Sloup Panny Marie v Hostinném

Uprostřed náměstí v Hostinném stojí morový sloup Panny Marie.
Wiki:

Mariánský sloup v Hostinném je zhruba 9,9 metru vysoké barokní sochařské dílo. Nachází se na Náměstí ve městě Hostinné v okrese Trutnov. Sloup je zapsán v seznamu kulturních památek České republiky.

Město prošlo v historii několika morovými nákazami. Roku 1678 nechala postavit sloup Sibylla de Lamboy, vdova po majiteli panství Vilému Lamboyovi. Dílo bylo dokončeno roku 1681. Roku 1867 bylo ke sloupu doplněno zábradlí a kovové lucerny. V roce 1906 proběhla první rekonstrukce, kdy byla vyměněn sloup a původní socha Panny Marie.

V devadesátých letech 20. století byla socha zrestaurována. V roce 2002 byla socha svatého Šebestiána poškozena a byla přemístěna do muzea. Na místo byla pořízena kopie. V letech 2019 až 2020 byl sloup opět v havarijním stavu. Proto byl demontován a po částech procházel restaurací.

Na třech stupíncích stojí 180 cm vysoký, šestiboký sokl. Ten je v rozích opatřen pilastry a v jeho východní stěně je osmiúhelná zasklená nika se sochou svaté Rozálie. Na pilastrech stojí sochy svatého Antonína, svatého Jana Nepomuckého, svatého Rocha, svatého Františka, svatého Šebestiána a svatého Ignáce.

Ze soklu vyrůstá cca 180 cm vysoký podstavec. Na východní straně je opatřen reliéfem Panny Marie Ochranitelky, na severní a jižní stěně se nacházejí znaky rodu Lamboyů. Na západní straně se nachází latinský nápis umístěný při rekonstrukci roku 1906:

MONUMENTUM PIETATIS ET/GRATITUDINIS DEIPARAE VIRGI/NIS SINE LABE CONCEPTAE OB/ PRAESERVANTAM A LABE PES/TIFERA CIVITATEM AB EXCEL/LENTISSIMA DD ANNA SIBYLLA/COMTITISSA VID DE LAMBOY/NATA DE BEMMELBERG SER=/ENISMAE ARCHIDUCISSAE/ MARIANAE EMIRITA SUPREMAE/AULAE PRAEFECTA POSITUM/ANNO 1678/QUO PROMOVENDAE/ARNAVIENSIS CIVITATIS/SALUTI PRAEERAT TOBIAS/JOANNES BECKER – ET/EX INTEGRO RESTAURATUM/CIVITATIS PRAESIDE DOM D/HENRICO SCHWARZ ET CIVI/TATIS DECANO VENCESLAO/JOSEPHO HORAK JUBILANTE/ANNO: 1906

Památník zbožnosti a vděčnosti bohorodičce Panně počaté bez poskvrny za uchránění obce od morové rány od její výsosti hraběnky Anny Sibylly de Lamboy, laskavé vdovy rozené Bemmelberg, nejjasnější vévodkyně Mariany, zasloužilé správkyně nejvyšší rady, zbudovaný roku 1678, v němž k blahu města stál v čele Tobiáš Becker a zcela zrestaurovaný za starosty Heinricha Schwarze a městského děkana Václava Josefa Horáka v roce 1906.

Na 4,5 vysokém podstavci je umístěna socha Panny Marie Immaculaty stojící na sféře obtáčené hadem a na srpku měsíce

Městský web:

Uprostřed náměstí se nachází raně barokní morový sloup postavený v roce 1678. Nechala jej postavit manželka majitele panství Sibylla Lamboyová jako ochranu města před morovou nákazou. Morový sloup je v základě šestiboký a v nárožích je ozdoben sochami světců: Sv. Antonína, Sv. Jana Nepomuckého Sv. Rocha, Sv. Františka, Sv. Sebastiána a Sv. Ignáce. Ve výklenku v dolní části je umístěna socha spící Sv. Rozálie – patronky nemocných morem. Na patě sloupu jsou znázorněny znaky rodu Lamboyů a postava Panny Marie chránící svým pláštěm děti. V nejvyšší části sloupu je opět umístěna socha Panny Marie. V roce 2000 byla provedena celková rekonstrukce této památky včetně instalace slavnostního osvětlení a osazení ochranného plůtku.

V roce 2019 se socha panny Marie z ateliéru restaurátora Jana Brabce vrátila zpět na své místo spolu s vyztuženým původním dříkem sloupu a restaurovaným podstavcem s reliéfy. Nové vydláždění horní plochy dómu je chráněno olověným oplechováním. Byly provedeny barevné retuše tmelů a zlacení detailů na sochách. Socha sv. Rozálie byla umístěna do výklenku dómu a na sochy byly osazeny pozlacené atributy monstrance a kříže.

O opravě v Krkonošském Deníku:

17. 6. 2019 – Restaurováním prochází mariánský sloup na náměstí v Hostinném, vybudovaný v letech 1678 až 1681 a sloužící jako symbol ochrany před morovou epidemií.

Raně barokní památka je především zničena lokálně mikrovegetací, došlo ke snížení pevnosti kamene, jeho mechanickému poškození a defektům na sochách, kovových atributech a svatozářích.

„V havarijním stavu je poškození centrálního osmimetrového dříku sloupu, který je popraskán pod hlavicí a nad patkou. Praskliny pocházejí od korodujících kovových čepů,“ vysvětlila Svatava Kozáková z odboru investic a majetku Městského úřadu v Hostinném. „Horní horizontální plocha šestibokého dómu je pokryta kamennými deskami, které jsou překryty cementovou plochou, v jejichž prasklinách se usazuje vegetace a dochází k zatékání,“ dodala.

Podle Svatavy Kozákové bude opraven mariánský sloup ve dvou etapách. V květnu byl rozebrán sloup, na kterém stojí v lehce nadživotní velikosti socha Panny Marie. Společně se sochou sv. Rozálie, umístěné v zaskleném výklenku, putoval do restaurátorské dílny Jana Brabce v Praze.

Kovové atributy světců byly demontovány a procházejí restaurováním. Sochy světců v životní velikosti sv. Rocha, sv. Jana Nepomuckého, sv. Františka, sv. Antonína, sv. Ignáce a sv. Šebestiána budou restaurovány na místě.

„První etapa oprav skončí 31. října. Ve druhé etapě dojde k restaurování trojstupňového kamenného schodiště s šestiúhelníkovým půdorysem. Obnovu mariánského sloupu provádíme s využitím finančního příspěvku téměr 1,4 milionu Kč, poskytnutého Ministerstvem kultury v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón,“ upřesnila Svatava Kozáková z odboru investic a majetku Městského úřadu v Hostinném.

Sloup je kulturní památkou:

Monumentální sochařská práce z r. 1678 na náměstí menšího města. Doklad barokního zásahu do veřejného prostoru města.

Mohutný šestiboký sokl vysoký cca 180 cm vyrůstá ze tří stupňů, na rozích je opatřen pilastry, v jeho východní stěně vybrána osmiúhelná zasklená nika se sochou ležící sv. Rozálie v podživotní velikosti. Na nárožních pilastrech stojí šestice soch vysokých cca 180 cm. Na severovýchodě sv. Šebestián, na severu světec bez atributů v kněžském oděvu, snad sv. František Xaverský, na severozápadě Antonín Paduánský (františkánský světec držící knihu, na níž sedí děcko), na západě zřejmě též františkánský svatý, zřejmě sv. František, na jihu pravděpodobně sv. Karel Boromejský a na jihovýchodě sv. Roch. Mezi světci se ze středu soklu zdvihá hranolový podstavec přibližně stejně vysoký jako sochy. Na východní straně je opatřen reliéfem Panny Marie Ochranitelky, na severní a jižní stěně se nacházejí korunou završené rolverkové rámy s korunovanými čtvrcenými štíty s dvouhlavými orly, helmy a rošty.

Na západní straně nápis: “MONUMENTUM PIETATIS ET/GRATITUDINIS DEIPARAE VIRGI/NIS SINE LABE CONCEPTAE OB/ PRAESERVANTAM A LABE PES/TIFERA CIVITATEM AB EXCEL/LENTISSIMA DD ANNA SIBYLLA/COMTITISSA VID DE LAMBOY/NATA DE BEMMELBERG SER=/ENISMAE ARCHIDUCISSAE/ MARIANAE EMIRITA SUPREMAE/AULAE PRAEFECTA POSITUM/ANNO 1678/QUO PROMOVENDAE/ARNAVIENSIS CIVITATIS/SALUTI PRAEERAT TOBIAS/JOANNES BECKER – ET/EX INTEGRO RESTAURATUM/CIVITATIS PRAESIDE DOM D/HENRICO SCHWARZ ET CIVI/TATIS DECANO VENCESLAO/JOSEPHO HORAK JUBILANTE/ANNO: 1906.”

Na podstavci cca 4,5 m vysoký sloup s entazí zakončený kompozitní hlavicí. Na ní cca 180 cm vysoká Immaculata stojící na sféře obtáčeném hadem a srpku měsíce. Sochy i reliéfy částečně zlacené.

• 1678 – 1681 – vznik
• 1867 – oprava (doplněno zábradlí a kovové lucerny)
• 1906 – obnova (výměna sloupu a vrcholové sochy P. Marie za nové kopie, původní socha P. Marie dnes v místním muzeu)
• 1977 – restaurování
• 1996 – 1997 – restaurování
• 2002 – poškození (poškození sochy sv. Šebestiána – originál deponován do muzea, na sloup pořízena sekaná kopie)
• 2019 – 2021 – restaurování

Původní evidenční list památky 1:

Barokní morový sloup se sochami Marie a světců, situovaný uprostřed náměstí. Na třikrát odstupněném šestiuhelném plató stojí mohutný šestiboký podstavec se čtyřbokými pilíři na nárožích. Na východní straně podstavce je polygonální nika se sochou ležící sv. Rosálie. Prohnutá figura světice oděné v košili a pláštíku leží na obdélné podložce, s hlavou ověnčenou růžemi podepřenou levou paží. Pravá paže je uražená. Hlava je stočená mírné doprava.

Na nárožních pilířích stojí sochy šesti světců. Na severovýchodě je sv. Šebestián zobrazený jako mladík s dlouhými vlasy, poloobnažený s bederní rouškou kolem pasu, přivázaný k sukovitému kmeni. Pravá noha je nosná, levá pokrčená. Levá paže visí dolů, pravá je zlomená za krk. Trup světce je nachýlen dopředu, hlava natočená doleva je skloněná dolů. Na severu je světec v kněžském šatě, s mladším vzezřením a nevýraznými vousy. Pravou nohu má mírně vykročenou vpřed. Levá ruka je složená na prsou, pravá natažená vpřed je uražená. Hlava je natočená mírně vpravo a hledí vzhůru. Jde snad o sv. Ignáce. Na severozápadě je světec v mnišské kápi přepásané provazem, s pravou nohou vykročenou vpřed a mírně zakloněným tělem. Na levé ruce má vodorovně položenou knihu, na které sedí nahé žehnající dítě natoče­né vpravo, se zkříženýma nohama a koulí v ruce. Pravá paže světce je natažená vpřed. Hlava je natočená doprava. Jde asi o sv. Antonína. Na západní straně je další světec v mnišské kápi, s pravou nohou vykročenou vpřed. Pravou rukou nataženou dopředu žehná, levou ruku má složenou na prsou. Hlava světce je natočena rovně a hledí vpřed. Jde asi o sv. Františka. Na jižní straně je světec s biretem na hlavě a v kněžském šatě. Pravou nohu má vykročenou vpřed, poškozenou pravou paži drží dopředu vzhůru a žehná. Levou rukou tiskne k levému rameni jakýsi podlouhlý patrně neúplný atribut. Hlavu drží rovně a hledí vpřed. Jde zřejmě o Jana Ne­pomuckého. Na jihovýchodní straně je sv. Roch, vousatý se širokým kloboukem, v poutnickém šatě s odznaky ve tvaru mušlí. Pravá noha světce je nosná, levá pokrčená s vředem na stehně. Světec na vřed ukazuje pravou rukou. Levá paže s uraženou rukou směřuje dopředu vzhůru. Za levou nohou světce je pes s chlebem v tlamě. Svě­tec hledí vpřed. Na středním šestibokém podstavci stojí čtyřboký ořímsovaný pilíř s figurálním reliéfem, znaky a nápisem. Na východní straně je nízký reliéf Marie Ochranitelky. Marie s císařskou korunou rozhrnuje rukama plášť, pod nímž jsou blíže nerozlišené postavy věřících. Na severní a jižní straně jsou korunou ozdo­bené rolverkové rámy se znaky. Znaky jsou oba stejné – čtvrcené štíty s dvouhlavou orlicí, helmy a rošty. Na západní straně pilíře je nápis.

Na pilíři stojí sloup s entází zakončený kompozitní hlavicí. Na hlavici stojí socha Marie. Podnož sochy tvoří polokoule obtočená hadem. Po stranách ční hroty měsíčního srpku. Marie stojí se sepjatýma rukama stočený­ma mírně vlevo a pravou nohou šlape na hada. Její šat tvoří řasu splývající z pravého ramene na levý bok. Vlasy má staženy do drdolu a hledí dopředu dolů. Kolem hlavy má obroučku se dvanácti hvězdami.

Postavy svět­ců i Marie jsou v mírně nadživotní velikosti.

Původní evidenční list památky 2:

Na náměstíMíru. Materiál: Pískovec. Třístupňovýpiedestál, na němž vysokýšestiúhelný podstavec, v úhlech odstupňovaný. Z něho vyrůstá hranolový podstavec na plochách s kartušemi, v nichž nápis. Podstavec je ukončen profilováním a vrcholí hladkým sloupem končícímkoritizujícíhlavicí. Na ní stojící postava Madony /moderní?/.Ve spodní části plastiky patronů proti moru /sv. Šebestián, sv.Roch, Jan Nep., sv. Ignác, sv. Antonín, sv.Frant. Seraf./

Pokud jsem něco nepřehlédl, pak se tento sloup nevyskytuje v knihách  Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře, protože okres Trutnov nebyl v tomto cyklu zmapován.