- Zvonice Polesí
- Kaple ve Starých Splavech pod hrází Máchova jezera
- Kaple sv. Prokopa na Kostelní stezce na západním okraji Rynartic
- Kaple pod Treppensteinem u Jetřichovic
- Kaple sv. Václava ve Starém Hraběcí
- Kaple sv. Cyrila a Metoděje v Kunraticích
- Kaple Panny Marie ve Starém Rybníce
- Kaple Korunování Panny Marie u silnice z Velkého Valtinova do Postřelné
- Kaplička v zahradě domu 149 v Brništi
- Schröterova kaple u Brniště
- Kaple v Růžové u Velkého Valtinova
- Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Velkém Valtinově
- Mauzoleum průmyslníka Josefa Schrolla
- Zvonice Levín
- Kostel Povýšení sv. Kříže v Levíně
- Kaple u Starého Týna
- Kaple svaté Zdislavy ve Cvikově
- Kaple Panny Marie Prostřednice všech milostí a sv. Kryštofa v Markvarticích
- Kaple Bolestné Matky Boží v Polevsku
- Hrobka rodiny Preidl (Česká Kamenice)
- Hrobka rodiny Handschke (Polevsko)
- Knäspelova kaple u Polevska
- Kaple Neposkvrněné Panny Marie Královny andělů (Matky boží) U obrázku (Liberec – Ruprechtice)
- Grösselova kaple v Hrádku nad Nisou
- Kostel a kaple Nejsvětější Trojice v Českém Dubu
- Kaple v Mírkově
- Bývalá kaple Navštívení Panny Marie u Mírkova
- Kaple Narození sv. Jana Křtitele v Trávníku
- Kaple u Mařenic
- Kaplička u Kotle – Osečné
- Kaple sv. Anny v Kotli – Osečné
- Kaple sv. Antonína Paduánského v Radvanci
- Kostel svatého Mikuláše v Hradci Králové
- Kaple sv. Jana Nepomuckého u Sloupu v Čechách
- Kaple Bezděz
- Kaple u Poslova mlýna v Doksech
- Kaple svatého Jakuba apoštola (Hvězda)
- Kaplička se sousoším Piety v Kyjích
- Kaple Svatých schodů na hradě Potštejn
- Komplex Božího hrobu v Görlitz
- Kaple sv. Floriána (Ostrov)
- Kaple Panny Marie Einsiedelnské (Ostrov)
- Kaple svatého Stapina (Klokočka)
- Dřevěná zvonice Lomnice nad Popelkou
- Kaple sv. Jana Křtitele na hřbitově v Lomnici nad Popelkou
- Kaple Bolestné Panny Marie v Nových Dvorech u Lomnice nad Popelkou
- Kaple Bořkov
- Kaple na Kalvárii u Mařenic
- Kaplička sv. Antonína Hodkovice nad Mohelkou
- Skalní kaple Božího hrobu ve Velenicích
- Kaple sv. Anny v Dlouhém Dole
- Mariánská skalní kaple v Modlivém dole
- Kaple na hřbitově v Jablonném v Podještědí
- Kaple Panny Marie Bolestné u Nových Hamrů
- Kaple Svatých schodů v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Krupce
- Kostel svatého Mikuláše pod Krudumem
- Kaple Panny Marie Bolestné v Milířích (Rádlo)
- Vysvěcení kaple Panny Marie na Tomášově (Mikulášovice)
- Skalní kaple u Kunratic
- Skalní kaple svatého Ignáce ve Všemilech
- Kaple Nejsvětější Trojice u Mikulášovic
- Kostel Nejsvětější Trojice u Andělské Hory
- Mimoň, Kaple Božího hrobu
- Kaple sv. Wolfganga v Jablonném v Podještědí
- Kaple sv. Anny v Českém Krumlově
- Kaple u hřbitova v Brtníkách
- Kaple u silnice z Úštěka do Ostrého
- Kaple na rozcestí v Hraběticích
- Kaple Navštívení Panny Marie v Karlově
Na cestě z obce Hrušková na vrch Krudum po žluté turistické značce je značená krátká odbočka k pozoruhodným zbytkům kostela svatého Mikuláše.
Kde nic, tu nic, jen uprostřed lesa návrší a na něm náznakově zdivo na základech, vstupní portál a ostění okna. Člověk se nediví, že se prameny shodují v tom, že ke znovuobjevení kostela došlo až v letech 2002-2006 při archeologickém výzkumu, protože kdo by tu stopy po zaniklém pozdně románském kostele vůbec hledal.
Něco se dá najít na netu, podrobně je (včetně rekonstrukce původního vzhledu a ukázek výsledků archeologického výzkumu) popsán v encyklopedii Sokolovsko – umění, památky a umělci do roku 1945 Vladimíra Prokopa a Lukáše Smoly.
Zaniklý pozdně románský kostel s protáhlou hlavní lodi s pravoúhlým presbytářem vyrostl na skalním výchozu poblíže průsmyku na staré cestě ze Sokolova do Lokte. Výzkum nalezl bohatý archeologický materiál, jež poskytl cenné informace o jeho existenci.
Historické prameny kostel poprvé zmiňují roku 1253 v souvislosti s majetkem řádu křížovníků s červenou hvězdou jako filiální k loketskému kostelu sv. Václava. Král Václav I. daroval řádu patronátní práva jak ke kostelu sv. Mikuláše, tak k loketským, dnes již zaniklým kostelům sv. Wolfganga a sv. Jana Křtitele.
Překvapivě velký kostel v těchto končinách napovídá, že ve 13. století, kdy tato stavba vznikla, zde panoval čilý ruch, pravděpodobně v souvislosti s těžbou významné suroviny. Se zánikem této těžby – snad na přelomu 15. a 16. století – lze předpokládat i zánik zdejšího účelového osídlení, a tím i zánik kostela sv. Mikuláše (který navíc zřejmě podlehl požáru – byly nalezeny zbytky roztaveného zvonu). Loketský urbář z roku 1525 již kostel neuvádí. Zbytky zdiva pohltila příroda a na konci 20. století byly registrovány jen nezřetelné terénní relikty – zarostlý kopeček v lese.
Archeologický výzkum prováděný Krajským muzeem Karlovy Vary a Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov identifikoval lokalitu a odhalil i souvislosti vzniku kostela s vazbou na okolní osídlení a objevené stopy důlní činnosti.
Půdorys kostela a způsob stavby se podobá kostelu sv. Linharta, asi 20 km vzdálenému. Kamenný jednolodní kostel měl presbytář ve tvaru mírného lichoběžníku s oknem na jižní a východní straně, hlavní loď a dva východy, jeden na jih a jeden na sever. Údaje o velikosti se značně liší – délka od 14,8 do 25 metrů, šířka 12 až 12,6 metrů a do výšky 11 – 12 metrů. Střecha byla sedlová, nad presbytářem nižší valbová, byla kryta břidlicí a podle nalezených zbytků zřejmě se sanktusovou věžičkou. Síla stěn z lomového kamene byla kolem 110 centimetrů. Strop interiéru byl zřejmě plochý, presbytář byl zaklenut křížovou klenbou, jejíž fragmenty se nalezly při vykopávkách. V presbytáři byly odhaleny základy oltářní menzy, v hlavní lodi torza bočních oltářů. Podlaha byla pokryta čtvercovými dlaždicemi. Na fragmentech omítky se našla ornamentální malba. V okolí nebyly nalezeny žádné zbytky hřbitova.
Při konzervaci zdiva kostela došlo k jeho částečnému doplnění. Nové zdivo je od původního odděleno naznačenou barevnou linkou.
Archeologové nalezli rozsáhlé pozůstatky po historické těžbě (sejpy, odvaly, odvodňovací kanály i propady starých důlních děl). V roce 2004 byl zahájen sondážní výzkum, který potvrdil těžbu nerostného bohatství v bezprostředním okolí kostela v různých časových obdobích. Některé haldy byly navíc druhotně přetěženy a materiál použit na vydláždění okolních cest. Vzhledem k vysokému obsahu železa jaspisu dostala část takto vydlážděné stezky jméno „Rote Strasel“ – Červená cesta.
Z historického hlediska nejzajímavější výsledky přineslo hledání vyústění spodních důlních vod v prohlubni severně výše jmenované stezky. Výzkum odhalil toto vyústění v hloubce 3,5 metrů pod povrchem okolního terénu. Vedle původní barokní výdřevy zde byl nalezen také doprovodný keramický materiál. Důlní činnost pod Krudumem nelze s největší pravděpodobností spojovat s rozvojem těžby cínových rud, k níž došlo v sousedním Horním Slavkově a Krásně prokazatelně zhruba až o 100 let později. Zřejmě šlo o vytěžování drahých kamenů (jaspisy, ametysty), které byly v raném 13. století natolik lukrativním artiklem, že mohly přispět ke vzniku osídlení a k výstavbě kostela v poměrně vysoké nadmořské výšce.