Sloup Nejsvětější Trojice v Dubé

Zatímco kolem jednoho sloupu v Dubé jezdíme běžně, ten druhý, významnější a větší, je běžným motoristům skryt. Stojí totiž v blízkosti radnice na Masarykově náměstí.

Tento sloup se uvádí takřka vždy ve spojitosti se samotnou Dubou jako jedna z největších pamětihodností, ale na netu se toho příliš dohledat nedá. Naštěstí se mu alespoň povšechně věnují propagační materiály města (stačí zajít do Infocentra v knihovně na radnici) a samozřejmě kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji, kde je popisován od strany 69 do strany 75.

Sloup Nejsvětější Trojice na Masarykově náměstí v Dubé

Na vrcholu sloupu je sedící Nejsvětější Trojice (při pohledu z čelní strany Bůh Otec vpravo od kříže, Ježíš Kristus vlevo se zlatým žezlem a pod nimi zlatá holubice se svatozáří – Duch svatý).

Nejsvětější Trojice na vrcholu sloupu

Vrcholová partie sloupu Nejsvětější Trojice v Dubé

Pod nimi na čelní straně stojí neposkvrněná Panna Maria (zřejmě na zeměkouli).

Neposkrvněná Panna Maria pod Nejsvětější Trojicí

Zeměkoule, na níž stojí Panna Maria na vrcholu obláčkového sloupu

O něco níž obklopuje sloup trojice sv. Josef, Anděl strážce (archanděl Rafael) a sv. Juda Tadeáš.

Svatý Josef

Socha Anděla strážného

Svatý Juda Teadáš

Nejníže, až na podstavci pak stojí sv. Jan Nempomucký, sv. Antonín Paduánský a sv. Ivan.

Svatý Jan Nepomucký

Svatý Antonín Paduánský

Svatý Ivan

Na čelní straně je latinský nápis, jehož překlad zní „Pocestný, zde stůj, trojici vzývej, Panně, životu a těmto svatým pocty poskytuj“.

Nápis na čelní straně sloupu

Nápis vpravo je dedikační o zřizovatelce sloupu „Errichtet von Katharina Gräfin von Swerts-Sporck 1726“, poslední nápis – vlevo – je pak o renovacích v roce 1882 a 1909.

Nápis na prvé straně podstavce sloupu

Nápis o provedených renovacích sloupu na levé straně podstavce

Jak vyplývá z uvedeného nápisu, pískovcový sloup byl postaven roku 1726 nákladem Anny Kateřiny hraběnky Sweerts-Sporck, manželky majitele berštejnského panství Františka Karla Rudolfa. První písmená zmínka je ve farní pamětní knize z roku 1785. Tento zápis uvádí, že na ohrazení byla další vyobrazní – sv. Kateřiny, sv. Václava a sv. Floriána, a nápisy v té době vypadaly zcela jinak. Další zápis pochází z roku 1835 ze soupisu soch dubské farnosti, dubský děkan ale v zápise prokázal značnou neznalost historie sloupu – tvrdil, že je sloup bez nápisů a byl zřízen z darů dobrodinců.

Obličeje andílků na obláčkovém sloupu

Opravy, uvedené dnes na jednom z nápisů na podstavci, nejsou zdokladovány. Další zprávy jsou až ze 30. let 20. století. 26. července 1937 dubský purkmistr oznamoval Státnímu památkovému úřadu, že sloup je v havarijním stavu. SPÚ navrhl tři restaurátory, město si vybralo Franze Rosu z Horní Police, návrh rozpočtu byl ale nad možnosti městského rozpočtu. SPÚ tvral na alternativních kalkulacích dalších restaurátorů (Josef Bažant z Rumburka, Josef Kulhánek z Hořic v Podkrkonoší, František Pechwitz z Litoměřic), oprava ale zřejmě realizována nebyla. Až roku 1955, kdy MNV plánovalo úpravy parčíku na náměstí, byla navržena oprava sousoší. Opět chybí doklad, že by k restaurování skutečně došlo.

Celkový pohled na sloup Nejsvětější Trojice z čelní strany

Detail podstavce sloupu a schodiště

Písmená zpráva o provedeném zásahu je tak až z roku 1976, kdy práce provedli akademičtí sochaři Ladislav Šobr a Ladislav Pichl. Další velká oprava byla provedena v roce 1994 akademickým sochařem Pavlem Mikou a Radomilem Šolcem. Kniha obsáhle cituje z obou zpráv.

Pohled na obláčkový sloup, obklopený sochami svatých

Zřejmě se prováděly ještě novější opravy, ve svém portfoliu sloup uvádí tento umělecký kovář ->

Aktualizace – městský web:

Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí v Dubé byl postaven v roce 1726 Annou Kateřinou Sweerts-Sporckovou jako památka na morovou epidemii a požár, které zasáhly město. Sloup je zdobený sochami a symbolizuje víru, přičemž byl v roce 1958 prohlášen kulturní památkou a naposledy restaurován v roce 2018.

Tyto sloupy byly často stavěny v souvislosti s morovými epidemiemi, velkými požáry či jinými neštěstími.

5. 7. – 1. 12. 1680 drásala Dubou morová epidemie, při které zemřelo 134 lidí (pohřbeni na morovém hřbitově u dnešní budovy bývalé sušárny chmele). 20. 4. 1692 zničil velkou část města požár, při kterém zemřelo několik lidí a mnoho domácích zvířat. V souvislosti s těmito katastrofami nechala v roce 1726 Anna Kateřina Sweerts-Sporcková (manželka hraběte Františka Karla Rudolfa) vystavět uprostřed náměstí barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Panny Marie. Na vrcholu jsou umístěny kříž a sochy Boha Otce a Ježíše, pod nimi na kovovém půlměsíci stojí Panna Maria Neposkvrněná (Immaculata) a nad hlavou má holubici jako ztělesnění Ducha Svatého. V horním patře stojí sv. Josef Pěstoun s malým Ježíškem na ruce, okřídlený Anděl Strážce (u nohou má postavičku dítěte) a sv. Juda Tadeáš s kyjem v ruce. V nižším patře můžeme vidět sv. Jana Nepomuckého, sv. Antonína Paduánského s malým Ježíškem v náručí a sv. Ivana. Samotný sloup je tvořen oblými mračny, z nichž vykukují hlavičky andílků s křidélky. Na soklu se bohužel nedochovaly vyobrazení sv. Kateřiny, sv. Václava a sv. Floriána ani nápisy skrývající chronogramy. Dle farní pamětnice víme, že na severní straně byl nápis „VIator hIC sta, TrInItateM aDora, VIrgInI Vitae et hIs SanCtIs pIe honores praebe“ („Pocestný zde stůj, Trojici vzývej, Panně, životu a těmto svatým zbožné pocty poskytuj“), ve kterém byl zakódován rok vystavění sloupu. Dnes je tento nápis (lehce upravený) vytesán do bílošedé mramorové desky. Na další je připomínka Kateřiny Sweerts-Sporckové (1726) a na třetí sdělení o opravách roku 1882 a 1909. Tyto mramorové desky a nejvyšší stupně schodiště byly dodány ke sloupu později. V roce 1958 byl tento sloup prohlášen kulturní památkou. Restaurován byl roku 1994 kvůli havarijnímu stavu některých soch. Poslední opravy proběhly v roce 2018. Jeho vlastníkem je město Dubá.