Sousoší Kalvárie před klášterem dominikánů u Piaristického náměstí v Českých Budějovicích

Ve vstupu z Česká ulice na Piaristické náměstí v Českých Budějovicích před klášterem dominikánů stojí proti sobě sousoší Kalvárie a sloup Nejsvětější Trojice.
K sousoší se vztahuje místní legenda:

12. července 2017 – České Budějovice opravují sousoší Kalvárie na Piaristickém náměstí, kde si lidé sahají pro štěstí na lebku. Sochy měly poškozené konečky prstů i nos. Podle pověry se člověku, který sáhne lebce do očních důlků, splní přání, jež v duchu vysloví.

Když památkáři na jaře při Dnech evropského kulturního dědictví procházeli městem, všimli si, že sochy mají některé drobné části uražené. Dohodli se proto s radnicí a sochař Ivan Tlášek dílo vyčistil a opravil.

„Já sice chápu, že je to pro místní přitažlivá pověst, ale je to trochu nešvar. Tím, jak se snaží dostat k lebce, tak sousoší ve spodní části docela trpí. Byly poškozené konečky prstů a načatý nos u jedné plastiky, naštěstí to nebylo dramaticky poškozeno. Ale přeci jenom je to vápenec a je vystaven nejenom zájmu turistů a místních obyvatel, ale také trpí povětrností,“ řekl Roman Lavička z restaurátorského oddělení jihočeských památkářů.

Lebka z výjevu ukřižování Krista náleží podle některých tradic Adamovi, prvnímu člověku. Práce budou stát 90 tisíc korun a měly by být hotové 15. července. Náměstek českobudějovického primátora Petr Podhola připomněl, že Kalvárie se naposledy opravovala na přelomu let 2004 a 2005.

Autorem sousoší z osmnáctého století je Josef Dietrich, který vytvořil i Samsonovu kašnu na náměstí Přemysla Otakara II. či alegorická sousoší na radnici. Jak se pověst o lebce plnící přání zrodila, historici nevědí. „Je to docela mladá pověra. Není zachycena ani ve starších průvodcích z konce devatenáctého století. Je to věc, která vznikla během dvacátého století,“ řekl ředitel Státního okresního archivu České Budějovice Daniel Kovář. Na pověst v pramenech nenarazil ani památkář Lavička. „Trochu mi to úsměvně připomíná podobnou situaci s Pošahaným v Plzni. Na katedrále je mříž s hlavičkami andělů a jedna je prakticky už tak osahaná, že Plzeňáci říkají U Pošahanýho – není vidět ani reliéf. To snad v případě kamenné lebky nehrozí,“ řekl Lavička.

Sousoší je součástí památkově chráněného areálu kláštera:

Areál zahrnuje kostel Obětování Panny Marie, bývalý klášter, rajský dvůr, Bílou věž, zahradu s ohradní zdí, sochy sv. Dominika, sv. Zachariáše, sv. Josefa, sv. Anny a sv. Vincence a dále sloup Nejsvětější Trojice a Kalvárii ležící mimo vlastní chráněný areál při vstupu z České ulice.

Restaurování v roce 2017 ->

Původní evidenční list památky:

Sousoší Kalvarie za čp. 32 v České ulici při vstupu na Piaristické náměstí

V nice zdi, pískovec. Skupina tří plastik na samostatně řešených podstavcích. Prostřední z nich je vyšší, v půdorysu bohatě pročleněný, z boku doplněný vztyčenými volutami; ukončuje jej masivní, do půlkruhu vypnutá římsa, pod kterou je na průčelní straně v rámu nápis s chronogramem (1741): „IseV nazareno regI IVDeroVM pro nobIs CrIfIXo posVIt Theresia Aichlerin“ (česky Ježíši Nazaretskému, králi židovskému, pro nás ukřižovanému, postavila Terezie Aichlerová). Na podstavci je osazen kamenný kříž, zasazená do naturalisticky podané skály, s korpusem Krista v životní velikosti, s hlavou schýlenou k pravému rameni. U paty kříže po pravé straně klečící postava Maří Magdaleny v bohatě modelovaném šatě, s hlavou zvrácenou, objímající dřík. Po obou stranách kříže jsou umístěny dva stejně řešené hranolové podstavce, ukončené krycími deskami. Na nich esovitě prohnuté postavy P. Marie (vpravo) a sv. Jana (vlevo) v bohatě modelovaném šatě. Skupina je chráněna původní železnou mříží, vyplněnou páskovou rozvilinou, částečně poškozenou.

Na wiki zmínka:

Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.

Encyklopedie Českých Budějovic:

Sousoší Kalvárie od J. Dietricha z 1731

Hrady.cz:

Barokní kalvárie je z r. 1741 a sloup Nejsvětější Trojice naproti z r. 1740. Jsou dílem význačného budějovického sochaře Josefa Dietricha. Součást areálu dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie. Před rokem 1809 stávala mezi oběma díly brána s obrazem znázorňujícím založení kláštera.

Mezi místními i návštěvníky města je tato Kalvárie známa především díky pověsti o Adamově lebce, spočívající u paty kříže, která prý splní přání každému, kdo se u ní na okamžik zastaví a pohlédne do jejích prázdných očí. Přání však nesmí být vysloveno nahlas.

Diplomová práce „Sochy v Českých Budějovicích“ Petra Hepnara z roku 2024:

Dalšími z Dietrichových monumentálních děl jsou Sloup Nejsvětější Trojice a Kalvárie. Obě díla byla dokončena roku 1742. Nacházejí se na původním místě u vchodu na Piaristické náměstí z České ulice. Kalvárie zobrazuje ukřižovaného Krista. U paty kříže stojí lkající Maří Magdaléna, po stranách jsou sochy Panny Marie a svatého Jana Evangelisty. Dnes volný průchod mezi těmito sousošími býval v minulosti přehrazen bránou, která uzavírala přístupovou cestu ke klášteru a na přilehlý hřbitov.