Sloup svatého Jana Nepomuckého na náměstí J. Gurreho v Římově

Na travnatém prostranství na náměstí J. Gurreho v centru Římova stojí sloup svatého Jana Nepomuckého.

Na webu Oddělení péče o církevní památky (Biskupství českobudějovické) jen stručná zmínka v sekci Kamenné sochy sv. Jana Nepomuckého v českobudějovické diecézi:

Jednoduché sloupy nebo pilíře, na jejichž vrcholcích je osazena socha sv. Jana Nepomuckého, známe z Dolní Cerekve (dat. 1715) a Kámena (dat. soklu 1703) na Pelhřimovsku, z Dobronic u Chýnova (z doby kolem roku 1840) dále jej můžeme spatřit na náměstích a návsích: v Rožmberku nad Vltavou (dat. 1722, nechal postavit Josef Antonín Herusch), v Česticích na Strakonicku (z doby kolem roku 1750), Římově (dat. 1729) a v  Soběnově (rustikální socha z doby kolem roku 1750).

Z různých netových zdrojů:

Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého najdeme v jihočeském Římově na zdejším Náměstí J. Gurreho. Pochází z roku 1729 a jedná se o poměrně jednoduchý sloup, na jehož vrcholu je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého ve výrazně podživotní velikosti.

Sloup stojí na hranolovém postamentu, který je umístěn na jednoduché čtvercové základně. Je zakončen římsou, na které můžeme vidět samotnou postavu oblíbeného českého světce. Ten je zde zpodobněn zcela tradičně, a to jak z pohledu výtvarného (zdobný kněžský úbor), tak ikonografického (kamenný krucifix, zlacená palmová ratolest a svatozář s pěti hvězdami).

Kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Jihočeském kraji popisuje tento sloup na stranách 57 až 59:

Architektonické články žula, figura mušlový vápenec, není kulturní památkou. Na podstavci vpředu datace 1729.

Sloup vznikl v roce kanonizace sv. Jana. V souvislosti se stavbou nové silnice ve třicátých letech 19. století byl sloup přemístěn. Se stavbou silnice bylo započato v roce 1835, v roce 1836 dospěly stavební práce na náves; farní pamětní kniha uvádí, že tehdy „rozšířena jest tedy plocha, snesen v Dolním Římově pahrbek mezi Slamkou neb Přibylem a Čoučerou a porovnána celá náves.“ O přenesení sloupu zpravuje soupis soch v římovské farnosti, napsaný 21. srpna 1837, ve kterém je sloup popsán takto: „Socha sv. Jana Nep., jež stávala jinak na návsi, byla nyní kvůli urovnání tohoto prostranství odebrána a čeká na umístění, které určí slavný římovský úřad. Tato socha, opatřená letopočtem 1727 (!), je vytesána z kamene, sestává z čtyřstranného podstavce a kulatého sloupu se čtyřstranným nástavcem, na němž se nachází socha sv. Jana. Není bez důstojnosti. Obec si tuto sochu přivlastňuje a provádí nezbytné opravy, štafírování atd.“

Přenesení sloupu popisuje s odstupem několika let i obecní pamětní kniha, založená v roce 1850. „… muselo se hnouti též sochou sv. Jana Nep., jež stávala na kopečku před Caizem (hospodou) a Čunou (Michalem), a an pro ni příhodného místa nebylo, postavena k cestě k chaloupce Kožantové, kde se docela ztrácí; a jest naděje, že se nyní jinam na nějaké lepší místo přenese.“

V roce 1859 byl sloup opraven. V obecní pamětní knize se o tom píše: „Téhož roku nechali obyvatelé sochu sv. Jana u studnice okrášliti a sochu dobře pozlatiti, která 22 zl. r. č. stála; na to Jan Přibyl 8 zl., Ignác Šimeček, učitel zde, 3 zl., P. vikář 2 zl., p. Ferdinand Fürst 1 zl., Karel Lofnen 1 zl. r. č., ostatní složili občané dolní římovský“.

Znovu byl sloup opraven v roce 1921. Děkan P. Jaroslav Paulus tuto skutečnost zapsal toho roku do farní pamětní knihy hned dvakrát. V jeho prvním zápise? „Poslal jsem do Krumlova Schönbauerovi pouze sochu P. J. z kaple Chromý Žid, která byla už loni renovována, ale na úpalu slunečním rozpraskala, a pak kamennou sošku sv. Jana Nep. (na návsi), kterou v nedostatku peněz opatří zatím polychromií místo zlatem. Náklad na opravu bude uhražen sbírkou Josefky Kalinové, dcery řezníka a hostinského.“ Druhý zápis pak: „V dubnu opravil Schönbaur v Krumlově sošku sv. Jana na návsi. Původně byla pozlacena – protože zlacení by bylo nesmírně drahé, opatřena zatím olejovou polychromií. Sloup očistil a otlučené římsy zarovnal zedník Jakub Nedorost. Oprava sochy stála 300 K a sebrala mi je u dobrodinců Josefka Kalinova, dcera řezníka a hostinského.“

Obecní pamětní kniha: „Opravu tuto vedl p. Farář Jaroslav Paulus nákladem od dobrovolných dobrodinců. Sošku sv. Jana opravil v dubnu sochař p. Schönbauer z Českého Krumlova, kamenný sloup očistil zedník Jakub Nedorost z Brašovic.“

Pouhých devět let po této opravě, v roce 1930, byl sloup opravován znovu, přičemž byl opětně o nevelký kus posunut. V knize obsáhlá citace zprávy děkana P. Františka Gabriela. Vyplývá z ní, že bylo rozhodnuto pokácet dva sousední kaštany (jeden z nich zmrznul) a při tom zjištěno, že sloup se naklání vzad, protože podstavec nadzvedly kořeny. Došlo k přesunu na novou betonovou odezdívku – „ujal se toho p. stavitel Kožant, který pomocí kladkostroje dal celý monolit vyzvednouti a na nový podstavec přemístit. … p. Hoch z Č. Budějovic pěkně oštafíroval sochu a ta na sloup vyzdvižena, zapuštěna a otočena tak, aby vítala příchozí do Římova směrem od hřbitova.“

Naposledy byl sloup posunut v roce 1995. V obecní pamětní knize: „V měsíci dubnu opět pokračuje úprava místního parčíku. … Vzhledem k nové geometrii chodníků byla přemístěna socha sv. Antonína (!) o několik metrů“. Ve skutečnosti byl sloup posunut pouze asi o 1 m; přitom nalezeny mince z roku 1930, které byly znovu uloženy d základů spolu s novými mincemi z roku 1995.