Sloup Nejsvětější Trojice ve Varnsdorfu

Do knihy Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji se jednou skulpturou propracoval dokonce i Varnsdorf. Jedná se o sloup Nejsvětější Trojice na ulici Pohraniční stráže, kterému byl věnován II. díl osudů varnsdorfských pomníků a soch v Hlasu severu 23/2012 autorů Josefa Rybánského a Vandy Štemberové:

Vydáme-li se procházkou z náměstí Edvarda Beneše nejprve ulicí Legií, z níž odbočíme ostře vlevo do Východní ulice, která se plynule změní v ulici Pohraniční stráže, dojdeme k velmi
zajímavému uměleckému dílu z 18. století – k vysokému pískovcovému sloupu, v horní partii ozdobenému oboustranným sousoším Nejsvětější Trojice.

Tento výjev je doménou především sloupů označovaných jako morové. Krásným příkladem je sloup rumburský, který připomíná morovou nákazu z roku 1680. Ten ale nevyrostl pouze jako připomínka strašné epidemie, ale především jako poděkování Bohu za její překonání. Během epidemie se totiž všichni obraceli o pomoc k Boží milosti. V Rumburku vznikl dokonce i závazný předpis, podle kterého musel každý, kdo zaslechl vyzvánět kostelní zvony, pokleknout a pětkrát odříkat Otčenáš, ať už se nacházel kdekoliv, doma, na ulici či na poli. Záhy po dokončení, v listopadu 1681, se sloup stal významnou součástí městského života. Každý rok ve svátek Nejsvětější Trojice k němu proudila děkovná procesí. Ale nedosti na tom, vykonán byl také slavnostní slib, že v tento den půjde alespoň jedna osoba z každého rumburského domu ke zpovědi a svatému přijímání.

Varnsdorfský sloup ale vznikl až v roce 1773, a to jako připomínka zákeřné epidemie, při které v letech 1771-1772 zemřelo ve Varnsdorfu na 419 lidí. Otevřeme-li notně ošoupané desky varnsdorfských úmrtních matrik – nezapomínejte, že vznikly před více než dvěma sty léty – zjistíme, že tehdy zemřel ve Varnsdorfu skutečně vyšší počet obyvatel než obvykle.

A to především roku 1772, kdy tento svět opustilo na 243 duší, o rok dříve jich zemřelo 176. Obě čísla přesahují řádově o desítky tehdejší průměrnou místní úmrtnost. Je tedy pravděpodobné, že zde skutečně řádil nějaký typ epidemického onemocnění. S jistotou však můžeme říci, že o mor nešlo, neboť ten se v Evropě ve větší míře projevil naposledy v letech 1711-1715.

Sokl sloupu je ze všech stran ozdobený výjevy ze Starého a Nového zákona v nízkém reliéfu. Na čelní straně orientované přibližně jihozápadním směrem nalezneme Ježíše přijímajícího křest v řece Jordánu, nad nímž se nachází nápis „Die Tauff Christi“ (Kristův křest), a ještě o něco výš je na římse špatně dochovaný letopočet, který můžeme pravděpodobně číst jako 1773. Na pravé straně soklu se nachází reliéf zobrazující motiv stvoření Evy s nečitelným nápisem. Na levé straně je Zvěstování Panně Marii s nápisem „Die Verkundigung“ a zadní strana nese Vyhnání z ráje s nápisem „Die Vetreibung von Paradies“.

Dnes už své neduhy většinou neléčíme pomocí Otčenášů a k nadpřirozenu se obracíme spíš zřídka. A možná je to škoda, protože kdo ví, kolik krásných „sloupů“ zůstane navždy ukryto jen v nás samých.

Ke sloupu se dá dojít po silnici „kočičích hlav“ buď od budovy základní školy na Východní (bývalá III. národní), nebo v opačném směru od Hrádku. Naproti odbočce do ulice Na Měkovině u domu čp. 2081/12 je mezi ploty zaklíněn sokl z hrubého lomového kamene, na němž se nachází 4 patníky, propojené dřevěným plůtkem. Uprostřed pak stojí samotný sloup, který je díky tomuto vyvýšení nad terénem a sousedícím parcelám částečně nepřístupný. Začlenění do zahrady domu provedl architekt Julius Heinrich Richter roku 1925, kdy byl dům postaven.

Situování sloupu v zahradě domu

Podle článku v HS sloup neznámého autora vznikl v roce 1773 jako připomínka epidemie v předchozích dvou letech, kdy ve Varnsdorfu zemřelo 419 obyvatel města (vzhledem k tomu, že poslední mor prošel Evropou v letech 1711-1715, muselo jít o nějakou jinou epidemii). Zmíněná kniha udává rok 1737 a dovolává se letopočtu na čelní straně římsy podstavce, s nějvětší pravděpodobností ale jde o chybu (viz foto). Písemně je poprvé zmiňován v soupise soch varnsdorfské farnosti 1837 s tím, že ho nechal postavit sedlák Anton Pallme, který ho také udržoval.

Těžko rozeznatelný letopočet na čelní hraně římsy

Na vrcholu sloupu je oboustranné sousoší tzv. Triumfální Nejsvětější Trojice s holubicí Ducha svatého pod nohama Boha Otce a Boha Syna. Rozeznání detailů chce ale velkou fantazii, socha je v bídném stavu, navíc na ní visí zbytky uschlé vegetace.

Několik pohledů na vrcholovou plastiku Nejsvětější Trojice

Podstavec je ze všech stran ozdoben výjevy ze Starého a Nového zákona v nízkém reliéfu. Na čelní straně nalezneme Ježíše přijímajícího křest v řece Jordánu, nad nímž se nachází nápis „Die Tauff Christi“ (Kristův křest). Nad ním je již zmiňovaný letopočet.

Reliéf na čelní straně podstavce

Na levé (tady podle mého pro změnu chybuje HS, který udává, že vpravo) straně je reliéf zobrazující motiv stvoření Evy s nečitelným nápisem.

Reliéf na pohledově levé straně podstavce.

Na straně pravé je Zvěstování Panně Marii s nápisem „Die Verkundigung“.

Reliéf na pohledově pravé straně podstavce.

K zadní straně jsem se nedostal, tam je prý Vyhnání z ráje s nápisem „Die Vetreibung von Paradies“. Všechny reliéfy jsou silně poškozené, místy jsou vidět i dlouhé praskliny.