Sloup Nejsvětější Trojice před klášterem dominikánů u Piaristického náměstí v Českých Budějovicích

Ve vstupu z Česká ulice na Piaristické náměstí v Českých Budějovicích před klášterem dominikánů stojí proti sobě sousoší Kalvárie a sloup Nejsvětější Trojice.
Sloup je součástí památkově chráněného areálu kláštera:

Areál zahrnuje kostel Obětování Panny Marie, bývalý klášter, rajský dvůr, Bílou věž, zahradu s ohradní zdí, sochy sv. Dominika, sv. Zachariáše, sv. Josefa, sv. Anny a sv. Vincence a dále sloup Nejsvětější Trojice a Kalvárii ležící mimo vlastní chráněný areál při vstupu z České ulice.

Restaurátorská údržba v roce 2018 ->

Původní evidenční list památky (znění nápisů opraveno dle níže citované knihy):

Sloup Nejsvětější Trojice za čp. 427 v České ulici při vstupu na Piaristické náměstí.

V nice ohradní zdi, pískovec. Na soklu, řešeném na půdorysu okoseného trojúhelníka s konkávně probranými stěnami, doplněným volutami a ukončeným římsou, je osazen sloup s kompositní hlavicí. Na hlavici na oblaku sedící postava Boha-Otce v plášti, s tiarou na hlavě, která drží kříž s Ukřižovaným. U nohou skupiny letící postava holubice. Na stěnách soklu tři pamětní nápisy s chronogramem: „VnI / trInoqVe / DoMIno / sIt LaVs / atqVe / VIrtVs / In / saeCVLa“ – „Patron / Erasmus / Jani / und / Helena / ianin / in /Anno / 1741“ – „AVf DIe / heILIge / DreYfaL / tIgkeIt / traVe / VnD baYe / ICh In / eWIGkeIt“. Sousoší je chráněno původní železnou kovanou mřížkou.

Kámen zejména na soklu rozrušen, části nápisu už nečitelné.

Na wiki zmínka:

Autor Josef Dietrich. Sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice. Objednatel mlynář Erasmus Jene. Původně umístěn na hřbitově 19. listopadu 1740, posvěcen 22. července 1941, na současné místo proti Kalvárii přemístěn po zrušení hřbitova.

Encyklopedie Českých Budějovic:

Roku 1740 byl na hřbitově vztyčen sloup Nejsvětější Trojice od J. Dietricha. Od 2. pol. 18. století však začaly probíhat úpravy související se zrušením hřbitova. Sloup byl přemístěn k nové vstupní brance z České ulice, proti sousoší Kalvárie od J. Dietricha z 1731.

Hrady.cz:

Barokní kalvárie je z r. 1741 a sloup Nejsvětější Trojice naproti z r. 1740. Jsou dílem význačného budějovického sochaře Josefa Dietricha. Součást areálu dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie. Před rokem 1809 stávala mezi oběma díly brána s obrazem znázorňujícím založení kláštera.

Přímo naproti Kalvárii se tyčí sloup Nejsvětější Trojice z roku 1740 (19. listopadu), na náklady mlynáře Erasma Jeneho, na jehož podstavci je též latinský donační nápis. Původně stával na hřbitově a po jeho zrušení byl umístěn na současné místo.

Diplomová práce „Sochy v Českých Budějovicích“ Petra Hepnara z roku 2024:

Dalšími z Dietrichových monumentálních děl jsou Sloup Nejsvětější Trojice a Kalvárie. Obě díla byla dokončena roku 1742. Nacházejí se na původním místě u vchodu na Piaristické náměstí z České ulice. Dnes volný průchod mezi těmito sousošími býval v minulosti přehrazen bránou, která uzavírala přístupovou cestu ke klášteru a na přilehlý hřbitov.

Sloup nejsvětější Trojice je zakončen korintskou hlavicí, na níž je umístěna socha nejsvětější Trojice.

V knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Jihočeském kraji se o sloupu píše na stranách 41 a 42:

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (Gnadenstuhl) u dominikánského kostela, asi Josef Dietrich. Podstavec, patka a dřík ze žuly, figury a hlavice sloupu z mušlového vápence. 

Podle nápisu na podstavci dal sloup Nejsvětější Trojice Sonntagberské (dle vzoru milostného obrazu Nejsvětější trojice ze známého poutního místa v Dolních Rakousích) u vchodu na bývalý hřbitov postavit v roce 1741 Erasmus Jani a Helena Janová. Kronika Lukase Bernarda Schneidera uvádí: „Roku 1740 dne 19. listopadu byla postavena socha Nejsvětější Trojice … posvěcena 22. července 1741). Za autora sloupu je pokládán českobudějovický sochař Josef Dietrich.

V restaurátorské zprávě z roku 1983 je zmínka o restaurování kolem roku 1968, o němž neexistuje žádný doklad. 5. listopadu 1982 akademičtí sochaři Aloisie Viškovská, Miroslav Vajchr, Václav Hlavatý a Josef Vitvar uzavřeli hospodářskou smlouvu na restaurování sloupu i protější Kalvárie.

Kniha cituje detaily ze zprávy o plánovaných pracích. Ke jmenovaným přibili ještě Josef Vitvar ml. a Petr Vitvar, dne 29. listopadu 1983 vypracovali restaurátorskou zprávu.