Pomník obětem 2. světové války v Bublavě

U křížení místních komunikací v centru obce Bublava stojí pomník obětem (začínající) 2. světové války.

Spolek pro vojenská pietní místa:

Nápis:
DNE 13.9.1938 PŘI UDRŽOVÁNÍ
VEŘEJNÉHO POŘÁDKU
A CELISTVOSTI ČSR
POLOŽILI ZDE SVÉ ŽIVOTY
ZA VLAST

FRANTIŠEK NOVÁK V.
VRCH.ČETN.STRÁŽM.
JOSEF BRČÁK
ČETN. STRÁŽM.
JOSEF FARBER
ČETN. STRÁŽM.

ČEST JEJICH PAMÁTCE

Poznámka:
František Novák: *1898, velitel četnické stanice v Silverbachu (Stříbrná), zabit granátem při akci v Bublavě. Pohřben v Písku.
Josef Vojtěch Brčák: *1911, četnická stanice Silverbach, zabit granátem při akci v Bublavě. Pohřben v Bernarticích, okres Písek
Josef Falber: *18.3.1911, Chrášťany. Řidič autobusu, který měl odvézt rodinné příslušníky celníků z Bublavy. Zastřelen při příjezdu k celnici. Pohřben v rodné obci. Na pomníku je uvedeno špatné jméno (Farber).

V Centrální evidenci válečných hrobů je pomník evidován pod číslem CZE4104-10050:

Žulová deska (černé písmo) umístěná v ohrazeném prostoru železným plůtkem.

Informační tabule v místě tvrdí, že zavražděni byli čtyři četníci.

Tato informace je dle dalších zdrojů nejspíš chybná:

Dne 12. září 1938 se v Norimberku konal sjezd Nacionálně socialistické německé dělnické strany. Hlavní řečník, Adolf Hitler, promluvil s projevem, který byl pečlivě připraven jako signál pro spuštění sudetoněmeckého povstání v Českém pohraničí. Organizátorem tohoto povstání byl Konrád Henlein.

Nepokoje propukly již ve stejný den, kdy byl proslov pronesen. První oběti však padly až následující den v západních Čechách. Jedním z největších střetů došlo 13. září 1938 v obci Bublava. Povstalci zde přepadli četnickou stanici, celnici, finanční stráž a poštu, čímž ovládli celou obec.

Z Kraslic byla na pomoc poslána skupina 25 mužů SOS, jejichž úkolem bylo povstalce zpacifikovat. Bohužel se jim to nepodařilo, a ani posily dalšího oddílu SOS ze Stříbrné situaci nezlepšily. Toho dne padli tři četníci.

Boje byly ukončeny 14. září 1938, kdy Henleinovci uprchli do Německa a unesli s sebou 19 četníků, 12 financů a 12 vojáků.

V Bublavě padli tito:

– Josef Brčák: padl při výbuchu granátu, když se pokoušel osvobodit četnickou stanici.
– Josef Falber: byl zabit, když řídil autokar na pomoc četníkům, kteří byli poté odvlečeni do Německa.
– Fr. Josef Novák: padl při pokusu o osvobození četnické stanice v Bublavě.

Lidové noviny (poněkud manipulativně):

28. září 2013 – Krušnohorská obec, kam se jednou do roka přijedu podívat, se jmenuje Bublava, ale před těmi pětasedmdesáti lety jí i Češi, kterých tam bydlelo jen pár, znali jako Schwaderbach. Tehdy tam bylo plno hospod a lidí dvakrát víc než dnes.

Jedna ta hospoda se jmenovala Schwaderbach Hof. Do ní si v podvečer 12. září 1938 přišli místní poslechnout projev svého vůdce. Hitler řečnil v Norimberku a byla to ta slavná řeč, kde sudetským Němcům slíbil, že nejsou sami, že za nimi stojí Říše a on, který je nenechá terorizovat Čechy a Benešem.

Už během projevu nejspíše ženy v dirndlech brečely a muži vzrušeně dýchali a když projev skončil, tak ti pitomci vyšli z té hospody, zapálili pochodně a dali se na pochod k blízké celnici, kde byla česká posádka, která ji raději vyklidila a stáhla se na blízkou Stříbrnou – Silberbach. Události gradovaly druhý den, 13. září, kdy na Bublavu, která byla celá v rukou henleinovců, napochodoval četnický oddíl, asi dvanáct mužů, kteří přišli k obsazené četnické stanici.

Když velitel četníků dal rozkaz, aby se Němci rozešli a odevzdali zbraně, henleinovci prý začali pálit. Na místě zůstali mrtví tři Češi, velitel František Novák a strážmistři Josef Brčák a Josef Farber. Dnes je tam malý pomníček s těmi jmény.

Druhý den bylo vyhlášeno na kraslickém okrese stanné právo a vjelo sem české vojsko s pěti tanky. Polovina německých mužů přešla na saskou stranu, kde čekala až do Mnichova, kdy se ti blbci, na jejichž rukou už byla krev, triumfálně vrátili do „osvobozené vlasti“. V té budou jejich rody, které to tu po staletí vydřely a zvelebily, žít už jen šest let. Ty roky jim přinesou jen bolest a zmar, mnohým smrt na frontě nebo ztrátu nejbližších.