Sloup se sochou svatého Vavřince v Chotiněvsi

Na východním okraji Chotiněvsi u křižovatky silnice č. 240 stojí sloup se sochou svatého Vavřince.  V knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckému kraji je této kulturní památce věnován prostor na stranách 490 až 492.

Informace o vzniku sloupu neznámého autora poskytuje nápis na samotné památce, ze kterého se dozvídáme, že byl postaven roku 1707, a to zřejmě chotiněveskou obcí.

O sloupu se zmiňuje František Xaver Beneš, konzervátor vídeňské Centrální komise pro průzkum a zachování uměleckých a historických památek, ve své rukopisné pamětní knize Chotiněvsi z roku 1861, ve které jej uvádí jak statui, postavenou obcí na „pahorku v krásném stínu lip“, a to na „místě, kde se kříží cesty z vesnice do Břehor, Liběšic a Jištěrp“; o autorovi této sochy i druhé chotiněveské sochy Panny Marie pak píše: „Obě sochy byly zhotoveny zručným sochařem, a to ne bezdůvodně týmž, který dodával sochy pro Liběšice.“

Ve stejném roce 1861 byl sloup opraven. V pamětní knize liběšické expozitury se o této opravě píše: „Chotiněveská obec dala ze sbírek restaurovat sochu sv. Vavřince, stojící před vsí u roudnické silnice.“

Znovu byl sloup opravován v roce 1886. Zpravuje nás o tom táž pamětní kniha, v níž čteme: „Dne 10. srpna 1886m tedy na svátek sv. Vavřince, jsem odpoledne ve 4 hodiny v Chotiněvsi vedl od kaple procesí a benediktoval jsem nově renovovanou sochu sv. Vavřince u polepské silnice; náklady na renovaci se ochotně nabídla pokrýt obec Chotiněves.“

V roce 1992 sloup restauroval akademický architekt Jan Staněk (kniha cituje z jeho zprávy ze 4. října 1992). Další opravy provedl v roce 2009 restaurátor Radomil Šolc (opět citace, zpráva datována 14. srpna 2009). Kniha popisuje stav sloupu 16. září 2009 bezprostředně po předchozím restaurátorském zásahu (úpravy terénu, nový betonový fundament, oprava sochy – především doplnění hlavy) i podstavce, zvýraznění nápisu, doplnění atributů – rošt a palmová ratolest, zbytky polychromie).

Aktuálně jsou sokl (především schodové stupně) a vrcholové části světce (ruce, ramena, hlava) porostlé lišejníky.

Památkový katalog:

Kamenný sloup s kompozitní hlavicí na hranolovém podstavci a s vrcholovou sochou sv. Vavřince v kněžském odění a s železným roštem. Sloup datovaný nápisem v zrcadle na boku podstavce do roku 1707. Na dalších bocích jednoduché vegetabilní ornamenty.

Sloup byl novodobě restaurován 2009 (Radoslav Šolc) a 2021 (Libor Pisklák).

Původní evidenční list památky:

Socha na sloupu u silnice. Socha sv. Vavřince, lehce podživotní, na sloupu s korintskou hlavicí. Na hranolovém soklu s profilovanou římsou nápis? HEILIGER LAURENTIUS UNSER PATRON BITTE VOR UNS BEY GOTTES THRON Ao 1707. Osa esovitě prohnuta, pravý bok vysunut, pravá ruka na prsou, levá uražena. Velmi kvalitní vrcholně barokní plastika.

Litoměřický Deník vysvětluje, proč proběhla poslední restaurování tak krátce po sobě:

13. 10. 2021 – Ze sloupu a sochy svatého Vavřince v Chotiněvsi zbyl jen podstavec. Poté co do sloupu naboural řidič kamionu, musí zničená socha i sloup projít restaurováním.