Sloup se sochou Bolestného Krista (Ecce Homo) na zahradě zámku Chrámce

Na zahradě zámku Chrámce (severozápadně od jeho budovy) stojí nepůvodní sloup se sochou Bolestného Krista (Ecce Homo).

Sloup umístěný na veřejnosti nepřístupné zahradě soukromého zámku je kulturní památkou:

Sloup má dvoudílný sokl, na jeho horní části je reliéf P. Marie (?) a zbytky nápisu. Na vysokém sloupu je umístěná socha sedícího Bolestného Krista, podpírajícího si levou rukou hlavu. Tato hodnotná památka z roku 1698 pochází ze Saběnic. Sloup stál původně na návsi v Saběnicích (MO), na dnešní místo byl přemístěn (rozhodnutí odboru kultury ONV v Mostě z roku 1987)

Sloup se sochou Bolestného Krista tvoří dvoustupňový hranolový sokl, sloup a na jeho vrcholu socha Bolestného Krista. Skulptura je umístěna na dvoustupňové kamenné základně obdélného půdorysu. Dolní stupeň je širší, užší vrchní má zvýrazněný horní okraj. Sokl stojí na nízkém podstavci – užším, než základna, avšak mírně širším než dolní stupeň soklu. Sokl tvoří dvě části – dolní stupeň je nižší a širší, bez výzdoby, ukončený přesahující profilovanou římsou. Horní stupeň má vlastní profilovaný podstavec, konvex-konkávně se zužující směrem vzhůru. Sokl má na přední stěně reliéf, umístěný v mělké, nahoře půlkruhově zakončené nice, zobrazující P. Marii (?). Jde o sedící postavu v dlouhém šatu a plášti, kryjícím záda a částečně i paže. Ty jsou ohnuté v lokti, pravá ruka spočívá na klíně, levá na hrudi. Hlava s dlouhými vlasy, krytými rouškou, je lehce nakloněna k pravému rameni. Pod šatem jsou viditelné špičky bot. Na zadní a levé boční stěně soklu jsou zbytky nápisů, dnes již velmi špatně čitelných. Starší evidenční list uvádí tato znění nápisů – na levé boční straně: „REMOS / F. 1824“, na zadní straně: „HANC COLVM / NAM EREXIT / DANIEL RVTOLB(D ?)H / SEEMAHN / DIE 8 NOVEMBRIS / A 1698“. Oba nápisy se nacházejí v obdélném zrcadle s dovnitř vykrojenými rohy. Na pravé boční stěně soklu je pouze prázdné zrcadlo. Sokl ukončuje přesahující profilovaná římsa. Na sokl navazuje sloup s entazí, stojící na nízké základně. Má profilovanou patku a korintskou hlavici. Na vrcholu sloupu je socha Bolestného Krista, umístěná na deskové základně. Jde o postavu sedícího Krista, nohy jsou od sebe oddálené, takže je vidět bederní rouška. Kromě ní je Kristus oblečený ještě do pláště, sepnutého na prsou a kryjícího část paží. Ty jsou ohnuté v lokti, pravá ruka se zaťatými prsty spočívá na pravém koleni, levá ruka podpírá hlavu, nakloněnou k levému rameni. Kristus má krátký vlnitý plnovous, dlouhé vlasy, splývající v pramenech, na hlavě je trnová koruna. Zadní strana sochy je téměř bez členění.

Datovaná raně barokní skulptura je sochařským dílem dobré kvality provedení, dokládajícím vývoj regionálního sochařství; přemístěním z návsi v Saběnicích však ztratila svůj původní historický kontext.

Původní evidenční list památky:

Sloup s plastikou Ecce Homo ve středu obce na návsi.

Provedeno z pískovce. Na nízkém stupni je osazen dvojitý hranolový podstavec. Spodní širší je ukončen profilovanou římsou a na čelní straně je ozdoben figurálním reliefem sedící Bolestné Panny Marie. Horní rovněž ukončen profilovanou římsou má na zadní straně nápis s datací. Na boční straně vlevo „REMOS F. 1824“. Na podstavci vztyčen korintský sloup. Na něm sedící Kristus zahalen pláštěm s trnovou korunou na hlavě. Hlavu má podepřenu o levou ruku.

Kámen mírně zvětralý. Mechanicky poškozen, hlavně spodní římsa.

TO MK 13070/70 – II/2 z 22.9.1970 – transferováno do Chrámců.

Kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji popisuje tento sloup na stranách 763 až 765:

Neznámý autor, pískovec středně-  až hrubozrnný světle až sytě okrové barvy s výraznými železitými skvrnami. Na zadní stěně druhé etáže podstavce nápis:

HANC COLVM
NAM EREXIT
DANIEL RVTOLPH
SEEMAHN
DIE 8 NOVEMBRIS
A: 1698

Na levé stěně druhé etáže podstavce nápis:

REMOS
E 1824

V archivních pramenech se s tímto sloupem setkáváme poprvé v soupise havraňské farnosti, kam Saběnice náležely, ze 6. února 1837. Soupis uvádí, že sloup stojí na obecním pozemku a že se obec zavázala, že bude památku provždy udržovat v dobrém stavu.

V roce 1976 byl sloup transferován ze Saběnic do Litvínova, odtud pak po změně původního rozhodnutí byl roku 1978 znovu přemístěn, tentokrát do areálu zámečku v Chrámích, kde byl téhož roku restaurován. Transfer i restaurování provedli akademičtí sochaři Karel Pauzer a Bořivoj Rak. 

Kniha cituje jak z připraveného rozpočtu tak i restaurátorské zprávy.