Sloup Panny Marie na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích

Na východním okraji Mariánského náměstí v Českých Budějovicích mezi ulicemi Riegrova a Na Sadech je umístěn sloup Panny Marie.
Wiki:

Mariánské sousoší neboli sousoší Panny Marie Budějovické umístěné na Mariánském náměstí vzniklo v roce 1716 jakožto poděkování Panně Marii za ochranu města Českých Budějovic před morovou epidemií roku 1713. Autorem je český barokní sochař Josef Dietrich, kamenické práce měl na starosti Kristián Horn. Na vrcholu stojí Panna Maria Budějovická, od ní nalevo svatý Mikuláš, napravo svatý Auracián (patroni města) a dole zleva svatý Šebestián, svatá Rozálie a svatý Roch, ochránci před morem. Sochy doplňuje znak města Českých Budějovic a nápis:

Sousoší bylo původně umístěné před bývalou Pražskou branou (v hlavním prostoru Mariánského náměstí).[1] V roce 1953 bylo rozebráno a jeho části skladovány na různých místech. Kamenné bloky byly deponovány do zahrady špitálu sv. Trojice a sochy na biskupství.[2] Roku 1991 došlo na rekonstrukci, kterou provedl sochař Ivan Tlášek. Sousoší nebylo sestaveno na původním místě, ale v současném prostoru dříve zvaném Lobkowiczovo náměstí (podle krajského hejtmana Augusta Longina Josefa Lobkowicze, který v těchto místech nechal roku 1823 vystavět kašnu zásobovanou čistou vodou; v době cholerové epidemie, kdy byla voda v městských studních kontaminována). Ze sousoší zůstal na náměstí původní sokl, originály soch byly uložené do lapidária (křížové chodby) kláštera v Borovanech a jejich místo nahradily repliky. Ke kolaudaci došlo 1. července 1993.

Encyklopedie Českých Budějovic:

Roku 1716 bylo před Pražskou branou postaveno sousoší Panny Marie Budějovické, obklopené sochami patronů města a světeckých ochránců proti moru, dílo místního sochaře J. Dietricha. Mělo vyjadřovat vděčnost obyvatel města za přežití morové epidemie 1713. V jeho blízkosti dal 1823 krajský hejtman August Longin Josef Lobkowicz (1797—1842) postavit dnes již neexistující kašnu v podobě antického chrámku; nevelký prostor kolem ní dostal jméno Lobkowiczovo náměstí.

Největší změny postihly Mariánské náměstí po 1949. Mariánské sousoší, překážející dopravě, bylo odstraněno, hostinec Na staré poště zbořen a na jeho místě postaven první výškový obytný dům ve městě. Náměstí se zvětšilo, ale zůstalo urbanisticky nedořešeno.

Mariánské sousoší bylo po restauraci v 90. letech 20. století znovu postaveno poblíž původního stanoviště.

Diplomová práce „Sochy v Českých Budějovicích“ Petra Hepnara z roku 2024:

Josef Dietrich (*1677, †2.5.1753)

Byl sochařem původem z Trhových Svinů, kde se v roce 1677 narodil. Předpokládá se, že se vyučil v některé pražské sochařské dílně. Za jeho učitele je považován sochař a řezbář Matěj Václav Jäckel. Josef Dietrich přišel v roce 1710 do Českých Budějovic, ne však jako obyčejný sochař, nýbrž již jako sochařský mistr. Žil se svou manželkou v Krajinské třídě, kde spolu vlastnili dům.

Pravděpodobně první velkou zakázkou, kterou Dietrich v Českých Budějovicích dostal, bylo morové sousoší, které lze dodnes obdivovat na Mariánském náměstí nedaleko od jeho původního umístění. Bylo vytvořeno roku 1716 ve spolupráci s kameníkem Kristiánem Hornem. Sousoší zobrazuje Pannu Marii Budějovickou stojící na prominentním místě uprostřed sousoší na zužujícím se podstavci s pěti amorky a nápisem „THAVMATVRGAE VIRGINI HVIATI ET HIS BEATIS PATRONIS PRO HONORE POSVIT SENATVS POPVLVSQVE BVDVICENSIS“.

Je zobrazená dle předlohy na mariánském obrazu, který se nachází v kostele Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí. Tak jako na obrazu mají všechny sochy Panny Marie klasové dlouhé rozpuštěné vlasy, splývavý šat posázený klasy a náhrdelník ve formě slunečních paprsků. Jediným rozdílem od ostatních je gloriola, která má paprsčitou podobu. Deset rozeklaných zlatých paprsků vybíhá ze středového upevnění a je to nejvyšší bod celého sousoší.

Mimo Panny Marie je na sousoší dalších pět světců. Po levé straně sochy Panny Marie stojí svatý Mikuláš zachycený jako starý muž v biskupském oděvu, který vzhlíží ke středové soše. V levé ruce drží knihu a v pravé biskupskou berlu. Vpravo od Panny Marie se nachází svatý Auracián. Ten je zobrazen v oděvu římského vojáka. Pravou rukou se drží v dramatickém gestu na prsou a levou svírá dlouhý meč opřený o podstavec. Dále se na sousoší nacházejí sochy tří světců, kteří byli spojováni s ochranou před tehdy tolik obávaným morem: svatý Šebestián, Roch a Rosálie. Pod svatou Rosálií je zachycen městský znak. V současnosti se na sousoší nacházejí kopie soch od sochaře Ivana Tláška. Originály soch jsou deponovány v lapidáriu kláštera v Borovanech.

Bakalářská práce „Latinské nápisy města Českých Budějovic“ Marie Frojdové z roku 2014:

Dietrichovy sochy spojené s latinskými nápisy jsou napodobeniny svatých. Motivem jejich vzniku je buď vzdání úcty těmto svatým, nebo poděkování, nejčastěji za odvrácení moru.

Městská rada Českých Budějovic se již v roce 1713, kdy se městu vyhnula morová epidemie, rozhodla na poděkování postavit sousoší Panny Marie Budějovické. Předlohou jim byla Panna Maria Budějovická – dle zdejšího místního obrazu a zdejších svatých patronů. „Panna Marie Budějovická je vypodobněná na gotickém milostném obrazu v klášterním kostele s rozevlátými vlasy v charakteristickém šatu, posetém ratolestmi, jež bývají považovány za obilní klasy.“

Dne 2. listopadu 1715 byla uzavřena smlouva na stavbu sousoší mezi městskou radou a místním sochařem Josefem Dietrichem a místním kameníkem Kristiánem Hornem. „Ze smlouvy, jejíž originál je zachován, se dozvídáme, že materiál na sousoší bude přivezen z kamenolomu v Dolních Rakousích a ze Lhotky u Křemže.“

Sousoší bylo postaveno v roce 1716. Na nejvyšším místě mu dominuje plastika Panny Marie Budějovické, o něco níže po stranách stojí na levé straně socha svatého Mikuláše a vpravo socha patrona města svatého Auratiana. Svatému Mikuláši je zasvěcena i místní katedrála. „Podstavec nese zpodobnění protimorových patronů: uprostřed reliéf svaté Rozálie, v levé nice plastiku svatého Šebestiána, a na opačné straně svatého Rocha. Pod svatou Rozálií se ještě nachází znak Českých Budějovic v ozdobné kartuši.“

Rozbor nápisu:

Na schůzi 7. srpna 1716 byl schválen nápis tohoto znění s chronogramem: „ThaVMatVrgae VirgInI hVIatI et hIs beatIs PatronIs posVIt senatVs popVLVsqVe BVDVICensIs“

Součet římských číslic udává rok 1715, kdy byla podepsána smlouva.

Skutečný nápis, který je na sousoší uveden, respektive v současnosti, je:
THAVMATVRGAE
VIRGINI
HVIATI
ET
HIS BEAVIS PATRONIS
PRO HONORE
POSVIT SENATVS POPVLVSQVE
BVDVICENSIS

Oproti textu citovanému v zápise ze schůze (viz výše), je součet v chronogramu vyšší, a sice 1716, což představuje rok vzniku sousoší. Je to způsobeno tím, že ve druhém řádku ve slově VIRGINI, je v zápisu uvedeno velké písmeno „I“ jen dvakrát, zatímco na sousoší ho dnes vidíme třikrát. V textu nacházíme i další rozdíly.

Na sousoší v pátém řádku je text „HIS BEAVIS PATRONIS“, zatímco na záznamu ze schůze je návrh „HIS BEATIS PATRONIS“, což se jeví jako správné. V návrhu také chybí slova „PRO HONORE“ (ke cti) uvedená na sousoší v 6. řádku.

Překlad současného znění zní:
ZDEJŠÍ PANNĚ DIVOTVŮRKYNI A KE CTI TĚMTO BLAŽENÝM PATRONŮM VYBUDOVALA (POSTAVILA) RADA A OBČANÉ BUDĚJOVIČTÍ.

Dne 4. 3. 2014 jsem se na nápis zeptala akademického sochaře Ivana Tláška. Dle jeho sdělení byl původní nápis velmi sešlý, původně vystouplá písmena nebyla místy vidět.

Osud sousoší:
„Původně stálo Mariánské sousoší před nárožím ústavu hluchoněmých, v místech, kudy dnes probíhá ulice 28. října.“

První známá oprava sousoší se konala v roce 1850. Další oprava formou natírání olejovými barvami v roce 1923 sochám neprospěla, kámen pod nimi na některých místech ztrouchnivěl. Od roku 1923 probíhala vleklá jednání o přemístění sousoší mezi Státním památkovým úřadem, Biskupskou konzistoří, místními umělci, ale bez výsledku. V roce 1950 se Jednotný národní výbor rozhodl rozšířit komunikaci v ulici. Sousoší bylo rozebráno a umístěno v dílně českobudějovického sochaře Václava Háry.

Na přelomu 70. a 80. let byl učiněn pokus o postavení sousoší při špitálku Nejsvětější Trojice. Na místo se převezly části žulové architektury, ale z politických důvodů k němu nedošlo. Části podstavce ležely na měkké půdě u špitálku, plastická výzdoba z mušlového vápence byla uložena na dvoře biskupství bez další péče.

Konečný verdikt o sestavení sousoší padl v srpnu 1991. Bylo rozhodnuto, že sousoší bude stát na Mariánském náměstí, poblíž původnímu místu. Restaurováním a postavením sousoší byli pověřeni akademičtí sochaři Vladimír Krnínský, Ivan Tlášek a restaurátor Ondřej Nosek. Dle ústního sdělení akademického sochaře Ivana Tláška bylo velkým oříškem poskládat jednotlivé fragmenty dohromady, neboť se pracovalo se 30 těžkými žulovými objekty, u kterých se zkoušelo, jak a kam který patří.

Vzhledem k tomu, že plastiky z mušlového vápence by byly v nechráněném prostředí poškozovány povětrnostními vlivy, zejména tzv. kyselými dešti, bylo sochaři i Státním ústavem památkové péče doporučeno nahradit originální plastiky kopiemi.

Kopie plastik (Panny Marie, sv. Mikuláše, sv. Šebastiána, sv. Rocha, Sv. Rozálie, sv. Auratiána a putti) vyhotovili metodou výdusků na bázi epoxy akademičtí sochaři Vladimír Krnínský a Ivan Tlášek. Znovuinstalované sousoší posvětil dne 20. listopadu 1993 českobudějovický biskup Antonín Liška.

Zrestaurované a opravené originály plastik byly převezeny z restaurátorské dílny do nově vzniklého lapidária v křížové chodbě bývalého kláštera v Borovanech. Nejdříve se sochy nacházely v rohu po levé straně při vchodu do křížové chodby směrem ke klášteru. Později byly přesunuty na opačnou stranu chodby (směrem ke kostelu), protože při rekonstrukci zámku došlo k propojení Křížové chodby s chodbou bývalého kláštera. Sochy jsou zde vystaveny jednotlivě v rohu chodby u zdi ke kostelu. Uprostřed se nachází Panna Maria Klasová stojící na desce s nápisem, pod nímž leží sv. Rozálie, vpravo je sv. Auratián a sv. Roch, vlevo stojí socha sv. Mikuláše a sv. Šebestiána.

Originály jsou pouze zrestaurované, nejsou doplněné chybějícími nebo zničenými atributy. Jedná se o berlu sv. Mikuláše, takže návštěvník lapidária se může domnívat, že sv. Mikuláš hrozí panně Marii, nebo chybí meč sv. Auratiána. Panna Maria nemá na hlavě svatozář. Kopie plastik v Českých Budějovicích tyto tři atributy mají uměle vytvořené. Text nápisu na sousoší je totožný jak v Českých Budějovicích, tak v Borovanech.

Sousoší není kulturní památkou,  v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Jihočeském kraji je mu věnován prostor stran 24 až 40. Kniha mnohem podrobněji rozvádí výše řečené citacemi z různých historických pramenů, popisuje vznik sousoší citacemi z dokumentů městské rady, uzavíraných smluv na zhotovení a následné opravy. Kdo chce vědět víc, nechť si knihu pořídí.