Kostel svatého Václava v Křesíně

Na jihu obce Křesín u mostu přes Ohři na bývalém hřbitově stojí kostel svatého Václava.
O kostele, jehož areál je nepřístupný (obehnán vysokou zdí, brána uzamčena), na wiki (doplněno o info z tabule u kostela):

Kostel svatého Václava v Křesíně je gotickou sakrální stavbou stojící na vyvýšenině na jižním okraji vsi nad levým břehem řeky Ohře. Je obklopený hřbitovem. Od roku 1964 je kostel chráněný jako kulturní památka.

Kostel pochází ze 40. let ze 14. století. V písemných zprávách se gotický kostel připomíná spolu s farou již roku 1362, za pánů ze Srbína (podle jiných zdrojů pánů ze Šebína). Kostel stavěla roudnická huť. V kostele byly nalezeny románské stavební prvky, je tedy zřejmě původně starší, nejspíše již z jedenáctého století.

Později doplněn kaplí a sakristií na jižní straně a pseudogotickou předsíní na severu lodi. V 90. letech 20. století proběhla jeho důkladná obnova.

Kostel je jednolodní, obdélný s pětiboce uzavřeným presbytářem, s nízkou čtvercovou sakristií po jižní straně. Po jižní straně lodi je kaple, po severní straně je pseudogotická předsíň. V západním průčelí kostela je hranolová věž. Původní krovy jsou gotické.

V bočních stěnách lodi v západní části je segmentem zakončené okno. Ve východní části je hrotité okno. Kaple je zcela hladká, bez oken a dveří. Presbytář je s opěráky a hrotitými okny v závěrových stranách. Věž kostela má v severní stěně hrotitý vstup, v horní části při severozápadním nároží se nachází nezřetelný erb (stejně jako erb na stropě kostela jde o erb pánů z Rýzmburka, zvaných „ze lví tlapy“. V posledním patře věže jsou na všech stranách pseudogotická okna. V západní stěně jsou úzká obdélná okénka. Jižní strana věže je hladká. Nad lodí je vysoká sedlová střecha, která sahá až po osmibokou stanovou střechu věže. Nižší presbytář má strmou sedlovou střechu.

Presbytář má v klenbě jedno pole křížové žebrové klenby a pět kápí paprsčité žebrové klenby s dvěma okrouhlým svorníky. Na jednom svorníku je tesaná maska s listy, na druhém věnec vinných listů. Na žebru mezi dvěma klenebními poli je erb s tesaným znakem lví tlapky. Jsou zde kružbové konzoly, pod nimi v koutech při triumfálním oblouku a v koutech závěru se nacházejí válcovité přípory, pod konzolami další klínovité konzoly. V severní stěně je pravoúhlý výklenkový sanktuář s trojúhelným štítem s kružbou. Po stranách se nalézají fiály a hrotité obloučky s kružbou. V jižní závěrové stěně je malý hrotitý výklenek. V jižní stěně je sedile s třemi hrotitými kružbovými oblouky. Triumfální oblouk je hrotitý, s výžlabkem a oblounem. V lodi je strop s fabionem a štukovým rámcem. Kruchta je dřevěná. Po jižní straně lodi je gotický hrotitý profilovaný portál do kaple Božího hrobu, která má valenou klenbu. Podvěží má také valenou klenbu, avšak sakristie má plochý strop.

Při opravě kostela roku 1741 byla nalezena mezi trámy listina z roku 1362, ze které vyplývá, že patronem kostela byl Jan ze Šebína.

Hlavní oltář je rokokový z roku 1776 s obrazem sv. Václava a sochami sv. Norberta a sv. Augustina. Nahradil předchozí gotický oltář ze 16. století. Obraz svatého Václava v knížecí zbroji namaloval malíř Roubalík v roce 1879. Boční oltář je doplněn novodobým obrazem sv. Jana Nepomuckého, druhý boční oltář je vybaven ve výklenku sochou Panny Marie Bolestné z 18. století. Všechny tři oltáře mají kamenné gotické menzy. Renesanční kamenná kazatelna pochází ze 16. století. Křtitelnice je kamenná, pozdně gotická s barokním dřevěným víkem. V kostele je také náhrobník z roku 1652.

Po několika vloupáních byla odcizena asi desítka různých plastik, zejména z hlavního oltáře.

Pro doprovod zpěvu jsou na kůru píšťalové jednomanuálové varhany a dole malé přenosné harmonium.

Kostel byl v minulosti několikrát opravován, v 18. století byla kvůli opakovaným záplavám zvýšena podlaha. Zatím poslední oprava proběhla roku 2004.

V Památkovém katalogu se areál skládá z částí:

Velmi hodnotný kostel sv. Václava, pocházející ze 14. století, obklopuje ohradní zeď, z jejíhož půdorysu vystupuje márnice. Celek, obsahující významnou památku středověké sakrální architektury, je díky svému umístění výraznou krajinnou dominantou. Významná stavební památka gotické a románské venkovské sakrální architektury s předpokládanými refugiálními prvky. Jediný pozůstatek původní obce Křesín (JV od současného Křesína).

kostel sv. Václava

Zděná jednolodní sakrální stavba s pětibokým presbyteriem s opěráky, orientovaným k východu. Při západním průčelí hranolová věž se stanovou střechou. Loď a presbytář zastřešen strmou sedlovou střechou, nad presbyteriem zvalbenou. Krytina nad lodí pálená taška bobrovka, nad presbyteriem prejzy. Při severním průčelí přístavba novogotické vstupní předsíně, obdélná se štítovou atikou, vstup obdélný uzavřený segmentem. Při jižním průčelí stavby obdélné přístavky starší předsíně, valbově zastřešené. Při jižním průčelí presbytáře přístavba obdélné valbově zastřešené sakristie. Chrámová loď obdélná, blížící se čtverci, plochostropá, strop se štukovým zrcadlem a fabionem. Osvětlena je dvojicí protilehlých okenních otvorů s hrotitými oblouky s dovnitř se rozevírajícími špaletami. Jižní zeď podstatně mocnější. Původní vstup do lodi byl v jižní zdi, dnes ústící do bývalé předsíně. Otvor s lomeným obloukem je při vnějším obvodu osazen gotickým portálem s trojicí hruškovitě profilovaných prutů. Předsíň dnes slouží jako kaple Božího hrobu. V západní části lodi kruchta, nesená dvojicí kolejnicových traverz. Pod kruchtou vstup na věž, zaklenutý plným obloukem, špalety kolmé k líci zdi. Presbytář oddělen hrotitým triumfálním obloukem, je zaklenut křížovou jedním polem křížové klenby s klínovými žebry s vyžlabením, meziklenebním žebrem a paprsčitým závěrem. Klenební žebra jsou svedena na konzoly. Svorníky prvního pole je okrouhlý s reliéfem antropomorfní masky, které z úst paprsčitě vyrážejí ratolesti vinné révy, na meziklenebním žebru je patrně druhotně osazen kamenný znak Půty ze Mšeného, v trojúhelném gotickém štítu medvědí tlapa. Svorník paprsčitého závěru zdoben reliéfem vegetabilního věnce. V severní zdi sanktuarium s reliéfním vimperkem se slepými troj a čtyřlistými kružbami, po stranách s fiálami. V jižní zdi tříosá kamenná sedile. Vstup da sakristie v jižní zdi pravoúhlý. Kazatelna kamenná, kalichovitého tvaru, schodiště dřevěné se zděným parapetem. V presbytáři umístěna pozdně románská opuková osmiboká křtitelnice s reliéfy písmen alfa, omega. Věž románská, konstruovaná z opukového kvádříkového zdiva, třípodlažní, na západním průčelí prosvětlena trojicí štěrbinových oken, ve zvonicovém patře velká zvuková okna s žaluziovými výplněmi. V 1. NP, v severním průčelí prolomen novodobý vstup s hrotitým obloukem. Na S průčelí v jedné třetině výšky osazen kamenný znak Půty ze Mšeného. Krov nad lodí a presbyteriem přístupný z věže, nad lodí typologicky pozdně gotický krov klasového typu s věšadlem a stojatými stolicemi, podélně zavětrován ondřejskými kříži (dendrochr. dat. 1553/4, věšadlo 1738/39). Nad presbyteriem ranná forma ležaté stolice s pásky (dendrochr. dat. 1537/8). Neomítané kvádříkové zdivo věže se pohledově uplatňuje z krovu, zde patro zazděné románské sdružené okno.

ohradní zeď

Sakrální okrsek stavby se starým hřbitovem je vymezen ohradní zdí konstruovanou z neomítané, hrubě opracované opuky, vazba zdiva nepravidelná, zdivo nastavováno plochými kameny. Lokální dozdívky tmavým kamenem a cihlami. Koruna zdiva je vyspádována do vnitřního prostoru a pokryta pálenou cihlou. V západní části areálu v těsné blízkosti objektu márnice je na zdivu zřetelný zazděný otvor ukončený plným obloukem, pravděpodobně se jednalo o branku k márnici.

Nedílná součást objektu kostela vymezující jeho sakrální okrsek s bývalým hřbitovem.

brána

Pilířová brána z hrubě opracovaných kamenů je dnes téměř bez omítky. Na vrcholu hranolových pilířů je kamenná váza kulovitého tvaru. Mezi pilíři jsou dvoukřídlá mřížová vrata – dole se stáčenými motivy a nahoře se svislými pruty, ukončenými do hrotu.

Brána je tvořena dvojicí hranolových sloupů konstruovaných z opuky s cihelnými dozdívkami, na vrcholu sloupu kamenné vázy s nízkým dříkem, jednoduchou měsíčkovitou profilaci kupy. Vrata novodobé konstrukce, kovaná, dvoukřídlá, ve spodní části s rozetou, v horní části pruty vrcholící šípovým rozšířením.

márnice

Jednoduchá obdélná stavba zasazená do JZ nároží ohradní zdi, konstruovaná z hrubě opracovaných kamenů, štíty jsou cihlové. Vysunutá z pozemku kolem kostela, dnes vesměs bez omítky. Zastřešena sedlovou střechou, štítově orientovaná do prostoru hřbitova. Střecha je pokryta pálenou taškou bobrovkou. Fasády hladké, nezdobené, jednoduchý fabionový profil podokapní římsy. Vstup prolomen ve štítovém průčelí z prostoru hřbitova, osazen dřevěnou dvoukřídlou výplní. Okna obrácena k jihu (1x) a k severu (1x), otvory na výšku obdélné, uzavřené segmentovým obloukem, poměrně rozměrné. Lokálně dochované zbytky tvrdých omítek.