Sloup svatého Jana Nepomuckého v Rokycanech

Nedaleko Mariánského sloupu na Masarykově náměstí v Rokycanech se nachází na Malém náměstí sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Plzeňském kraji se tomuto poměrně jednoduchému sloupu věnuje na stranách 496 až 503.

Oficiální anotace praví, že sloup pochází z roku 1709 a jeho význam vedle umělecké hodnoty spočívá v urbanistických vztazích k prostoru Malého náměstí, jemuž vytváří pohledový i hmotný střed.

Z nápisu na čelní straně vyplývá, že sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého dal roku 1709 postavit měšťan Jan Roman Antonín Vodňanský, kterému patřil dům čp.118/I na jižní straně náměstí, a jeho manželka Anna, rozená z Hirsenfeldu, a to již 20 let před kanonizací Jana Nepomuckého. Historické prameny již od roku 1893 uváděno, že závěr nápisu s datací (LETHA PANE 1709) je natolik poškozen, že je nečitelný…

Na levé straně je nápis o opravách ze dne 20. května 1758. Nejspíš souvisí s tím, že o rok dříve město postihl velký požár (pamětní kniha líčí, jak „plameny se nedaly zastavit ani na malém náměstí kolem sochy“).

Na protilehlé straně je signatura WK a zbytek nápisu je zcela nečitelný. Autor sloupu není znám.

Některé prameny uvádí, že další oprava proběhla již v roce 1768, kniha však zmiňuje až rok 1893, kdy se dokonce uvažovalo o výměně sochy. Děkan Eduard Raus apeloval na městskou radu a původní sochu uhájil. K žádné opravě však zřejmě nedošlo, roku 1900 psal tento děkan znovu městské radě, že nechal pražského sochaře Karla Vlačihu zpracovat rozpočet. Jednání se však táhla dva roky, a když nakonec 1902 byly práce zahájeny. Zkomplikovala je ale skutečnost, že neznámý pachatel sochu povalil v kůlně, kde byla uložena, a ta se rozbila. Roku 1903 proběhla kolaudace, která Vlačihovi přiznala i náklady na neplánované vícepráce.

Oprava roku 1936, zmiňovaná v mnohé literatuře, není podepřena žádnými archivními dokumenty. Roku 1968 byla ukradena mříž, jak již zmíněno.

V roce 1972 bylo zvažováno přemístění sochy. V té době náměstí neslo jméno Julia Fučíka a byly plánovány jeho úpravy – sloup měl být přestěhován před farní úřad nebo do parku v místě starého hřbitova. Krajské středisko památkové páče však žádost města zamítlo. V roce 1973 byl sloup opraven, o opravě však neexistují žádné podrobnější materiály kromě zprávy v městské kronice. Na sklonku roku 2000 byla zpracována žádost o restaurování, pracemi byl pověřen akademický sochař a restaurátor Mgr. Marcel Hron. Vrcholová socha však byla natolik poškozena (i působením okolních přerostlých tújí), že bylo rozhodnuto o umístění originálu v interiérech a jeho nahrazení kopií z vylehčeného materiálu (samotný sloup vykazoval natolik silné poškození, že by tíhu kamenné sochy dále neunesl). Originál sochy je umístěn ve zdejším Muzeu Dr. B. Horáka a hlavice sloupu je osazena laminátovou kopií (umělá pryskyřice). V roce 2002 osazena kopie ukradeného zábradlí.

Další opravy navázaly v roce 2007 – pokračoval v nich zmíněný Marcel Hron a akademický sochař a restaurátor Mgr. Jiří Fiala. Roku 2014 provedl pravidelnou údržbu kamenosochař a restaurátor Karel Granát (mimo jiné došlo k opravám předchozího osazení, vybudování nového základu a narovnání silně nakloněného sloupu).

Další podrobnosti lze nalézt v Památkovém katalogu ->

Uprostřed trávníku na čtvercové kamenem vydlážděné plošině ohrazené litinovým zábradlím se vstupem na čelní straně na nízkém schůdku kamenný hranolový jednoduchý podstavec s mohutnými římsami, na něm hladký sloup s kompozitní hlavicí se sochou sv. Jana Nepomuckého. Světec má pravou nohu pokrčenou, jakoby mírným pohybem vpřed. Také roucho jakoby tímto pohybem zvlněno. Socha je pojímaná jen pro pohled zepředu. Kolem hlavy kovová svatozář s 5 hvězdami. Na soklu nápis s letopočtem v obdélném orámování s půlkruhovým zakončením nahoře a dole a s nápisem.

Podrobně:

Plochu Malého náměstí člení nebo členily i další stavební a umělecké artefakty a technická architektura. V těžišti rynku dodnes stojí renesančně-barokní sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého. Byl tu postaven roku 1709 na náklad měšťana Jana Romana Antonína Vodňanského jako předzvěst budoucího silného kultu tohoto světce v Čechách (kanonizován až roku 1729). Nepomucký kult v Rokycanech zesílil po roce 1721. Onoho roku se totiž uzdravila Marie, dcera Sibyly Zdeňky Robové rozené Widerspergové z Widerspergu, poté co jí byla do jídla přimíchána hlína z hrobu Jana Nepomuckého, kterou dovezl děkan Daniel Rydl z Prahy.

Statue se skládá z jednoduchého sloupku, vyrůstajícího z hranolovitého podstavce. Sloup je ukončen jemně modelovanou korintskou hlavicí a vlastní soškou Jana Nepomuckého. Po stránce umělecké převyšuje tato socha i skulptury z Mariánského sloupu na Masarykově náměstí, nemůže se mu ale rovnat v celkovém účinu. Spíše skromný sloupek s Janem Nepomuckým se totiž v souboji s arogantní hmotou hotelu Bílý lev výrazněji v kompozici Malého náměstí neuplatňuje. Sloup je státem chráněnou památkou. Na jeho podstavci je na západní straně vytesán český nápis: „KE CZTI A CHWALE NEJSWETEJSSI TROJICE A SWATEHO IANA NEPOMUCKEHO OD IANA ROMANA ANT.WODNIANSKYHO Z WILTFELDV A ANNY MANZELKY ROZENE Z HIRSENFELDV. LETHA PANE 1709.“ Podle A. Podlahy roku 1900 a dokonce ještě podle V. Černé v roce 1946 nebyla poslední slova nápisu (tedy LETHA PANE 1709) čitelná. Rodina Vodňanských sídlila v domě čp.118/I na jižní straně náměstí.

Na severní straně podstavce sloupu se nachází další nápis: „Ke Czti a chvale Svateho Janna Nepomuckeho Renowirowano Anno 1758 Dne 20. Mage.“ Tuto sekundární opravu lze dát do souvislosti s požárem města roku 1757, kdy mohla být socha poškozena ohněm, popřípadě jde o výraz barokní víry v moc světců ochraňovat před živelními pohromami. Socha byla opravována podle K. Hofmana i v roce 1768.

Další opravu zažilo toto sochařské dílo okolo roku 1900. Už 24. prosince 1893 žádá děkan Eduard Raus město o opravu sochy sv. Jana Nepomuckého na náměstí a dodává, že z historických důvodů je nutné ji zachovat do budoucna. V té době se zvažovalo i vytvoření zcela nové sochy. Nakonec naštěstí zvítězila konzervativní varianta opravy. V roce 1900 nabídl pražský sochař Karel Vlačiha, že restauraci skulptury provede. Vlačiha měl dobré reference, ještě před svým angažmá v Rokycanech se podílel na opravě sochy Panny Marie na Hradčanském náměstí v Praze, sochy sv. Jana Nepomuckého v Písku nebo chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Později se například účastnil obnovy Anežského kláštera v Praze. Po dobu oprav byla socha sejmuta a uložena v kůlně u nedalekého domu čp.118/I, kde byla ovšem (nikoliv vinou Vlačihy) poškozena. Při opravě byl pod sochu vložen nový sloup (podstavec s historickými nápisy ale byl ponechán). 12. prosince 1902 došlo k sepsání kolaudačního protokolu. Na jižní straně podstavce zanechal Karel Vlačiha svou kamenickou značku, připomínající písmeno W.

Další oprava sochy proběhla roku 1936. V roce 1973 byla opět renovována. Práce tentokrát provedl sochař A. Klempíř z podniku Dílo Praha. Za opravy sochy zaplatilo v roce 1973 město 19 000 Kčs. Od KNV v roce 1974 město obdrželo mimořádnou dotaci 1 000 000 Kčs, z níž na opravu sochy šla menší, nespecifikovaná částka.

Kolem sochy bývala dlouho kovaná mříž, výrobek klabavských železáren. Roku 1968 ji kdosi ukradl. Počátkem 21. století byla mříž obnovena. V červenci 2002 probíhá na trávníku okolo sochy hloubení příkopu. Tehdy došlo také k vykácení okolních okrasných keřů. Šlo o dvě vysoké jehlancovité thuje, které postupně dosáhly výšky hřebene střech okolních domů a sloup zastiňovaly. Luděk Krčmář zároveň uvádí, že roku 2002 byl originál sochy uložen v depozitáři rokycanského muzea a na sloup osazena kopie z umělé pryskyřice. Dne 25. června 2007 rozhodlo zastupitelstvo přidělit na rok 2007 částku 17 000 Kč z Programu regenerace městských památkových rezervací na opravu sochy. Další pravidelnou opravou prošla socha roku 2014. Provedl ji Karel Granát ze Starého Plzence, který zároveň opravil i druhou rokycanskou sochu Jana Nepomuckého (na nábřeží u Pražského mostu).