Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krupce

V Krupce je kostelů několik, tím hlavním, městským, je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Husitské ulici.
Web o Krupce:

Městský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krupce pochází z druhé poloviny 14. století. Nově postaven byl v letech 1479 – 1488. Po požáru v roce 1633 byl kostel o 39 let později obnoven. Nové oltáře byly dokončeny roku 1684, kazatelna roku 1688 a tzv. „svaté schodiště“ se souborem plastik „Ecce homo“ roku 1735. Pod původní stropní klenbou se nachází hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí P.M., který namaloval roku 1835 starosta Josef Lehmann. Kostelní varhany zhotovil v roce 1759 Johann Daniel Ranft. Budova přilehlé fary je z roku 1756.

Další web o Krupce obdobně:

Městský kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází ze 14. století. Byl mnohokrát poničen požáry. Obnoven byl v roce 1668. Nové oltáře byly dokončeny roku 1684, kazatelna roku 1688 a tzv. Svaté schodiště se souborem plastik „Ecce homo“ roku 1735. Pod původní stropní klenbou se nachází hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, který namaloval roku 1835 tehdejší starosta Krupky Josef Lehmann. Kostelní varhany jsou dílem Johanna Daniela Ranfta z roku 1735.

V současné době kostel údajně (město vůbec neinformuje občany o postupech prací a nikdo neví co se v kostele děje) prochází postupnou rekonstrukcí, byla uspořádána veřejná sbírka na renovaci plastik Ecce Homo, jsou vypracovány projekty na propojení prohlídkové trasy se zvonicí a další opravy interiéru i exteriéru, které by měly být financovány z Evropských fondů.

Na wiki:

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krupce je farní kostel římskokatolické farnosti v Krupce, v okrese Teplice Ústeckého kraje. Stojí v horní části obce při silnici do Horní Krupky naproti hradu Rosenburg.

Kostel v Krupce je poprvé doložen ve druhé polovině 13. století, dnes má gotickou podobu s nepravidelným půdorysem. Kostel nemá věž, ta je funkčně zastoupena zvonicí. Ve 2. dekádě 21. století prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Je v majetku města.

První zmínka o farním kostele pochází z roku 1352. Z původní stavby se hmotově dochoval pouze presbytář.

Okolo roku 1484 proběhla zásadní přestavba kostela, patrně kvůli požáru, který zasáhl Krupku roku 1479. K původnímu presbytáři byla přistavěna mohutná jednolodní stavba s novým polygonálním neodsazeným presbytářem.

Přibližně v první čtvrtině 17. století byl kostel vybaven kazetovým stropem. Roku 1633 saské oddíly vyplenily a vypálily většinu města včetně kostela. Při opravách byla loď rozšířena o 3,6 metru a již roku 1634 zastřešena. V letech 1668–1672 byla v interiéru postavena kruchta. Po roce 1683 byl kostel vybaven hlavním a bočními oltáři. V letech 1736–1739 byla východní zeď lodi proražena, aby byly ke kostelu přistavěny svatých schodů s figurálním výjevem Ecce homo.

V letech 1909–1935 proběhla rozsáhlá puristická oprava kostela pod vedením architekta Maxe Loose von Losimfeldt.

V zadním jižním sanktusníku kostela se nachází litinový zvon z roku 1917. Má dolní průměr 58 cm, výšku 45 cm bez koruny, 56 cm s korunou a nese vhloubený nápis: ST. FRANZISKUS / 1917 a dataci: 1918. V minulosti se na zvonici u kostela nacházely ještě dva podobné zvony, které byly zrekvírovány za druhé světové války. Zvon je zavěšen na dřevěné hlavě v dřevěné konstrukci. Zvon je v dobrém stavu.

V Památkovém katalogu je kostel evidován jako areál z několika částí:

Původní kostel byl postaven ve 2. pol. 13. stol., v 15. století několikrát vyhořel a byl obnovován. Areál byl upravován v průběhu 17. a 18. století. Jedná se o hodnotné spojení gotické a barokní sakrální architektury.

První zmínka o farním kostele v Krupce pochází z roku 1331. Kostel v Krupce figuruje i v soupise papežských desátků z roku 1352. Tento kostel v roce 1429 vyhořel a o padesát let později lehl popelem znovu. Obnovován byl mezi léty 1479—1488. Později byl upravován v letech 1672 a 1733. V letech 1909—1935 proběhla rozsáhlá puristická obnova kostela podle projektu Maxe Loose von Losimfeldt.

Kostel se zvonicí a farou včetně sochy sv. Jana Nepomuckého se nachází pod hlavním krupským náměstím, proti hradní zřícenině, při hlavní průjezdní komunikaci, Husitské ulici. Kostel i fara jsou součástí východní uliční fronty. Chrám se napojuje svým severním resp. severozápadním štítem na dům č. p. 44, původní presbytář směřuje k západu, za farní dvorek. Kostel s farou na sebe navazují nepřímo, jako solitéry, krátkým dřevěným spojovacím krčkem tvořeným dvoukřídlými dveřmi. Fara je vystavěna pod kostelem níže, průčelím blíže k ulici, k areálu sousedního domu č. p. 94 níže se obrací jižní resp. jihovýchodní fasádou dvorního křídla. V jižním nároží předzahrádky mezi kostelem a farou je osazena socha sv. Jana Nepomuckého. Samostatná zvonice je umístěna výše ve svahu, severně nad dvorní stranou kostela, za domy č. p. 92 a č. p. 91. Terén v místě výrazně stoupá severním směrem. Areálu dominuje vysoká loď kostela završená drobnou věžičkou nad novějším presbytářem.

kostel Nanebevzetí Panny Marie

Farní kostel v Krupce je poprvé zmíněn k roku 1352. Pozůstatkem tohoto původního kostela je těleso polygonálně uzavřeného bývalého presbytáře se schodišťovou věží po jihovýchodní straně vybíhající z východní části presbytáře současného. Po požáru roku 1479 došlo v letech 1484-86 k rozsáhlé přestavbě, při níž vznikla stávající mohutná, k jihovýchodu orientovaná jednolodní stavba s neodsazeným polygonálním presbytářem přiloženým po východní straně k presbytáři starému (jako kameník zmíněn mistr Kunz). Ten byl současně nově zaklenut a okna opatřena novými kružbami. V roce 1634 byl obnoven krov, loď byla po severní straně mírně rozšířena a patrně byl přepatrován starý presbytář. Rozsáhlejší obnovou prošel kostel v letech 1668-72 s následným dovybavováním mobiliářem. V letech 1735–1739 bylo k severovýchodní stěně lodi přistavěno obdélné těleso Svatých schodů. Dílčí puristické úpravy exteriéru (završení štítu, pilířů a portálu) byly prováděny po roce 1909.

Kostel postavený z lomového zdiva s orientací k jihovýchodu je situován ve spodní části náměstí, jihozápadní průčelí je orientováno do komunikace, s nerovností terénu se vyrovnává ubíhající výškou paty zdiva. Kostel tvoří obdélná loď, přecházející bez odsazení v polygonální presbytář. K severovýchodnímu boku presbytáře přiléhá polygonálně ukončený pozůstatek presbytáře původního orientovaného kostela z období před polovinou 14. století s tělesem nepravidelně polygonální schodišťové věže ze stejné doby v jihovýchodním koutě mezi starým a novým presbytářem. Severozápadní průčelí s výjimkou trojbokého štítu přiléhá k sousedícímu domu č. p. 92, z jehož přízemní chodby rovněž vede dnes zazděný vstupní otvor do lodi. Obvodový plášť kostela je zpevněn s výjimkou severovýchodní strany lehce odstupňovanými opěráky dynamizovanými na čelech horní etáže projmutím do hrany a završenými protáhlými korunními stříškami, doplněnými po r. 1909 novogotickými kytkami. Jihozápadní průčelí lodi a presbytáře včetně jižní a jihovýchodní strany je mezi opěráky prolomeno vysokými okenními otvory s neprofilovaným kamenným ostěním završenými hrotitým obloukem, pod kterými se táhne zalamovaná podokenní římsa. Ve třetím poli lodi s výškově zkráceným okenním otvorem je situován nad terén vyrovnávajícím přístupovým schodištěm hlavní vstup do kostela.

Vstup je opatřen portálem vroubeným nakoso vytočenými stojkami, z jejichž hladkých soklů vyrůstají z tordovaných patek bloky prutů se zakončením hranolovými fiálami s jeptiškami v ploše a stanovými stříškami. Záklenek portálu je ukončen lomeným obloukem, jehož profilace přechází na vnější straně do tvaru oslího hřbetu vrcholícího dnes ulomenou kytkou – tento prvek je výsledkem puristické úpravy počátku 20. století, zatímco ostatní původní kamenické prvky odrážejí vlivy saské pozdní gotiky. Po jeho pravé straně je k obvodovému zdivu přisazená výklenková kaple s nikou opatřenou dřevěnou mříží, v níž se nachází barokní kamenná polychromovaná socha Piety. V jižní části závěru je nad terén vystupující spodní část presbytáře opatřena slepou arkádou, v jejímž středu se nachází obdélný vstupní otvor do chodby probíhající pod presbytářem a umožňující přístup k severovýchodní části a zvonici. Vystupující plášť původního presbytáře je mezi opěráky pročleněn širokými okenními otvory s lomeným záklenkem, která jsou vertikálními kamennými pruty členěna na tři části završené jeptiškami s návaznými bohatými kružbami z měkce projímaných plaménků v záklencích z doby přestavby koncem 15. století. K severovýchodnímu slepému průčelí lodi je připojena do svahu stoupající obdélná přístavba Svatých schodů z let 1735—1739 s nevelkými postranními okenními otvory opatřenými vitrajovým prosklením. Kostel je zastřešen sedlovou střechou, nad závěrem presbytáře zvalbenou, s orientací hlavního hřebene střechy od severozápadu k jihovýchodu, nad bývalým presbytářem s nižší úrovní hřebene střechy; hřeben valbově zakončené střechy Svatých schodů je orientován k severozápadu. Ve vrcholu hřebenu střechy presbytáře je polygonální cibulovitě ukončený plechem pobitý sanktusník.

zvonice (viz samostatné heslo)

Hranolová, v přízemí zděná neomítaná věž bedněná v zúženém patře a krytá vysokou jehlancovou střechou krytou šindelem. Zvonice pocházející z 1. poloviny 15. století a do dnešní podoby upravovaná po požáru v roce 1633.

socha sv. Jana Nepomuckého (viz samostatné heslo)

fara

V budově fary (č. p. 93) pod kostelem je v současné době veřejnosti přístupné hasičské muzeum.

Barokní obdélná budova fary, pocházející z roku 1756, se nachází těsně pod kostelem. Kostel s farou na sebe navazují nepřímo krátkým spojovacím krčkem tvořeným dvoukřídlými dřevěnými červenými dveřmi. Fara se skládá z hlavního křídla, které je orientováno směrem k Husitské ulici a dvorního křídla, které směřuje k areálu sousedního domu čp. 94. Jedná se o patrovou budovu s mansardovou zvalbenou střechou krytou šablonou. Hlavní průčelí fary je ve dvou nadzemních podlažích sedmiosé, bíle omítnuté, postranní průčelí jsou omítnuta a natřena šedou barvou. Střecha hlavního křídla má dva vikýře, dvorního křídla poté jen jeden. Světlá fasáda hlavního křídla je členěna patrovou římsou a lizénovými rámy s obdélnými okny. Okna mají kamenné ostění s uchy a obdélnou parapetní výplní. Přízemí i patro je tvořeno stejně, v přízemí se ve střední ose nachází místo okna vstupní dveře, které jsou řešeny stejně jako okna. Dvorní křídlo je členěno patrovou římsou a v patře čtyřmi okenními otvory se světlým ostěním. V budově se nachází hasičské muzeum, které je přístupné veřejnosti.

iDNES:

5. července 2026 – V Městské památkové zóně v Krupce na Teplicku začala oprava čelní fasády cenného gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie, který patří mezi její největší kulturně-historické poklady. Kostel patří od roku 2016 městu, to napřed začalo s rekonstrukcí interiéru a nyní se pouští do kompletní obnovy fasády včetně restaurování kamenických prvků a statického zajištění.

„Stavební práce na obnově vnějšího pláště kostela budou rozděleny do dvou etap. Letošní rok začneme opravou přední části kostela, která je obrácena do Husitské ulice. V první fázi se opraví čelní fasáda, velké přístupové schodiště, přední části střechy, oplocení předzahrádky a všechny související práce. Práce na první etapě by měly být dokončeny do konce letošního listopadu,“ říká místostarosta Krupky Rostislav Kadlec (KDU-ČSL).

Druhá část obnovy bude pokračovat příští rok a bude se při ní opravovat zadní část stavby a obě štítové stěny včetně příslušné části střešního pláště. Restaurovány a navráceny na svá původní místa budou i novogotické prvky ozdobných fiál, které byly v rámci průzkumů nalezeny v kostele. Celá rekonstrukce by měla být hotová do konce října 2027.

„Celkové náklady projektu jsou vyčísleny na téměř 20 milionů korun. První etapa, jejíž předpokládané náklady činí něco málo přes deset milionů, bude spolufinancovaná z fondu podpor Ústeckého kraje, který nám poskytne šest milionů korun, a z prostředků ministerstva kultury v rámci Programu záchrany architektonického dědictví pro rok 2026 ve výši 700 tisíc korun. Zbytek půjde z rozpočtu města,“ popisuje Kadlec s tím, že na druhou etapu stavby bude město žádat o finance stejné podporovatele.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je vedle krupského hradu dominantou historického srdce města. Nachází se v Městské památkové zóně Krupka a od roku 2019 je součástí světového dědictví UNESCO v rámci Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří.

Od roku 2016, kdy je kostel v majetku Krupky, nejprve procházel postupnou obnovou historicky velmi cenný interiér.

„Nyní už máme nádherně zrestaurovaný polychromovaný dřevěný kazetový strop v hlavní lodi kostela i presbytáři. Dále jsme začali s odkryvem a restaurováním nástěnných maleb. Sondy, jež byly provedeny na stěnách kostela, totiž ukázaly, že v celém jeho obvodu jsou nástěnné malby, které jsou v současné době zamalovány bílou barvou. Nyní už je dokončen odkryv vzácných nástěnných maleb v presbytáři a bude se pokračovat v hlavní lodi,“ doplňuje Kadlec s tím, že na svoji renovaci čekají také dodnes funkční kostelní varhany z roku 1759.

Ačkoli je kostel v majetku města, jeho mobiliář stále patří Litoměřickému biskupství. Krupka tak nyní jedná s církví o převodu mobiliáře do svého vlastnictví. Jde například o tzv. svaté schodiště se souborem plastik Ecce homo z roku 1735 nebo o sousoší soch z očistce. Kostel by Krupka ráda co nejdříve otevřela návštěvníkům.

„Počítáme s tím, že jakmile to podmínky dovolí, kostel bude pravidelně zpřístupněn veřejnosti v rámci prohlídkového okruhu v naší městské památkové zóně,“ podotýká Kadlec.