Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí Republiky v Duchcově

Na náměstí Republiky v Duchcově stojí sloup Nejsvětější Trojice.
Městský web:

Barokní sloup, který se nachází na Náměstí Republiky, nechal vybudovat František Josef Jiří z Valdštejna. Sousoší bylo vytvořené v letech 1750-60 duchcovským sochařem Matyášem Kühnelem. Sloup má tvar jehlanu na jehož vrcholu spočívá Nejsvětější Trojice. Pod ní se nachází barokní kartuš s protimorními světci sv. Rochem a sv. Šebestiánem. Celý jehlan lemují putti. Pod jehlanem je umístěn kamenný kvádr se dvěma reliéfy s motivy duší v očistci a ležícího sv. Františka Xaverského. Okolo jehlanu jsou rozestaveny sochy – P. Marie, sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Barbory. Na soklech soch sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého jsou umístěny znaky Valdštejnů a Trautmansdorffů.

Památkový katalog:

Kamenná solitérní barokní skulptura z let 1749 až 1760. Štíhlý, čtyřboký obeliskový dřík vynáší hlavici s plastikou Nejsvětější Trojice. Sloup spočívá na kamenném stylobatu, zvýšený sokl je ohrazen kamennou balustrádou šestibokého půdorysu.

V letech 1720 – 21 byl postaven nákladem Jana Josefa z Valdštejna a jeho manželky Eleonory Marie na duchcovském náměstí mohutný pískovcový oblakový pilíř Nejsvětější Trojice na základě smlouvy učiněné s Františkem Maxmiliánem Kaňkou (jenž byl patrně autorem architektonického řešení pilíře). Ten pro zhotovení sochařské výzdoby uzavřel smlouvu s Janem Brokoffem (kterým byl nepochybně Michal Jan Josef Brokoff, starší bratr Ferdinanda Maxmiliána, stojící v čele dílny až do své smrti roku 1721). Sochař obdržel za své dílo celkem 500 zlatých. Kvůli stavbě pilíře musela být z původního místa přemístěna městská kašna.

Tehdy štafírovaný pilíř s dříkem obtáčeným obláčky a završený seskupením Nejsvětější Trojice stál původně osamoceně (autor Michael Jan Josef Brokoff), bez později přidaných bočních soch a obvodové balustrády (autor: Matthias Kűhnel).

– r. 1868 – manželé Franz a Theresia Platzatkovi ho nechali restaurovat (sochař K. Hockauf – doplnění chybějících částí, sloup byl štafírován v oleji, zábradlí předěláno)

Další renovace sloupu byly provedeny:
– v letech 1891 – 1892
– 1926 – 1930 – restaurátorské práce (prof. Watzal, teplická keramická škola + kameník a sochař Antonín Fiedler)
– 1966 – 1967 – havarijní stav – sloup restaurován (ak. sochař Jiří Gruškovský, Stanislav Hanzl)
– 1979 – sloup restaurován (Karel Pautzer, Bořivoj Rak)
– 1994 – 1996 – sloup restaurován ( Bořivoj Rak, Václav Potůček (1994 – 1995), Milan Baštýř (1996)

Kamenná solitérní stavba je situována ve středu plochy náměstí, v blízkosti kašny sv. Floriána.

Hmota je tvořena štíhlým, čtyřbokým obeliskovým dříkem vynášejícím hlavici s plastikou Nejsvětější Trojice. Obelisk spočívá na kamenném podstavci, zvýšený sokl je ohrazen kamennou balustrádou šestibokého půdorysu. Vnější perimetr okolí sloupu je vymezen pískovcovými mnohobokými patníky spojenými řetězy. V nároží balustrády jsou osazeny dvě plastiky osazené na stlačených soklech. Hlavní průčelí těchto soklů je vždy zdobeno reliéfním znakem, zbývající plochy jsou profilovány prázdnými oválnými kartušemi.

Při severním průčelí balustrády je osazena plastika sv. Josefa, orientována k západu, figura v tradičním ikonografickém vyobrazení muže s plnovousem, dynamicky ponderované roucho, levá dolní končetina nakročena vpřed. Ježíšek v náručí obrácený k sv. Josefovi, dotýká se jeho tváře. Na jeho podstavci je erb Františka Josefa Jiřího hraběte z Valdštejna *24. IV. 1709 Praha, +2. II. 1771 Mnichovo Hradiště, obtočený kolanou francouzského Řádu sv. Michala avšak s na něm zavěšeným klenotem Řádu sv. Ducha), na jižní straně socha sv. Jana Nepomuckého, na jehož podstavci je erb Marie Františky rozené hraběnky z Trauttmansdorffu, manželky výše uvedeného hraběte *27. IV. 1704 Litomyšl, oo 24. IV. 1729 Vídeň, +12. X. 1757 Praha.

Při jižním okraji balustrády plastika sv. Jana Nepomuckého. Figura stojící na stylizovaném terénu, postava mírně esovitě prohnutá, pravá horní končetina zdvihá krucifix, kněžský oděv bohatě řasený. Na soklu reliéfní znak Trautmansdorfů v oválné kartuši, po stranách s boltci a mušlí. Architektura samotného sloupu je tvořena soklem, dříkem a hlavicí. Sokl je hranolový, po stranách sevřený mohutnými volutami vynášející výrazně vyloženou profilovanou římsu. Hlavní plochy soklu jsou zdobeny obdélnými reliéfy. Na západním průčelí soklu reliéf zachycující duše v purgatoriu (očistci), zobrazeny polopostavy se sepjatýma rukama pohlcované plameny. Nad reliéfem konzola s oblakovou kupou a dvojicí andílčích hlav podpírající římsu. Východní průčelí je opatřeno obdélným reliéfem zachycujícím sv. Františka Xaverského s křížem, v pozadí hořící dům zasažený bleskem. Nad reliéfem římsová konzola s andílčí hlavou skrytou v oblakové kupě.

Na vyložené římse soklu při západním průčelí osazena kopie plastiky Immaculaty, s esovitě prohnutou postavou, rozevlátým řaseným šatem, při půlměsíci dvojice andílčích hlav. Originál uložen ve vestibulu městského úřadu. Východní průčelí je osazeno plastikou sv. Barbory, v tradičním vyobrazení, se vzpřímenou postavou, nařaseným šatem, při patě sochy atribut – architektura věže s detailním zpracováním povrchu. Zbývající průčelí zdobena sochami andělů, obě postavy zachyceny v pokleku, v rukou drží kartuše se symbolem krucifixu a kalicha. Dřík sloupu čtyřboký, tvaru obelisku, zdobený solitérně rozmístěnými oblaky, andílčími hlavami nebo celými postavami puttů. Při vrcholu dříku čabraka s vegetabilním závěsem. Na vrcholu dříku stlačená kompozitní hlavice. Na oblakové kupě, po stranách s dvojicí puttů je zobrazena Nejsvětější trojice. Bůh Otec a Syn jako sedící postavy, na kolenou společně drží sferu mundi, Kristus má vztyčenou pravici k přísaze. Nad postavami kovová pozlacená holubice Ducha Svatého v paprsčité gloriole.

Významný doklad vrcholně barokního sochařství v rámci severočeského regionu.

Sloup Nejsvětější Trojice je považován za jednu z dominant prostoru náměstí, dotvářející jeho celkový charakter. Svou sochařskou výzdobou se řadí mezi nejkvalitněji zpracované mimopražské zakázky pražské brokoffovské dílny, vedené tehdy Michalem Janem Josefem Brokoffem. Postavit jej nechal v letech 1720 – 21 majitel panství hrabě Jan Josef z Valdštejna s manželkou Eleonorou na základě smlouvy uzavřené mezi Michalem Janem Josefem Brokoffem a hraběcím dvorním stavitelem Františkem Maxmiliánem Kaňkou a jako import výše zmíněné brokoffovské dílny je tak významnou složkou formálně i početně bohatého soboru trojičních sloupů a pilířů podkrušnohorské oblasti. Tehdy štafírovaný pilíř s dříkem obtáčeným obláčky a završený seskupením Nejsvětější Trojice triumfálního typu stál původně osamoceně. Jeho původní sochařskou výzdobu realizovala brokoffovská dílna za rozhodujícího podílu Michala Jana Josefa Brokoffa a snad i jeho proslulejšího bratra Ferdinanda Maxmiliána. Zejména u formy vypracování vrcholového sousoší, reliéfů a soch klečících andělů je možno nalézt souvislosti s obdobnými pražskými realizacemi téže dílny. Vynikající úroveň představují sochy sv. Barbory a zejména výrazově silné Panny Marie Immaculaty (originál na pilíři dnes nahrazen výduskem a deponován) které se dle ostře zalamovaných hran záhybů draperií od charakteru povrchové modelace soch Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa charakteristického niternou dramatičností svých postav, posílenou zvýrazněnými zornicemi očí i gesty, odlišují (Patrně z těchto důvodů byl r. 1890 tehdejším konzervátorem památkové péče Josefem Grussem tento pilíř autorsky přisouzen M. B. Braunovi, byť byl považován za dílo méně dokonalé, než trojiční sloup v Teplicích). Jsou s největší pravděpodobností nejkvalitnějším dochovaným dílem Michala Jana Josefa Brokoffa. Autorem později (před rokem 1757) přidaných bočních soch a obvodové balustrády je duchcovský sochař Matthias Kűhnel.

Původní evidenční list památky:

Morový sloup na náměstí 1. máje. Na hranolovém soklu obelisk vyvrcholený skupinou N. Trojice. Sokl s volutovými boky, vpředu s reliéfem duší v očistci, vzadu reliéf s pololežícím mužem s krucifixem v náručí, před ním hořící dům. Na římse soklu vpředu asumpta, po stranách andělé, vzadu sv. Barbora. Obelisk pokryt obláčky s putti; vpředu v obláčkové kartuši reliéf sv. Rocha a sv. Šebestiana. Po stranách na diagonálně natočených soklech s esovitě prohnutými stěnami sochy sv. Josefa a sv. Jana Nep. Na soklech valdštejnský a městský znak. Materiál kámen. Práce M. Kühnela z let 1749-60.

Osvětlení sloupu v roce 2015 (Teplický Deník):

18. 10. 2015 – Morový sloup na náměstí Republiky v Duchcově je vidět i za tmy. Město Duchcov rozhodlo na jaře letošního roku o nasvícení této památky. Po nezbytných povoleních a konzultaci s památkáři pracovníci technických služeb instalovali nedávno čtyři světla.

„Je to další krok k oživení našeho náměstí. Rozsvícení morového sloupu probíhá zároveň s rozsvícením veřejného osvětlení,“ řekl starosta Duchcova Zbyněk Šimbera. Morový sloup na náměstí Republiky v Duchcově nechal zbudovat František Jiří z Valdštejna. Sousoší, které je barokní, vytvořil duchcovský sochař Matyáš Kühnel v letech 1750 1760. Sloup je ve tvaru jehlanu. Na vrcholu sloupu spočívá Nejsvětější Trojice. Dále tu jsou světci proti moru sv. Šebastián a sv. Roch.

V knize  Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji od strany 851 po stranu 875.

Michal Jan Josef Brokoff, Matthias Kühnel, obláčkový pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice (Triumfální), 1720-1721, před 1757, pískovec jemnozrnný světle okrové barvy, nové pilířky ohrazení střednězrnný pískovec okrové barvy, originál sochy Panny Marie umístěn v inetriéru budovy MÚ a další originální kusy sochařské výzdoby v depozitáři NKP SZ Duchcov.

Samotný čtyřboký pilíř ovíjený oblaky, anděly a andělskými hlavičkami vrcholí sousoším Nejsvětější Trojice triumfálního typu. Na čelní a zadní stěně podstavce jsou reliéfy představující Duše v očistci a Smrt sv. Františka Xaverského.Na římse podstavce stojí dále sochy Panny Marie Immaculaty (v čele) a sv. Barbory (vzadu), po stranách sedí dva efébové s kartušemi. Levý z nich drží kartuši s reliéfem Ukřižovaného a pravý kartuši s reliéfem ciboria s hostií. Na čelní straně pilíře se nalézá reliéfní zobrazení protimorových patronů: sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie. Součástí balustrového zábradlí kolem statue jsou též podstavce s dvojicí světců: sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa s Ježíškem. Na těchto podstavcích se nalézají reliéfní znaky Valdštejnů a Trauttmansdorffů.

Pro zbytek velmi obsáhlých informací o historii sloupu a jeho různých opravách si pořiďte výše zmíněnou knihu.