včetně malíře N. Pfannera z Prahy, který sem byl k tomuto dílu poslán panem Christianem Richterem.

Se sousoším se pak znovu setkáváme v soupise soch krásenské farnosti z roku 1835, jenž však přináší pouze výtah předchozího textu – „statue zřízena v roce 1772 jistým Christianem Richterem, bývalým provizorem v Královském dovře v Praze“. Posléze soupis uvádí, že „statue nemá žádný nadační kapitál a potřebuje nové štafírování a nějaké opravy“.

O první známé opravě, k níž došlo v roce 1846, informuje jednak nápis na samotném sousoší, jednal farní pamětní kniha. Následuje citace zápisu s vyčíslením nákladů a zdrojů financování. Další opravy proběhly roku 1889. Další zápis hovoří o opravách v roce 1932 (práce převzal pan Jáchym Zídek, malíř v Železném Brodě – náklady na renovaci i s dalšími opravami kolem 2600 Kč).

Tagy