Pomník obětem 1. světové války ve Studeném

Na křižovatce ve Studeném (Lipnice, Chřibská), kde se potkávají červená a zelená turistická značka, stojí v trávníku nedaleko autobusové zastávky pomník obětem 1. světové války.

Obsáhlé info o pomníku je na webu Spolku Pod Studencem a také v knize v knize Krajina pod Studencem v proměnách doby:

Studeneckých obětí první světové války bylo jedenáct, v Lipnici ztratili dva muže. Padlých a nezvěstných vojáků z Kunratic bylo jedenadvacet. Z Lísky padlo nebo zůstalo nezvěstných osmnáct mužů: čtyři z nich v Srbsku, devět v Rusku a dva na italské frontě. Z domu Büchseových čp. 38 se nevrátili dva a z domu Beitlichů čp. 113 také dva muži. Ke zdejším obětem připočítáváme také osm mužů, kteří přesídlili do České, Dolní či Horní Kamenice a jako tamním padlým a nezvěstným jim byl roku 1924 odhalen válečný pomník v České Kamenici. Mezi třemi studeneckými rodáky to byl obchodník uhlím August Schmutzert, kunratičtí padlí rodáci byli dva a lísečtí tři.

Po válce začaly být v obcích zřizovány pomníky padlým, nezvěstným a zemřelým vojákům k uctění jejich vzpomínky. Roku 1923 byl odhalen pomník v Lísce, v roce 1926 v Rynarticích, Všemilech, ve Studeném a v Lipnici (odhalen v červenci 1926 představeným Lipnice Robertem Schiefnerem), dále pak roku 1930 v Jetřichovicích. Po roce 1945, zejména v padesátých letech, byly některé pomníky zcela zničeny, někdy přeměněny na pomníky Rudé armády, většinou však podlehly devastaci.

Studenecký pomník byl postaven na návsi, proti tehdejšímu hostinci čp. 69. Ke krytí nákladů uspořádali Studenečtí dům od domu sbírku, vlastní řemeslné práce provedli bez náhrady místní obyvatelé. Zvláštní zásluhy o vznik pomníku si získal Franz Schubert z domu čp. 62. Pomník byl slavnostně odhalen dne 12. 6. 1926, dlouhou řeč pronesl pan Franz Stelzig z čp. 11.

Devastace a ničení podobných pomníků v severočeském pohraničí po roce 1945 je obecně známou skutečností; ve Studeném byla nenávratně zničena pamětní deska pomníku se jmény padlých nezvěstných. Novou desku zhotovil během roku 1967 pan Jaroslav Micka (čp. 49) na žádost vedení obce. Záměrně ji věnoval všem padlým vojákům z obou světových válečných konfliktů. Podobně hlásají nápisy na pomnících při silnici do obce: „Úctu a mír všem padlým bez rozdílu toho, na čí straně stáli.“ Krásná a hluboce lidská myšlenka! Dává nám předtuchu jasné budoucnosti každého člověka – totiž jistotu smrti, ve které si budeme všichni naprosto rovni. Tak i tento pomník vzdával úctu všem válečným obětem. Ke slavnostnímu odhalení pomníku s novou deskou došlo 21. července 1968.

Jména jedenácti studeneckých mužů padlých během I. světové války se podařilo zjistit v létě roku 2006 z kroniky Ernsta Vatera z Rynartic. Přes padesát let se zdálo, že navždy zůstanou zaváta prachem minulosti. V roce 2008 zhotovil repliku původní desky se jmény jedenácti padlých a nezvěstných vojáků ze Studeného kameník Zdeněk Trnka z Děčína.

Když se ve Studeném konalo v sobotu 6. září 2008 slavnostní setkání místního obyvatelstva i chalupářů, přátel a příznivců krajiny, památek a historie, uspořádané k oslavě významných výročí obcí Studený a Lipnice (580 let; 610 let obce Lísky), stalo se součástí oslav mimo jiné také odhalení a posvěcení nově vytvořené repliky desky pomníku studeneckým vojákům padlým v první světové válce, od jejíhož ukončení uplynulo 90 let.

Na přípravách slavnosti se podílelo obyvatelstvo obcí a členové Občanského sdružení Studený a Lipnice a Sdružení Tadeáše Haenkeho v Chřibské. Posvěcení pomníku celebroval generální vikář v Litoměřicích Msgre. Karel Havelka za spoluúčasti děkana P. Karla Jordána Červeného z kostela sv. Jakuba Většího v České Kamenici.

Lipnický válečný pomník, který původně nesl jména dvou tamních obětí, byl obnoven v roce 2003 přičiněním MUDr. Anny Briestenské z Děčína. Vojenský pomník v Lísce, zřízený roku 1923 byl v roce 1930 přenesen na hřbitov, kde nakonec zanikl.

K pomníkům obětem první světové války patří také památník pěti padlých lesních zaměstnanců knížecí lesní správy, který byl zřízen v roce 1921/1922 poblíž Křížového Buku v revíru Studený vrch. Náklady v celkové výši 8 187 K uhradila zčásti důchodní pokladna velkostatku, 4 000 K byly zaplaceny z příspěvků zaměstnanců Kinských úřadů, ústředního ředitele Julia Baumgartnera a sekretáře Ústřední kanceláře Dr. Neubergera, českokamenického nadlesního Julia Seiferta atd. Lesní adjunkti Franz Hyhlík a Alois Peischl padli v roce 1914 v Rusku, v Itálii padli v roce 1915 lesní kontrolor Ernst Eiselt, roku 1916 adjunkt Julius Palme a v roce 1918 adjunkt Ernst Krüger. Pomníček renovoval v roce 1994 děčínskýkameník a restaurátor Jan Pokorný.

První světová válka, nesrovnatelná s válkami předchozích dvou století, přinesla výrazný zlom v postavení českých zemí. Válka se sice vyhnula jejich území, projevila se však značným rozsahem válečných ztrát, a především zánikem mocnářství a vznikem svobodného československého státu. Existence republiky byla však po krátkých dvaceti letech přerušena nacistickou okupací, zabráním a připojením pohraničních oblastí země k velkoněmecké říši a následně i zřízením Protektorátu Čechy a Morava. Tato válka se již českých zemí dotkla přímo a citelně.

Na webu Spolku pro vojenská pietní místa je text od paní Jitky Tůmové, tudíž v podstatě shodný s výše uvedeným. A také citace nápisu:

Weiltkrieg 1914 – 18

FRIEMEL PAUL
JOHN JOSEF
LÖHNERT JOHANN
MÜLLER ADOLF
SEIDEL ANTON
SEIDEL FRANZ
SEIDEL FRANZ
SIMCHEN EMIL
TERME RUDOLF
VATER FRANZ
WIESNER FRANZ

Kaltenbach seine Söhnen

V Centrální evidenci válečných hrobů je pomník evidován pod číslem CZE4202-36974.

Pomník z hrubě opracovaného pískovce na kterém je připevněna lesklá(sklo nebo leštěná černá žula) deska se jmény padlých. Pomník je oplocen dřevěným nízkým plůtkem.