Pamětní deska Samuela Fullera na zámku v Sokolově

V průjezdu, kterým se vstupuje do zámku v Sokolově, je umístěna pamětní deska Samuela Fullera.

Na desce je dvojjazyčný nápis:

SAMUEL FULLER

MEZI AMERICKÝMI VOJÁKY,
KTEŘÍ V ROCE 1945 OSVOBODILI SOKOLOV,
BYL I BUDOUCÍ FILMOVÝ REŽISÉR SAMUEL FULLER,
KTERÝ ZDE SHODOU HISTORICKÝCH OKOLNOSTÍ
NATOČIL SVŮJ PRVNÍ FILM.

AMONG THE AMERICAN SOLDIERS
WHO LIBERATED SKOLOV ON 1945
WAS THE FUTURE FILM DIRECTOR SAMUEL FULLER
WHO, THROUGH A COINCIDENCE OF HISTORY,
SHOT HIS FIRST FILM HERE.

VĚNOVÁNO MEZINÁRODNÍM FILMOVÝM FESTIVALEM KARLOVY VARY
U PŘÍLEŽITOSTI POCTY SAMUELU FULLEROVI.

DEDICATED THE KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL
ON THE OCCASION OF ITS TRIBUTE TO SAMUEL FULLER.

4. 7. 2011

iDNES:

Bohumil Zeman – 7. července 2011
Mezi americkými vojáky, kteří osvobodili v roce 1945 Sokolov, byl i budoucí filmový režisér Samuel Fuller. Natočil tady film o hrůzách holocaustu a teď mu na západě Čech odhalili u příležitosti karlovarského filmového festivalu pamětní desku.

Na slavnostní akt přijela i jeho manželka Christa Fullerová, která Sokolov dosud znala jenom z drastických starých záběrů, které pořídil její manžel ve zdejším osvobozeném lágru pro sovětské válečné zajatce.

„Dorazil s jednotkou Big Red One do Sokolova a kapitán Richmond se na něho obrátil: Vojíne Fullere, jestli máte ještě kameru od matky, tak začněte natáčet,“ líčí Christa Fullerová.

„Všude ležela mrtvá těla. Richmond přinutil místní Němce, aby těla umyli, oblékli a odvezli v průvodu na hřbitov. Samuel natáčel a natáčel,“ doplnila manželka slavného filmového režiséra.

Záběry pak Fuller dlouhá léta nepoužil, film měl doma.

„Lidé pak začali říkat, že holocaust neexistoval, že je vymyšlený. Proto jsme se rozhodli film uvést. Je třeba odpouštět, ale ne zapomínat. Manžel byl výjimečný člověk a umělec,“ zdůraznila Fullerová.

Herečka a spisovatelka byla režisérovou druhou manželkou, oženil se s ní v roce 1967.

S dcerou Samanthou, vnučkou Samirou a dvěma vojáky v dobových uniformách v Sokolově ochotně pod pamětní deskou pózovala fotografům při slavnosti, kterou zorganizoval Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech a Muzeum Sokolov.

Český rozhlas Karlovy Vary:

8. červenec 2011
Představitelé Mezinárodního filmového festivalu a veřejné správy odhalili v Sokolově pamětní desku americkému filmaři Samuelu Fullerovi. Oceňovaný režisér a herec na konci války s kamerou v ruce zaznamenal obsazení německého zajateckého lágru americkými jednotkami. Fuller v Sokolově natočil unikátní záběry, kterých si odborníci velmi cení. Pamětní deska byla v Sokolově odhalena v místech někdejšího lágru.

Mezinárodní filmový festival byl iniciátorem vzniku pamětních míst. Známému režiséru věnoval i zvláštní sekci „Pocta Samuelu Fullerovi“. V jejím rámci je na mezinárodní přehlídce představeno 12 Fullerových snímků.

Americký režisér Samuel Fuller v Sokolově natočil své zřejmě první záběry, město navštívil jako voják americké armády v roce 1945 a zdokumentoval hrůzy zdejšího zajateckého tábora. Fullerova jednotka měla původně za cíl dojít až do Karlových Varů, ale došla jen do Sokolova. „Symbolicky se do Karlových Varů dostává letos prostřednictvím retrospektivy. Z Fullerových filmů se v Česku promítala je Velká červená jednička (Big Red One).

Fuller jako voják měl s sebou při osvobozování Čech kameru. „Když osvobodili Sokolov a viděli zajatecký tábor, jeho velitel mu tehdy řekl, ať vezme kameru a ty hrůzy natočí,“ popsala v emotivním projevu v Sokolově Fullerova manželka Christa Fullerová, která s dcerou Samanthou a vnučkou Samirou do Sokolova přijela. Film si původně chtěla nechat rodina pro sebe, ale jak Fullerová řekla, když se po válce začaly objevovat tendence zpochybňovat hrůzy války a holocaust, film zveřejnila.

„Vojáci americké armády tehdy donutili místní obyvatele, aby mrtvé zajatce umyli a oblékli a v průvodu je zavezli na hřbitov. Byla to takové lekce lidskosti,“ popsal ředitel sokolovského muzea Michael Rund, který s festivalem na přípravě pocty Fullerovi spolupracoval.

Sokolovský zajatecký tábor byl vlastně lazaretem pro zajatce německé armády, kteří nebyli schopni být nasazeni do pracovních táborů. S minimální péči často umírali na tuberkulózu nebo podvýživu. V zajateckém táboře tehdy zemřelo 2700 zajatců. Fuller byl i při osvobozování koncentračního tábora pro ženy v nedaleké Svatavě. Vzpomínky později uplatnil i ve svých filmech. Sokolovský zajatecký tábor ode dneška také připomíná pomník na sídlišti Vítězná, kde tábor stál. Fullerovu práci také připomíná výstava v muzeu v Sokolově, kde běží i film, který zde natočil.